V tuzemsku je lidé nechtějí, české větrníky tak zaplavují Evropu

Příliš byrokracie a odmítavý postoj úřadů jsou hlavními důvody, proč stavba větrných elektráren v Česku vázne. Energetická společnost ČEZ přitom nyní investuje přes miliardu eur do výstavby větrných elektráren v Rumunsku a zvažuje i řadu menších projektů v dalších zemích Evropy.

"V podmínkách České republiky je v poslední době hlavním úskalím především tlak ze strany vedení krajů, které mají snahu zakazovat obcím výstavbu větrných elektráren," uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Dobré podmínky pro přilákání investorů jsou přitom nezbytné k tomu, aby Česko dokázalo plnit limity EU pro podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. S tím souhlasí i ministerstvo životního prostředí.

Podíl větrných elektráren na výrobě elektřiny v Česku (údaje k září 2009) TYP ELEKTRÁRNY: Větrné             198 GWh Paroplynové  1618 GWh Vodní             2292 GWh Jaderné      20 229 GWh Uhelné        34 865 GWh Zdroj: Energetický regulační úřad

"Výkupní ceny jsou u nás adekvátní a dostatečně pokrývají návratnost investic, tady problém není. Ten je spíše v tom, že v některých případech vzbuzují větrné elektrárny odpor, který není úplně racionální," prohlásil mluvčí resortu Jakub Kašpar.

O povolení k výstavbě rozhodují kromě obcí především kraje, které se k těmto projektům často staví odmítavě. "Není rozumné prohlašovat, že v našem kraji žádné větrné elektrárny stát nebudou. Dlouhodobě opakujeme, že projekty by se měly posuzovat individuálně s ohledem na zachování rázu krajiny. To je také v podstatě jediný negativní efekt, který mohou mít," dodal Kašpar.

Firmy lákají vysoké dotace
Větrné elektrárny se staly atraktivní formou podnikání díky podpoře ze strany Bruselu i jednotlivých států. Vysoké výkupní ceny elektřiny a další formy zvýhodnění totiž garantují návratnost vložených investic. Ta láká i největší hráče, jako je právě ČEZ nebo česko-slovenská finanční skupina J&T.

Skupina ČEZ proto navzdory všem komplikacím plánuje, že do roku 2012 spustí i v Česku větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW za několik miliard korun. Do roku 2020 se pak tato hodnota má dokonce zpětinásobit. Dosud přitom všechny větrné farmy u nás produkují celkem 180 MW.

Kromě plošného odmítání větrných elektráren je však problémem i zdlouhavá byrokracie. "Ze srovnání času na přípravu projektů v České republice a právě v Rumunsku vyplývá, že investor v tuzemsku se musí připravit na zhruba dvojnásobně dlouhou dobu od přípravy projektu až po vlastní stavbu," řekla Nováková.

Lidé v chudých částech Evropy se také dají mnohem snadněji přesvědčit příslibem investic do místní infrastruktury a podobně.