Ču Žung-ťi zemřel ve středu v Pekingu, jeho úmrtí oznámila čínská oficiální tisková agentura Nová Čína, která však neuvedla příčinu smrti. Pouze poznamenala, že zemřel poté, co se ho nepodařilo zachránit i přes lékařskou péči.
Ču Žung-ťi působil pod vedením tehdejšího vůdce komunistické strany Číny Ťiang Ce-mina a výrazně přispěl k liberalizaci čínské ekonomiky i ke zvýšení její mezinárodní konkurenceschopnosti. Jeho iniciativy podnítily rychlý růst, který – s mírným zpomalením – trval až do roku 2021, kdy začal klesat trh s nemovitostmi. Jeho opatření však zároveň připravila půdu pro nedávné problémy Číny s nadměrným zadlužením a obrovskými obchodními přebytky vedoucími k obchodním válkám s USA během funkčních období prezidenta Trumpa, píše americký web The New York Times.
Smlouvání na zeleninovém trhu
Ču Žung-ťi byl v 50. letech vycházející hvězdou komunistické strany, byl z ní ovšem vyloučen v rámci jedné z Mao Ce-tungových kampaní ideologické očisty. Strávil pak dvacet let v ústraní, z toho pět let jako zemědělský dělník. „Dělal jsem všechno: sázal jsem pšenici, rýži a bavlnu, pásl jsem dobytek a ovce, choval jsem prasata a pracoval jsem jako kuchař,“ vzpomínal ve svém projevu v roce 1988.
Po Maoově smrti v roce 1976 se dočkal politické rehabilitace a rychle se vypracoval do nejvyšších vládních pozic. Čínská ekonomika v 80. letech rychle rostla, neboť úředníci výrazně omezili centrální plánování a zkrotili chaos z posledních let Mao Ce-tungovy vlády. Tržní reformy však ztratily na síle poté, co v roce 1989 krvavý vojenský zásah potlačil protesty na náměstí Tchien-an-men.
Ču Žung-ťi, který v roce 1991 nastoupil do funkce místopředsedy vlády, vdechl nový život tržním mechanismům v zemi. O sedm let později byl povýšen na premiéra, pod jeho vedením proběhla privatizace tisíců státních podniků a v roce 2001 dovedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO). „Smlouvali jsme o ceně a nakonec jsme dosáhli kompromisu – někdy jsme se intenzivně hádali a dokonce jsme bušili do stolu,“ vzpomínal Sü Ping-ťin, jeho hlavní poradce během jednání o vstupu do WTO v roce 2018. Tato jednání tehdy podle něj připomínala spíše smlouvání na zeleninovém trhu.
Dlouhá obchodní válka
Vstup do WTO pro Čínu znamenal, že i její zboží získalo zaručený přístup na západní trhy s výrazně nižšími cly. Vývoz prudce vzrostl a podle Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Čína do roku 2010 předstihla Spojené státy a stala se největším výrobcem na světě.
Jako vicepremiér a později premiér dohlížel Ču Žung-ťi také na řadu domácích opatření zaměřených na zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti Číny. Dvě nejdůležitější opatření se týkala privatizace tisíců neefektivních státních podniků a dalekosáhlé daňové reformy.
Během privatizační vlny však přišly o práci desítky milionů pracovníků, z nichž mnozí byli nuceni odejít do důchodu již coby čtyřicátníci. Ču Žung-ťi zmírnil důsledky těchto změn provedením reformy trhu s bydlením. Obrovské množství státních bytů se za symbolickou cenu převedly na současné i bývalé zaměstnance. Státní banky následně poskytovaly hypotéky na nové byty s nízkými úrokovými sazbami.
Ceny bytů v mnoha čínských městech od 90. let až do roku 2021 vzrostly až dvacetinásobně. To mnoha starším pracovníkům zajistilo značné úspory a zároveň ochranu před bezdomovectvím.
V rámci daňové reformy, kterou v roce 1994 Ču Žung-ťi prosadil, si ústřední vláda také přivlastnila mnohem větší podíl z daní vybraných místními samosprávami. Tyto prostředky financovaly nákladné projekty, jako byly rozsáhlé průmyslové dotace a značné posílení armády.
„Pokud náležitě necentralizujeme příjmy a neposílíme finance ústřední vlády, nebudeme schopni se uživit,“ prohlásil Ču Žung-ťi během návštěvy v Kantonu v roce 1993. „A nakonec na to doplatí celá země a nebude schopna dál fungovat,“ dodal.
Peking následně umožnil místním samosprávám půjčovat si více peněz od bank a na finančních trzích výměnou za převod většího podílu jejich daňových příjmů na ústřední vládu. Peking rovněž zrušil omezení, která dříve regulovala, jak mohou místní samosprávy utrácet peníze. Zároveň Peking poskytl místním samosprávám větší volnost při prodeji dlouhodobých nájemních smluv na státní pozemky developerům. Místní samosprávy pak začaly ve velkém čerpat úvěry a prodávat nájemní práva na pozemky, aby získaly prostředky na nové silnice, železniční tratě a přístavy.
„Velká dohoda“ Ču Žung-ťiho s místními samosprávami otevřela cestu tomu, aby se města, obce a provincie zadlužovaly a staly se vysoce závislými na neustále rostoucích příjmech z prodeje pozemkových koncesí. Když v roce 2021 čínský trh s nemovitostmi upadl do hluboké recese, mnoho developerů přestalo splácet úvěry a přestalo nakupovat pozemkové koncese. Mnohé místní samosprávy tak zůstaly s malým množstvím peněz na pokrytí svých dluhů.
Vždycky se usmíval
Ču Žung-ťi se narodil 23. října 1928 v Čchang-ša, hlavním městě provincie Hunan v jižní Číně. Jako malé dítě osiřel a vychovali ho dva starší bratři jeho otce. Ve škole vynikal a v roce 1947 složil náročnou přijímací zkoušku na elitní univerzitu Čching-chua kde studoval elektrotechniku.
Do komunistické strany vstoupil v roce 1949, v roce, kdy tato strana zvítězila v čínské občanské válce. V době, kdy jeho kariéra prudce stoupala, založil Školu ekonomie a managementu na své alma mater. Začal vychovávat početnou skupinu ekonomů a finančních odborníků, kteří následně po celá desetiletí zastávali mnoho vrcholných funkcí.
„Ču byl na univerzitě oblíbeným přednášejícím na témata obchodu, inflace, hospodářského výkonu a dalších otázek, vzpomíná jeden z jeho studentů, Li Šan, dnes významný čínský finančník, který se aktivně angažuje v hongkongské politice.
Právě jeho Ču přesvědčil, aby opustil kariéru na Wall Streetu ve společnosti Goldman Sachs a začal pracovat ve státní Čínské rozvojové bance v Pekingu. „Je velmi neformální. Vždy se široce usmíval,“ řekl Li v rozhovoru v roce 2022. „Lidé si obvykle myslí, že by velmi vážný a přísný. Ale na škole byl úplně jiným člověkem,“ uzavřel Li Šan podle amerického portálu.
