Homosexualita je ve většině arabského světa tabu a marocké zákony trestají sexuální styk s osobou stejného pohlaví až třemi lety vězení a peněžitými pokutami.
Časopis vychází pouze neoficiálně, protože nemá patřičné vládní povolení, proto jeho vydavatelé pro jistotu připravili i internetové vydání. Podle Sámira Bargáčího z marocké iniciativy Kif-kif za práva homosexuálů je ale už jeho vznik velký pokrok v zemi, kde musí většina gayů a lesb svou sexuální orientaci tajit, aby se vyhnuli diskriminaci ve společnosti, ve vlastní rodině a mezi přáteli.
Iniciativa s názvem Kif-kif není v Maroku oficiálně uznána. Podle Bargáčího měli kvůli své orientaci někteří její členové problémy v práci nebo ve škole. I redaktoři magazínu Mithly žijí v Maroku většinou v ústraní.
Je to jejich věc, ale jak budou lidé reagovat...
"Co dělají homosexuálové ve svém soukromém životě je jejich věc," říká Mustafá Chelfí redaktor deníku Atadždíd napojeného na hlavní opoziční islamistickou Stranu spravedlnosti a rozvoje (PJD).
"Propagace homosexuality a nabádání k ní je pro nás hrozba," tvrdí Chelfí, podle kterého by měli vydavatelé respektovat zákon týkající se distribuce a prodeje tisku, na základě kterého ale není časopis oficiálně povolen.
Lynčování gayůNa rozdíl od mnoha jiných afrických zemí jsou v Maroku homosexuálové zřídka perzekuováni. V roce 2007 byli ale čtyři muži odsouzeni v souvislosti s videem, na kterém byla zachycena údajná neoficiální svatba dvou gayů. Na dům, kde bylo video pořízeno, zaútočil rozvášněný dav a události přinutily 150 předních marockých intelektuálů, politiků a umělců podepsat manifest, který varoval před "atmosférou nenávisti a inkvizice". |
Bod spolupráce s EU
Redaktoři časopisu Mithly se věnují tématům, mezi něž patří spory ohledně plánovaného vystoupení Eltona Johna nebo studie sebevražd mezi homosexuální menšinou v Maroku.
Evropská unie vnímá ochranu občanských svobod v Maroku jako jeden ze základních bodů, díky němuž může být spolupráce mezi Evropou a Marokem prohloubena i na bázi užších ekonomických vazeb.
"Vypadá to, že se v Maroku začíná dít něco, co chybí ve zbytku arabského světa," říká Abdalláh Taía, marocký gay spisovatel žijící v Paříži. "Nové generaci se ale díky internetu podařilo vymoci si určitou svobodu projevu a tento magazín je toho důkazem."
Tolerantní Maroko
Podle některých aktivistů homosexualita vždy v marocké společnosti existovala a odkazy na ni je možné nalézt například i v tradičních lidových písních. "Maročané byli vždy k homosexuálům shovívaví," tvrdí ochránce lidských práv Chadžíja Rúisí. "Proč k nim tedy nejsme tolerantní teď? Protože se někteří lidé pokoušejí v zemi zavést fanatický druh islámu," dodává Rúisí.
Čtěte také |
Podle Bargáčího je společnost v posledních letech trochu tolerantnější navzdory konzervativnímu tisku, který rozdmýchává populární předsudky.
"Uspořádali jsme například konferenci nazvanou Realita proti mýtům," uvedl Bargáčí, podle kterého si i přesto někteří lidé stále myslí, že všichni homosexuálové mají AIDS nebo jsou pedofilové.
