To je jedna ze změn, kterou přináší novela energetického zákona, kterou v pátek schválila v závěrečném třetím čtení poslanecká sněmovna. Nyní ji ještě musí schválit senát a podepsat prezident.
Vyvlastňování pozemků je již nyní možné v případě dopravních staveb. Nově přibudou také energetické stavby.
Hlavní změny, které novela přináší
|
Stejně tak si energetické firmy mohou vynutit zřízení věcného břemene k pozemku. To bude možné v případech, že vlastník pozemku není znám nebo určen, je prokazatelně nedosažitelný nebo nedošlo k dohodě mezi vlastníkem a energetickou firmou.
Pozitivní i negativní ohlasy
Tuto změnu vítá například společnost ČEPS, provozovatel soustavy hlavních elektrických vedení v Česku. "Zcela určitě nám to pomůže, protože se tím urychlí schvalování i výstavba liniových staveb," říká mluvčí ČEPS Zuzana Dvořáková.
Energetické společnosti si dlouhodobě stěžují, že získání souhlasu všech vlastníků pozemků trvá řadu let a oddaluje, někdy i ohrožuje realizaci jejich investičních záměrů. "Například před rozšířením podzemního zásobníku plynu v Tvrdonicích na jihu Moravy musíme získat souhlas tří stovek majitelů pozemků.
Odsouhlasené návrhy poslanců a parlamentních výborů
|
Proti vyvlastňování naopak vystupují ekologické organizace. "Zákon například urychlí výstavbu vedení velmi vysokého napětí z plánovaných reaktorů v Temelíně do rozvodny Mírovka nedaleko Havlíčkova Brodu. Proti stavbě vystupuje řada obcí a občanů, jejichž životní prostředí bude stavbou poškozeno," varuje Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Další zaváděné změny
Vyvlastňování není jedinou změnou, kterou novela energetického zákona přináší. Zavádí například i možnost odpojit solární a větrné elektrárny v případě, že bude ohrožena stabilita přenosové soustavy. Poslanci však podmínky zákona zmírnili tím, že v případě obnovitelných zdrojů zavedli finanční náhrady za přikázané odstavení.
Pozměňovací návrhy k novele předložené hospodářským výborem a výborem pro životní prostředí byly z převážné části schváleny. Neuspěla naopak většina pozměňovacích návrhů jednotlivých poslanců.
Do zákona se tak nakonec nedostal třeba návrh poslance Aleše Rádla, který chtěl zpřísnit dohled nad tvorbou cen elektřiny a plynu.