"Uměle vytřeme generační ryby, získáme plůdek, larvy, které nasadíme do rybníků. V rybnících žijí přibližně jeden až dva měsíce," řekl dnes novinářům vedoucí laboratoře ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém ve Vodňanech Tomáš Policar.
Pak odborníci plůdek z rybníků vyloví a nasadí do takzvaných recirkulačních systémů, kde mu vytvoří optimální podmínky a učí ho přijímat umělé krmivo. Dravé ryby se tak nezačnou požírat navzájem a sníží se ztráty, které tak dosahují jen deseti až 20 procent. Díky krmivu také ryby rychleji - zhruba za rok - dorůstají do tržní velikosti.
"Kvalita masa je výborná, maličko se v chemickém složení liší od ryb z rybníků, to se dá poznat. Ale z hlediska chuti panel deseti lidí, kteří se vyznají v kvalitě masa, anonymně posuzoval ryby z rybníka a intenzivního chovu a uznal, že jsou oboje srovnatelné," uvedl vědecký pracovník Jan Kouřil. Zdůraznil, že rybám chov v umělém prostředí neubližuje.
Podle vědců z Jihočeské univerzity a výzkumného ústavu čeští producenti ryb nejčastěji chovají kapry v rybnících, což je nejlevnější způsob. Intenzivní chovy se jim zdají příliš drahé.
Ročně se v tuzemsku vyprodukuje 20.000 tun kapra. Okouna už jen 20 tun a candáta do 45 tun. "Produkce se musí zvýšit, aby to mělo nějaký větší smysl, minimálně o řád," podotkl Kouřil. Lidé by podle něj kvalitnější ryby jedli, kdyby měli příležitost je běžně koupit.
Na chovu okounů nyní výzkumný ústav spolupracuje s firmou u Olomouce.
