V diáři ČD je mapa s Islámským státem či ‚ruským‘ Krymem. Nesmí ven, rozhodli šéfové![]() |
Ačkoliv šéf ČD Pavel Krtek zakázal distribuci těchto diářů, reakce dotčených států – pro něž je takové zobrazení logicky citlivé – přišla záhy.
Podle zjištění LN poslala ukrajinská i gruzínská ambasáda nóty na ministerstvo zahraničí. A to nejen proto, že se tato mapa z produkce firmy Kartografie Praha ocitla v propagačním materiálu železničního dopravce. Objevila se i ve školních atlasech.
V pondělí došlo na oficiální omluvu na ukrajinské ambasádě. „Pavel Krtek se v této souvislosti omluvil za hrubou chybu způsobenou vydavatelem mapy. Velvyslanec šéfovi Českých drah poděkoval za rychlou reakci a pozastavení distribuce tiskovin jeho společnosti, v nichž se chybná mapa Ukrajina objevila,“ potvrdila Tetiana Horupovyčová, která se na velvyslanectví stará mimo jiné o kulturu a školství.
Setkání s velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem potvrdili i zástupci státního dopravce. Zároveň však zdůraznili, že za sporné vyhotovení mapy dráhy nemohou.
„Výrobce diářů Českých drah převzal tuto mapu od oficiálního zdroje, kterým je Kartografie Praha. Stejná mapa byla použita v řadě jiných tiskovin volně prodejných na trhu. České dráhy za znázornění zmíněných sporných území nenesou odpovědnost,“ prohlásil mluvčí Radek Joklík. Pravdou je však i to, že podobu propagačního diáře – určeného pro obchodní partnery, bankéře či odboráře – schválily a převzaly příslušné odbory ČD.
Zobrazení okupovaných území bez vysvětlení už dříve v LN kritizovali experti na mezinárodní vztahy. Nešlo podle nich o úmyslnou chybu, ale vyhotovení mapy označili za nevhodné a zavádějící. Může totiž podle nich podporovat dojem, že mapa zobrazuje politický názor.
„Takto postavená mapa je na obrovské diskuse plné emocí a může vyvolávat ublížené reakce,“ řekl například Oldřich Krpec z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity. Autor mapy, soukromá Kartografie Praha, se kritice bránil tím, že cílem je zobrazit svět takový, jaký je, s použitím standardních kartografických metod. V prosinci firmu navštívil ukrajinský velvyslanec. „Vyměnili jsme si pohled na zobrazení Krymu a odtrženeckých území na východě Ukrajiny. Pana velvyslance jsem ujistil, že vzhledem k nastalé situaci ohledně našich map a atlasů budeme v redakci jednat o možných úpravách v zobrazování sporných, okupovaných a neuznaných území,“ popsal šéfredaktor Jan Ptáček.
Firma plánuje mapy upravit tak, aby bylo i bez legendy zřejmé, že jde o ukrajinské území. Zároveň chce zobrazit jeho sporný status.
„Kartografických metod, jak toho docílit, je více a o tom, kterou použijeme, nyní diskutujeme,“ dodal Ptáček s tím, že věc řeší i se zástupci ministerstva školství. Ti uvedli, že se resort „rozhodl konat a komunikuje v záležitosti uvedených učebních pomůcek přímo s nakladateli“. Jak přesně se nepříjemnost propíše třeba do dalších vydání školních atlasů, není v současnosti jasné.