Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Výstavba jaderných elektráren se v Evropě komplikuje. Bez Dukovan skončíme u ruského plynu, říká expert

Expert na jadernou energetiku Vladimír Wagner. foto:  Dan Materna, MAFRA

Rozhovor
Výstavba jaderných elektráren v Evropě se komplikuje, podle Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd jde ale o jedinou smysluplnou cestu, jak v energetice splnit evropské klimatické cíle.
  5:00

Lidovky.cz: Co zkomplikovalo stavbu a povolování jaderných reaktorů v Evropě?
Kromě nákladů na neustálé zvyšování bezpečnosti je hlavním problémem to, že velký jaderný blok je obrovskou a dlouhodobou strategickou investicí. Navíc rostl vliv protijaderných aktivistů a riziko, že zařízení, které mělo fungovat řadu desetiletí, bude z politických důvodů uzavřeno. Tím rostlo investorské riziko a pochopitelně i cena peněz.

Dalším faktorem bylo, že životnost jaderných bloků byla delší, než se čekalo, a fosilní paliva se nevyčerpávala tak rychle, jak se předpokládalo v sedmdesátých letech. Kvůli tomu se postupně nové jaderné bloky v USA a Evropě téměř přestaly budovat.

To vedlo ke ztrátě schopných odborníků, neproběhlo mezigenerační předávání zkušeností. Nová generace tak začínala znovu od začátku a chyběli lidé se zkušenostmi. I to je zdrojem problémů, které pozorujeme na stavbách bloků v elektrárnách Olkiluoto, Flamanville a Vogtle (Finsko, Francie a USA – pozn. red.).

Lidovky.cz: Je dostavba Dukovan nutná?
Pro budoucnost české energetiky je klíčová. Pokud při této první stavbě selžeme, tak pak s největší pravděpodobností skončí naše energetika u plynu, zejména ruského. Ano, finanční model, výběr investora a dodavatele mají řadu různých řešení. Žádné není ideální. Vždy půjde o určitý kompromis a nikdo s ním nebude úplně spokojený. Pokud bude stavba probíhat úspěšně, můžeme začít i s druhým blokem v Dukovanech a případně pokračovat dostavbou Temelína. A časem lze navázat výstavbou malých modulárních reaktorů, pokud se je podaří ve světě zavést.

Jaderné elektrárny ve světě.

Lidovky.cz: Mnozí experti ale říkají, že uhlíkové neutrality lze dosáhnout i bez nového jaderného zdroje.

Odvolávají se na studie, které mají kritická místa, kvůli nimž nejsou reálné nebo nízkoemisní. Většina z nich počítá s Dukovany také po roce 2040, a dokonce i v roce 2050. Budeme se snažit udržet současné reaktory do roku 2045, ale určitě to nebude déle.

Dalším kritickým místem řady z nich je, že řeší celkovou výrobu, ale neřeší regulaci a to, že výroba musí vždy vyrovnat spotřebu. Takže buď počítají s akumulací, která v současnosti a pravděpodobně ještě řadu desetiletí nebude technologicky dostupná, s výstavbou a využíváním plynu, nebo s dovozem elektřiny. Také jsou drahé. Budují souběžně velký výkon ve fotovoltaice, větru a v plynu.

Například studie britského think tanku Ember předpokládá v Česku v roce 2030 přes 1300 turbín. Tolik nemá ani Bavorsko po dvaceti letech intenzivní Energiewende. Připomínám, že zatím nejsou vybrána místa pro turbíny, tím méně získána stavební povolení a hlavně souhlas obyvatel. Bez využití jaderné energie v Evropě uhlíkové neutrality dosáhnout nelze, už nyní dodává 40 až 50 procent nízkoemisní elektřiny.

Lidovky.cz: Obnovitelné zdroje se ale prakticky nebudují. Nemůže nám skluz způsobit problémy?
Určitě to problémy způsobuje a bude způsobovat. V podstatě deset let už trvá totální stagnace v budování a do značné míry i v přípravě výstavby všech nízkoemisních zdrojů – jak jaderných, tak obnovitelných. Pokud by tato situace nebyla a nové zdroje už by stály nebo by se na nich pracovalo, určitě by Uhelná komise mohla rozhodnout o dřívějším termínu odchodu od uhlí.

Lidovky.cz: Nelze se spolehnout na dovoz elektřiny?
Problémem je, že naši sousedé na dobu zimní inverze všichni počítají s dovozem elektřiny. Naší odpovídající reakcí by tak bylo spíše nebudovat tolik fotovoltaických a větrných zdrojů, protože elektřinu z nich bude možné levně dovézt od sousedů. Naopak by bylo dobré stavět zdroje jaderné, které fungují i v době, kdy chybí vítr a slunce.

Lidovky.cz: Odpůrci jádra zmiňují i rizika kvůli dodavatelům ze zemí, jako je Rusko nebo Čína. Je lepší se těmto zemím vyhnout?

Rizika jsou velmi malá. V Evropské unii pracují ruské reaktory. Běží i na Ukrajině i přes velmi problematické vztahy země s Ruskem. Dva ruské reaktory se bez účasti Rosatomu dokončují na Slovensku.

Výstavba reaktorů od firmy Rosatom se připravuje v Maďarsku a ve Finsku. Je tak nepravděpodobné, že by hrozilo nějaké nebezpečí komplikací – ať už při výstavbě, nebo při provozu. Rosatom staví více bloků mimo Rusko než v domovské zemi. Jakýkoliv signál nespolehlivosti by jej dramaticky poškodil.

Je pravděpodobné, že čínské bloky budou v jaderné elektrárně Bradwell B ve Spojeném království. Čína si nechala reaktory postavit americkými, francouzskými i ruskými dodavateli a neobává se toho, že by je například americké embargo či jiné obstrukce ohrožovaly.

Lidovky.cz: Je nějaký technologický důvod dodavatele z těchto zemí nevylučovat?
Jde o jediné firmy, které mají zajištěnou kontinuitu výstavby jaderných bloků v mateřských zemích i v zahraničí. Mají nejvíce bloků III. generace dokončených a ve výstavbě. Ukázaly, že dokážou blok postavit za dobu mezi pěti a osmi lety. Velmi dobré zkušenosti jsou i z prvních let provozu. Mají široké sítě dodavatelů z jiných států. Všichni ostatní potenciální dodavatelé jsou na tom hůř.

Lidovky.cz: Nedá se sázet na technologický pokrok? Na efektivnější obnovitelné zdroje i malé reaktory?
Chceme rychle odstavit všechny uhelné elektrárny, navíc v příštích dvou desetiletích končí životnost jaderné elektrárny Dukovany a všech stávajících fotovoltaických a větrných zdrojů. Není čas na čekání na nějaký technologický zlom. Je třeba budovat nízkoemisní elektrárny, které jsou dostupné a ověřené. Tedy jeden velký reaktor III. generace, první větší počet větrných turbín a fotovoltaiku. 

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!