První z předloh je návrh zákona o hazardních hrách, druhá upravuje zdanění a třetí mění platné zákony. Poslanci je začali projednávat už koncem září, jednání tehdy ale nedokončili.
Kdy z Prahy zmizí herny? Bude to trvat roky, ministerstvo je zahlceno stížnostmi |
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už tehdy poslancům řekl, že očekává dodatečný výnos 1,9 až 2,3 miliardy korun, které by měly sloužit k financování sportu. Celostátní výběr daně z hracích automatů se rozdělí tak, že 65 procent dostanou obce a 35 procent stát. Ostatní výnosy z hazardu připadnou ze 70 procent státu a zbytek půjde obcím.
Tři sazby
Hazard by měl podléhat třem sazbám daní. Nyní platí jen jedna, a to dvacetiprocentní. Na technické hry bude platit sazba 35 procent a současně minimální daň z provozu technického zařízení, která nahradí dosavadní pevnou část odvodu. Sazba 30 procent se navrhuje pro živé hry, loterie a binga. Třetí sazba 25 procent se bude týkat kurzových sázek nebo tombol s úhrnem sázek od 100 tisíc korun. Pro hrací přístroje se zavádí minimální daň 9200 korun za čtvrtletí a přístroj. Základem daně bude rozdíl mezi přijatými vklady a vyplacenými výhrami.
Zákony přinášejí omezení i pro hráče. Prostřednictvím jejich rejstříku budou mít hazard zakázaný lidé, kteří pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, ti, vůči kterým byl pravomocně prohlášen úpadek v rámci insolvenčního řízení, či lidé, kterým hru zakázal orgán činný v trestním řízení. O zápis do rejstříku bude ale možné také dobrovolně požádat.
Poslanci už v listopadu schválili novelu současného loterijního zákona, která zvyšuje sazby odvodů a státu může přinést navíc asi dvě miliardy korun. Sazby budou už od ledna 23 a 28 procent podle druhu her místo nynějších 20 procent. Denní poplatek za každý hrací automat se zvýší o 25 na 80 korun.
