130 let
Mezisklad vyhořelého paliva v Jaderné elektrárně Dukovany

Mezisklad vyhořelého paliva v Jaderné elektrárně Dukovany | foto: ČEZ

Vláda zúžila výběr úložišť jaderného odpadu. Ve hře jsou lokality v blízkosti Temelína nebo Klatov

Ekonomika
  •   16:48aktualizováno  19:50
Praha - Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Rozhodla o tom v pondělí vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Ve zmíněných lokalitách se podle něj uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030. Starostové z lokalit Horka, Hrádek a Březový potok ČTK řekli, že budou proti stavbě bojovat dál.

Obcím dotčeným hledáním úložiště jaderného odpadu poskytne stát 53 milionů korun

Dosud se v souvislosti s úložištěm uvažovalo o devíti lokalitách, zúžení na čtyři místa už v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) minulý týden ČTK řekl, že proces výběru čtyř lokalit zhodnotil pozitivně Státní úřad pro jadernou bezpečnost a stejně tak externí nezávislá oponentura, kterou si v mezidobí MPO nechalo zpracovat.

Kabinet v pondělí podle úřadu schválil také věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Finální znění zákona plánuje ministerstvo předložit v příštím roce. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků.

Stát poslal obcím kvůli úložišti jaderného odpadu celkem 144 milionů. Ne všechny je použily, s projektem nesouhlasí

Starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos v pondělí uvedl, že obce se budou bránit protesty i právní cestou. Starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Dvořák má v plánu požádat o podporu i novou krajskou reprezentaci. Obce z Pošumaví, kterých by se týkalo úložiště v Březovém potoce, zesílí protesty. Hned 9. ledna půjdou už na 18. protestní pochod, který povede všemi dotčenými místy.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Do letoška se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. „Pro pět lokalit jsme ukončili období dlouhodobé nejistoty. Uvědomuji si citlivost celého procesu a spoustu otázek ze strany veřejnosti, proto jsme se čtyřmi lokalitami v přímém kontaktu a chceme být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru,“ řekl dnes Havlíček.

Ministr už dříve uvedl, že plánované průzkumné práce ve čtyřech lokalitách nebudou zahájeny dříve než v roce 2023, pokud nenabude účinnost zmiňovaný zákon nebo dotčené obce nevysloví svůj souhlas dříve. Z předkládací zprávy plánu budoucí činnosti SÚRAO vyplývá, že na vybraných lokalitách se do té doby budou uskutečňovat pouze nezbytné monitorovací práce - například monitoring kvality vody, radonu či seismicity.

Platforma proti hlubinnému úložišti dlouhodobě prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí. V dnešní tiskové zprávě uvedla, že výsledky procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku ministerstva, nejsou odborným oponentním řízením, jak jej obce a spolky požadovaly.

„Ministr Havlíček po nástupu do funkce ministra průmyslu sliboval práva občanům, opravdové zapojení obcí do případného jednání a hlavně zákon, který by tato práva zajišťoval. Nic z jeho slibů se nenaplnilo, protože současná vláda obce a občany z vytipovaných míst přehlíží,“ řekl Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy.

Ředitel SÚRAO Jan Prachař v pondělí uvedl, že obcím bude nabídnuto zřízení speciálních pracovních skupin. „Jejich prostřednictvím se mohou zapojit do debaty o finální podobě a umístění povrchového areálu hlubinného úložiště. Zároveň to bude formát pro pravidelné předávání informací o probíhajících pracích,“ dodal.

Hledání místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu

  • Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se s různou intenzitou hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v mezisklad v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
  • SÚRAO má za úkol také hledání místa pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Podobný problém přitom neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se již úložiště buduje, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie. Vědci v Evropě i USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie.
  • Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a nakonec na devět (Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína).
  • Zúžení výběru na čtyři se několik let odkládalo, původně se mělo rozhodnout už do konce roku 2018. Z letošního doporučení poradního panelu expertů SÚRAO, o kterém podnik informoval starosty dotčených obcí 4. června, vyšly čtyři lokality: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Návrh v červnu schválila Rada SÚRAO. Konečné slovo o vybudování úložiště má vláda, která dnes výběr schválila. Ve zmíněných lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.
  • Uvažované vybudování úložiště má přitom řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež v současnosti sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. Ta v minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Kvůli plánům na vybudování trvalého skladu jaderného odpadu se v některých obcích konala i místní referenda, v roce 2018 geologické práce i další kroky odmítli obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou nebo Lipníku na Třebíčsku. Letos v září zastupitelé Jihlavy vyslovili nesouhlas s možnou stavbou v lokalitě Hrádek.
  • Kabinet dnes také schválil věcný záměr zvláštního zákona upravujícího respektování zájmů obcí a jejich občanů souvisejících s vyhledáváním lokality pro ukládání radioaktivního odpadu. Zpoždění přípravy zákona v srpnu kritizovala Platforma, podle které je zákon obcím slibován už od roku 2011 a od roku 2016 s jeho vznikem počítá také atomový zákon.
  • V rámci příprav na vybudování hlubinného úložiště již SÚRAO také provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukově na Vysočině jakousi laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se zde zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v náročném podzemním prostředí.
  • Základní harmonogram pro výstavbu hlubinného úložiště, se kterým SÚRAO počítá, je už od počátku století stejný. Do roku 2025 by mělo být vybráno konečné místo a do provozu by mělo úložiště být uvedeno o čtyřicet let později. Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masívu, se v současné době odhadují na 111 miliard korun.
  • Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) letos v listopadu uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.
Autor: ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás