EU potřebuje na boj s klimatickou změnou ‚armádu‘ 44 milionů elektroaut. Infrastruktura bude stát biliony |
Materiál shrnuje závazky, kterým chce ČR přispět k evropským záměrům v této oblasti. Plán po členských státech včetně Česka požaduje Evropská unie. Některé oborové organizace označovaly přípravu plánu za největší událost v české energetice v loňském roce, předřazovaly ji i přípravám stavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Evropská unie loni Česku doporučila, aby cíl pro rok 2030 činil alespoň 23 procent. Skupina 24 senátorů z klubů Starostů a nezávislých (STAN), KDU-ČSL, ČSSD a Senátor 21 pak ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyzvala, aby byl cíl navýšen na 24 procent. Komora obnovitelných zdrojů energie v pondělí uvedla, že zástupci čisté energetiky, ekologické organizace a obce požadovali navýšení alespoň na 24,4 procenta.
Ukazatel započítává kromě elektřiny také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení. „Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun,“ reagoval v polovině prosince Havlíček. Na začátku prosince ministr po jednání představitelů Visegrádské čtyřky (V4) tweetnul, že v cílech tohoto ukazatele je v ČR z těchto zemí lídrem. „Cíle v obnovitelných zdrojích 2030: ČR 22 procent, Maďarsko 21 procent, Polsko 21 procent, Slovensko 19,2 procenta,“ uvedl ministr.
Havlíček: Nic zásadního se od původního plánu nemění
Podle ministra v podnělí vláda schválila všechny cíle plánu. „Neschválily se pouze jakékoliv motivační daňové výjimky, spojené s účinností a vyhodila se rovněž zmínka o případné uhlíkové dani. Ale vzhledem k tomu, že toto vše stejně podléhalo schválení vládou, tak se nic zásadního nemění,“ napsal v pondělí Havlíček. MPO v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvedlo, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.
Jádru věříme víc než zelené elektřině. Plán nevyužívá potenciál obnovitelných zdrojů |
Svaz průmyslu a dopravy ČR v pondělí uvedl, že schválená verze plánu počítá s tím, že za dosažení cíle pro energetickou účinnost bude i v období 2021 až 2030 odpovědný stát. „Ministerstvo průmyslu a obchodu vyslyšelo naše požadavky, aby stát nepřenášel odpovědnost za dosažení cíle energetické účinnosti na firmy a obyvatelstvo,“ uvedl svaz v tiskové zprávě.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozornil, že čistě v růstu podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě počítá MPO v plánu do roku 2030 pouze s nárůstem na 16,9 procenta z 13,4 procenta v letošním roce. Podle Sedláka mají vyšší cíle tohoto ukazatele všechny země V4 - Maďarsko předpokládá jeho nárůst na 19,1 procenta, Slovensko na 25 procent a Polsko na 29,5 procenta.
Svaz podle něj naopak vítá, že MPO v plánu nakonec zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren, jejich instalovaný výkon by měl vzrůst až o 1900 megawattů (MW). Podle svazu je však ekonomický potenciál těchto zdrojů daleko vyšší. Podle Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábí.
Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha, Calla a Centrum pro energetiku a dopravu vyzvaly minulý týden členy vlády, aby plán neschválili a vrátili ho k přepracování. „Je velkou promarněnou příležitostí a ostudou zároveň, že se rozvoj obnovitelných zdrojů energie nestal v energeticko-klimatickém plánu větší prioritou. Vláda se rozhodla, že nebude realizovat více než dvě třetiny nových potenciálních projektů, což v důsledku přinese během následující dekády zvýšení podílu čísté elektřiny jen o pouhá tři procenta. To je dokonce méně, než kolik plánuje Státní energetická koncepce, známá svým konzervativním pohledem na obnovitelné zdroje,“ uvedl v pondělí Tomáš Jagoš z Hnutí Duha.
