„Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020,“ píše Kovanda.
Eurostat ve spolupráci s Českým statistickým úřadem podle něj v průběhu roku postupně reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. „Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou,“ uvádí.
Národní rozpočtová rada o statistice tvrdí, že je zkreslená. „A to prý proto, že od roku 2021 se změnilo rozpočtové určení daní ve prospěch krajů a obcí a v neprospěch samotné vlády. Jinými slovy, zjednodušeně, Fiala má vyšší schodek než Babiš, protože se musí o daňový příjem velkoryseji dělit právě s kraji a obcemi,“ popsal Kovanda.
Vládní hospodaření kritizoval nedávno i předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Žádná krize, žádný propad ekonomiky, žádná pandemie. Jen naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu. Vládní deficit je dokonce vyšší než v prvním roce pandemie, kdy svět ochromil covid a HDP v Česku kleslo o 5,3 %,“ napsal Babiš.
„Podřezává větev pod budoucností země,“ říká Schillerová
Opoziční hnutí ANO bude chtít příští týden vrátit návrh rozpočtu na příští rok vládě k přepracování. Podle předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové návrh mimo jiné nerespektuje principy reálnosti a úplnosti.
Návrh podle ní také snižuje objem prorůstových investic a vytýká mu i nižší výdaje na dopravní infrastrukturu v poměru k hrubému domácímu produktu. Sněmovna má návrh rozpočtu projednávat v prvním čtení ve středu. Vláda má však i po odchodu Pirátů dostatek hlasů na to, aby rozpočet prosadila.
Navrhovaný schodek 241 miliard korun podle Schillerové znamená, že vláda navzdory zvyšování daní snížila schodek v průměru o méně než 30 miliard korun ročně. „Rozpočet podřezává větev pod budoucností země, protože i ve srovnání s covidovými lety 2020 a 2021 snižuje objem prorůstových investic, tedy investic očištěných od výdajů na obranu a zbrojení,“ uvedla předsedkyně klubu. Poukazuje na to, že objem těchto investic klesá z 2,7 procenta HDP v proce 2020 na 2,3 procenta v příštím roce.
Rovněž výdaje na dopravní infrastrukturu jsou podle ní nižší než v roce 2020. „Navzdory tomu, že máme zvláštního ministra pro vědu a výzkum, klesá podíl výdajů na tuto oblast z 2,5 procenta v roce 2020 a 2,4 procenta v roce 2021 na 2,2 procenta,“ míní bývalá ministryně financí.
Poukazuje i na některé pochybnosti, které o příjmové a výdajové straně rozpočtu již dříve vyslovila Národní rozpočtová rada. Ta jej označila za příliš optimistický a upozornila například na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu.
„Například v oblasti chybějících 21,5 miliardy korun na podporu OZE, které jsou povinným výdajem státu, očekávám opětovnou snahu o vyvedení části výdajů mimo státní rozpočet formou mimorozpočtové půjčky,“ uvedla Schillerová.
„Vzhledem k tomu, že návrh rozpočtu zcela objektivně nejen podle nás, ale i podle nezávislé Národní rozpočtové rady, dosud nevídaným způsobem nerespektuje principy reálnosti a úplnosti, budu usilovat to, aby ho i koaliční poslanci vrátili Zbyňku Stanjurovi k přepracování,“ dodala předsedkyně klubu ANO.
Návrh rozpočtu nelze zamítnout, lze ho pouze vrátit vládě k přepracování se stanoveným zadáním. Zatím se tak stalo pouze v roce 2012, a to přímo na žádost tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (tehdy TOP 09). Návrh počítal se schválením daňového balíčku zvyšujícího daň z přidané hodnoty, jehož schválení ale bylo v tu dobu kvůli rebelii tří poslanců ODS nejisté.