náhledy
Stromek se chová částečně jako květina a je schopen ještě nějaké tekutiny absorbovat, a tím si prodloužit životnost.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Podle českých pěstitelů je problém u stromků z řetězců v tom, že se jedle z Dánska či z Polska často řežou už v říjnu.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Dohromady činí podíl prodejů smrku ztepilého a borovice asi desetinu z celkového počtu 1,3 milionu stromků, které se u nás každoročně před Vánoci prodají.
Autor: Petr Topič, MAFRA
„Cena stromků rozhodně nepůjde nahoru a zůstane stejná jako loni,“ potvrzuje Miroslav Kubů, menší pěstitel z Vysočiny.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Velcí tuzemští pěstitelé, jako je František Valdman či společnost Baobab, ovšem stromky sklízejí už v listopadu, aby je měli prodejci od zahradnictví až po stánkaře už zkraje prosince naskladněné a připravené k prodeji.
Autor: Petr Topič, MAFRA
„Stromky pořežou, dají je do sítě a následně uloží do klimatizovaných skladů. Stromky ale nestojí ve vodě, takže když je pak vidíme v řetězcích, tak je to na nich znát,“ tvrdí Miroslav Kubů.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Za smrk pichlavý neboli stříbrňák se zaplatí od čtyř do pěti set korun, za klasický smrček o stokorunu méně.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Desítky tisíc vánočních stromků z únětického skladu firmy Baobab míří v těchto dnech na trhy nejen v Česku, ale i do Německa či Maďarska
Autor: Petr Topič, MAFRA