Legislativu chce vůči webovým firmám nezávisle na Bruselu zpřísnit i české ministerstvo vnitra.
Oficiálního představení se nový telekomunikační balíček má dočkat v září. Jeho části ale skrz Reuters, Financial Times, The Wall Street Journal a další média unikají do světa. Změny, které přináší, přitom nejsou pouze „kosmetické“. Online firmy se především budou muset přizpůsobit pravidlům bezpečnosti a ochrany soukromí.
Internet nebude schovávačka. Firmy budou uchovávat lokalizační údaje |
Kromě toho, že pro uživatele by v budoucnu mělo být jednodušší přenést si veškerý obsah své schránky a další informace do jiné služby, by především firmy neměly využívat informace o svých zákaznících a rozhovorech s jejich kontakty.
Zároveň by však měly na vyžádání citlivá data vydat policii, tajným službám a dalším státním orgánům, čemuž se technologické firmy na rozdíl od operátorů zatím většinou brání. A brání se i nyní, protože zatímco například zachytit cizí SMS zprávy či telefonní hovory není vůbec složité, online platformy si zakládají na tom, že komunikace skrz ně je zabezpečená řádově lépe.
„Ve výsledku nebude možné garantovat bezpečnost a důvěrnost komunikace pomocí našeho šifrování, protože vlády budou moci komunikaci dešifrovat,“ uvedl v připomínce k unijnímu materiálu Facebook, majitel dvou nejpopulárnějších chatovacích aplikací WhatsApp a Messenger.
Dvojí metr
Malé vítězství tak slaví tradiční telekomunikační společnosti. Ty si už léta stěžují na to, že se na nich Facebook, Google, Skype a další přiživují. Jsou to oni, kteří musí investovat do sítí, na kterých tyto firmy pak zdarma poskytují své služby a vydělávají. A zatímco na operátory dopadá tvrdá regulace, online platformy nikdo nekontroluje.
„Mají volné ruce, nikdo jim přes rameno nekouká. Měli by být regulováni jako my, když poskytují telekomunikační služby jako my,“ prohlásil na Světovém mobilním kongresu generální ředitel skupiny Deutsche Telekom Timotheus Höttges.
Technologické firmy říkají, že nebudou moci nadále ručit za bezpečí informací v jejich službách.
Právě využívání informací o vlastních uživatelích přitom je jeden z těchto případů. Operátoři s těmito údaji mohou nakládat jen velmi málo. Internetové firmy naopak často vidí i do obsahu soukromých chatů a veškerá data dokáží zpeněžit.
Nejvíce se regulace dotkne těch služeb, které uživatelské účty propojují s telefonním číslem. Uživatel jistě ocení, že i z těchto aplikací se bude v případě potřeby spojit s tísňovými linkami. Operátoři zase, že tyto firmy budou muset platit administrativní poplatky a nebudou tak jejich drahé sítě „ošoupávat“ jen tak. Tento návrh však materiály Komise zatím více nerozvádí.
Lapálie s e-maily premiéra se nesmí opakovat
Otevřené kohouty internetové regulace však utahuje i Česko. Jak již LN informovaly, ministerstvo vnitra připravuje novelu zákona o elektronických komunikacích, který by měl nově zahrnout například i poskytovatele e-mailu.
Firmy jako Seznam nebo Google by tak stejně jako trio českých mobilních operátorů musely uchovávat provozní a lokalizační údaje. Tedy kdo, kdy a odkud například poslal zprávu.
Vlády i agenti chtějí naše data. Jak odolávají české technologické firmy? |
Jde o výsledek kauzy ukradených a zveřejněných e-mailů premiéra Bohuslava Sobotky. Viníka se vypátrat nepodařilo, za což podle ministerstva mohla právě skutečnost, že internetová stopa není jednoduše dohledatelná.
S rozšířením působnosti zákona se však zvedají náklady. Operátoři totiž za sbírání a uchovávání dat pro orgány státní moci dostávají zaplaceno. Objevily se tak hlasy, že na vyplacení náhrad všem teď nebudou peníze a ministerstva vnitra a průmyslu tak stojí před ožehavým rozhodnutím, jestli proplácet náklady všem, jenom někomu, a nebo nikomu.
