Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.
Významný krok v dopravním, ekonomickém, energetickém, vodohospodářském a rekreačním posílení Moravskoslezského kraje. Mezinárodní projekt přípravy splavnění Odry v úseku Koźle - Ostrava dostal před chvílí na vládě zelenou.
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) October 5, 2020
Ropákem roku je šéf Vodních cest Skalický, i za prosazovaní kanálu Dunaj-Odra-Labe. Anticenu má také Foldyna |
Stavba úseku ze Svinova k polským hranicím podle odhadů vyje na 15 miliard korun, dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru do Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají.
Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.
Úsek z Ostravy do Polska by se tak stal první části zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo však loni rozhodlo, že další analýzy se zaměří na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervu pro případnou změnu rozhodnutí v budoucnu.
Projekt, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
