Podle agentury Reuters by se uzavření mělo týkat jedné montážní továrny a jednoho podniku na výrobu autodílů. Agentura Bloomberg, která oznámení označila za bezprecedentní a za další úder vládě kancléře Olafa Scholze dodala, že by šlo o první uzavření továren automobilky na německém území v 87leté historii.
Vedení společnosti zároveň oznámilo ukončení programu garantovaných pracovních míst, který byl v platnosti od roku 1994.
„Situace je mimořádně napjatá a nedá se vyřešit jednoduchými škrty v nákladech,“ uvedl šéf značky VW Thomas Schäffer v písemném prohlášení.
Generální ředitel koncernu Volkswagen Oliver Blume označil za příčiny potíží složitou ekonomickou situaci, nárůst konkurence v Evropě a upadající konkurenceschopnost německé ekonomiky.
Německý odborový svaz IG Metall označil oznámené kroky za nezodpovědné rozhodnutí, které „otřásá základy“ společnosti, jež je největším průmyslovým zaměstnavatelem v Německu a podle tržeb největším výrobcem automobilů v Evropě.
Odborová šéfka Daniella Cavallová v rozhovoru na intranetu Volkswagenu uvedla, že vedení v posledních letech učinilo „mnoho chybných rozhodnutí“, včetně toho, že neinvestovalo do hybridů nebo nebylo rychlejší ve vývoji cenově dostupných elektromobilů.
Místo zavírání závodů by mělo představenstvo využívat synergie uvnitř koncernu, tvrdí Cavallová. Odbory už také podle Reuters přislíbily tvrdý odpor vůči plánům vedení automobilky.
VW celosvětově zaměstnává kolem 650 000 lidí, z toho téměř 300 000 v Německu. Odbory mají silné zastoupení v dozorčí radě, navíc je často podporují i zástupci spolkové země Dolní Sasko, která drží v koncernu dvacetiprocentní podíl.
Agentura Bloomberg proto připomíná, že spory se zástupci zaměstnanců přispěly k pádu některých dřívějších šéfů včetně Bernda Pischetsriedera, Wolfganga Bernharda či naposledy Herberta Diesse. Ti všichni se neúspěšně snažili o větší zefektivnění provozu v německých továrnách.
