Prvním rozhodnutím nové vlády ve Velké Británii bylo zrušení daně z přidané hodnoty na účtech za elektřinu. Nový britský premiér Andy Burnham v úterý oznámil, že opatření začne platit od 1. října. Náklady na něj se chystá pokrýt prostředky získanými zrušením vládního programu digitální identifikace v hodnotě 1,8 miliardy liber (51,3 miliardy Kč). „Tento krok přinese domácnostem okamžitou a přímou úlevu na finálních fakturách v reakci na přetrvávající drahotu,“ sdělil.
Během dvouletého působení Keira Starmera ve funkci již bývalého britského premiéra se účty za energie pro průměrnou domácnost na ostrovech pohybovaly v rozmezí přibližně 1 500 až 1 800 liber (42 495 Kč až 51 tisíc Kč) ročně, přepočteno podle cenového stropu regulačního úřadu pro trh s elektřinou a plynem Ofgem.
Ačkoliv byly výrazně nižší než během vrcholící energetické krize v roce 2022 za konzervativců, kdy se šplhaly k 2 500 liber (70 844 Kč), pro britské domácnosti představovaly i tak značnou zátěž. Labouristé před volebním vítězstvím v roce 2024 slibovali, že díky investicím do obnovitelných zdrojů a státní energetické firmě Great British Energy srazí účty za energie „až o stovky liber“. Lidé proto očekávali rychlé zlevnění, které ale z logiky trhu nenastalo ze dne na den.
Ještě v dubnu zavedla Starmerova vláda přímá opatření na snížení účtů a to například ořezáním některých zelených poplatků z finálních faktur, což dočasně srazilo průměrný cenový strop na přibližně 1 641 liber ročně, díky čemu měly domácnosti ušetřit 117 až 150 liber. Nicméně poté, co začaly velkoobchodní ceny plynu a ropy opět skokově růst v důsledku vojenského konfliktu na Blízkém východě a narušení tras v Hormuzském průlivu regulační úřad Ofgem oznámil zvýšení cenového stropu od července zpět k 1 862 liber.
Ceny energií jako výbušné politické téma
Ačkoliv Starmerova vláda podnikla kroky ke snížení poplatků na fakturách, vysoká hladina cen energií v kombinaci s celkovými náklady na život jako například rušení některých plošných podpor na vytápění pro důchodce z podzimu 2024 udržovala ve společnosti silný pocit nespokojenosti. Pro opozici i kritiky uvnitř vlastní strany se tak energetika stala jedním z hlavních symbolů neochoty či neschopnosti vlády doručit slibovanou úlevu pro peněženky běžných Britů.
Nová ministryně energetické bezpečnosti a nulových čistých emisí Miatta Fahnbullehová hodlá prosadit hlubší reformu velkoobchodního trhu. Cílem je, aby se ceny elektřiny z levných obnovitelných zdrojů, které Británie ve velkém vyrábí automaticky neodvíjely od nejdražších plynových elektráren, jak tomu často bývá na spotovém trhu.
Vystudovaná ekonomka působila již ve Starmerově vládě ve funkci státní podtajemnice na ministerstvu pro bydlení, komunity a místní samosprávu. Letos v květnu však kvůli špatným výsledkům Labouristické strany v komunálních volbách na funkci rezignovala. Narodila v Libérii a do Velké Británie ji jako pětileté dítě přivezli rodiče prchající před občanskou válkou v zemi. Než se v roce 2024 stala poslankyní za čtvrť Peckham nacházející se v jihovýchodním Londýně, vedla také think tank New Economics Foundation.
Fahnbullehová dlouhodobě také prosazuje cílenou podporu pro nejzranitelnější nízkopříjmové skupiny a důchodce, je vnímána jako součást labouristické frakce měkké levice. V nové funkci však místo plošného dotování plánuje zavedení speciálního zvýhodněného tarifu na základní spotřebu energií, který by chránil chudší domácnosti před výkyvy na velkoobchodních trzích.
Ministryně je také zastánkyní názoru, že jedinou cestou k trvale levné energii je rychlé odpojení od závislosti na importovaném plynu. Její strategie staví na domácí výrobě a to především na agresivním rozvoji větrných a solárních elektráren pro britský trh. A také na zateplování domů. Hodlá prosadit zrychlení národních programů na izolaci a zvýšení energetické účinnosti britského, historicky velmi neefektivního bytového fondu.
Výzvy pro novou vládu
Podle pozorovatelů však bude nová britská ministryně energetiky čelit tlaku z obou stran. Průmyslové i ropné lobby ji vyzývají, aby v přechodném období nezanedbávala těžbu v Severním moři pro zachování soběstačnosti země, zatímco ekologické organizace apelují na okamžité stopnutí nových fosilních projektů.
Andy Burnham se ve svém prvním projevu předneseném na schodišti na Downing Street při ujmutí se funkce 20. července o těžbě ropy a plynu v Severním moři vůbec nezmínil.
Jako první konkrétní prioritu a instrukci pro vládu vyhlásil boj proti bezdomovectví, hovořil také o širší obnově hospodářství, předání moci do regionů a decentralizaci, kterou prosazoval už jako starosta Manchesteru a nakonec změně politické kultury v zemi. Zvláštní důraz kladl na sociální smír a důvěru veřejnosti v politiku. Ve středu slíbil, že sníží cenu jednorázových jízdenek pro jízdu autobusem v Anglii až o třetinu. Od ledna by tak cena jízdného měla být zastropována na dvou librách (57 Kč).
Labouristická strana se programem z roku 2024 zavázala, že nebude vydávat žádné nové licence na těžbu ropy a plynu, nicméně bude respektovat ty stávající. Ústředním bodem celonárodní debaty jsou dvě ropná a plynová pole ve Skotsku a sice Rosebank a Jackdaw, která britské regulační orgány schválily v letech 2022 a 2023 za tehdejší konzervativní vlády, loni však byla tato povolení po právní námitce zrušena.
Ropu a plyn stále potřebujeme
Offshore Energies UK (OEUK), lobbistická skupina zastupující ropné a plynárenské společnosti ze Severního moře podle britského tisku naléhá na novou ministryni energetiky, aby se setkala se zástupci těchto společností a potvrdila, že nová vláda „podporuje domácí produkci energie“ namísto dovážené ropy a plynu. Podle těchto lobbistů britský průmysl „naléhavě potřebuje“, aby vláda schválila multimiliardové projekty Jackdaw a Rosebank u pobřeží Skotska, proti nimž se ostře staví aktivisté za ochranu klimatu.
„Spojené království bude ropu a plyn potřebovat ještě po celá desetiletí. Žádáme naši novou ministryni energetiky, aby podpořila produkci v Severním moři jako součást bezpečné a řízené energetické transformace,“ řekl pro Financial Times David Whitehouse, generální ředitel OEUK. Brian Gilvary, ředitel společnosti Ineos Energy, producenta ropy a plynu ze Severního moře, uvedl, že pro Spojené království stále existuje obrovská příležitost produkovat více ropy a plynu a že absolutně nedává smysl, aby země dovážela tolik plynu z Norska, místo aby se ho snažila těžit doma.
Burnhamova vláda potvrdila, že nadále respektuje oficiální závazek ze stávajícího volebního programu Labouristů, kterým je moratorium na vydávání zcela nových licencí k průzkumu nových neotevřených ložisek ropy a plynu. Zároveň však naznačila podstatně otevřenější přístup k využití stávající infrastruktury.
Nový britský kabinet chce podpořit propojení nových podmořských vrtů k již fungujícím plošinám a dovyužití stávajících licencí. Těžaři doufají, že nová vláda otevře cestu ke schválení rozvoje rozpracovaných a sporných projektů v Severním moři. Andy Burnham nevyhlásil plošné obnovení vydávání nových těžebních licencí, podle analytiků však bude zřejmě uplatňovat pragmatičtější kurz pro využití stávajících ložisek ropy a plynu a těžební infrastruktury Velké Británie.
Jmenování Miatty Fahnbullehové ministryní energetiky je však podle analytiků také jasným signálem, že nový kabinet se nevzdává závazků Spojeného království v oblasti klimatu a čisté energie. „Nulová čistá emise je ekonomickou příležitostí 21. století. V parlamentu jsme zajistili soukromé investice do čisté energie ve výši 100 miliard liber,“ sdělil pro Financial Times mluvčí ministerstva energetiky. Jak dodal, cílem nové ministryně je trvale snížit účty.
