Na těchto příspěvcích s označením B se za období od poloviny března do konce září podle údajů ministerstva práce zatím vyplatilo 12,5 miliardy korun.
Antivirus B prodloužíme do konce roku! Dnes jsme o tom rozhodli na vládě. Firmy teď bojují o přežití. Nyní tak znovu pomůžeme těm, které koronavirus zasáhl nepřímo a ochráníme zaměstnancům pracovní místa. pic.twitter.com/7pJYTlErXB
— Jana Maláčová (@JMalacova) October 26, 2020
Dočasný program Antivirus, který ministerstvo zavedlo na jaře při první vlně epidemie, má bránit propouštění. Vláda ho prodlužovala už několikrát. Skončit měl původně na konci října. Před dvěma týdny kabinet rozhodl o pokračování vyplácení příspěvku pro zavřené provozy a karantény. Odbory a zaměstnavatelé žádali, aby se prodloužilo i poskytování druhého příspěvku při omezení výroby a služeb. Poukazovali na to, že nařízené uzavření provozů dopadá i na jejich dodavatele či odběratele.
Zaměstnavatelé vládní rozhodnutí uvítali. „Jsme rádi, že vláda vyslyšela naše požadavky a prodloužila program Antivirus B ve stávající podobě. Případné změny v programu by zbytečně vedly k nejasnostem pro žadatele a zatěžovaly by jak firmy, tak státní aparát,“ sdělil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Příspěvek A pro uzavřené provozy vláda před dvěma týdny navýšila. Místo 80 procent mzdy do 39 000 korun superhrubé mzdy stát proplácí celé mzdy s odvody do 50 000 korun. Lidem v karanténě dál dorovnává 80 procent náhrady.
Na příspěvcích A a B by se za poslední čtvrtletí mělo podle propočtů ministerstva práce vyplatit celkem 10,6 miliardy. Z toho by do podpory B pro provozy s omezenou výrobou a službami mělo putovat 5,1 miliardy korun.
Babiš navrhl zrušit superhrubou mzdu a zavést sazby 15 a 23 procent. Jde o plán s trvanlivostí dvou let |
Ministerstvo připravilo návrh se třemi variantami nastavení příspěvku B, z nichž vláda v pondělí vybírala. Vedle zachování nynějších pravidel to bylo navýšení kompenzace ze 60 procent náhrady mzdy na 80 procent do 39 000 korun. Za poslední letošní čtvrtletí by tak výdaje na „béčko“ činily 6,4 miliardy, na oba druhy příspěvků pak celkem 11,9 miliardy korun. Podle třetího modelu měla podpora zůstat na 60 procentech náhrady, ale byla by od listopadu jen pro zaměstnance, kteří odpracují za týden aspoň dvě pětiny pracovní doby. Příspěvek B by tak vyšel na 3,6 miliardy, celkem by se z Antiviru vydalo za poslední tři měsíce 9,1 miliardy.
Ministerstvo práce uvedlo, že stát zatím vyplatil z programu Antivirus na obou příspěvcích za období od začátku nouzového stavu od 12. března do konce září 18,7 miliardy korun. Přispěl tak na výdělky či náhrady mezd celkem 810 260 zaměstnanců v 58 260 firmách. Většina z těchto provozů dostala peníze za víc měsíců. Výdaje na příspěvek A do uzavřených podniků a pro pracovníky v karanténě činí 6,2 miliardy. Do příspěvků B kvůli omezení výroby či služeb putovalo 12,5 miliardy.
Podle Maláčové je Antivirus osvědčený a v krizi funguje. Nezaměstnanost v Česku výrazně nerostla. K 23. říjnu dosahovala 3,7 procenta. Úřady práce evidovaly 273 500 lidí bez práce.
Podle původního vládního plánu měl na dočasný program Antivirus od listopadu navázat dlouhodobý kurzarbeit. Koalice se ale na jeho pravidlech několik týdnů nedokázala shodnout, model několikrát upravovala. Výsledek kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Novelu o zaměstnanosti s nastavením kurzarbeitu projednává teď Sněmovna. Odboroví předáci i podnikatelé věří, že poslanci normu výrazně upraví. Už dřív to připustila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
