Podle plánu si USA kladou za cíl zečtyřnásobit jadernou kapacitu na 400 gigawattů, proti současným 97 GW produkovaných prostřednictvím 94 reaktorů, které jsou v provozu. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy prudce roste poptávka po elektřině související s rozvojem umělé inteligence, datových center a přechodem na elektromobilitu.
„Spojené státy byly původně průkopníky v oblasti jaderné energie v době velkého nebezpečí. Nyní čelíme nové sadě výzev, včetně globálního závodu o dominanci v oblasti umělé inteligence, rostoucí potřeby energetické nezávislosti a přístupu k nepřerušitelným zdrojům energie pro národní bezpečnost,“ uvádí Bílý dům na svých webových stránkách k výkonnému nařízení prezidenta Donalda Trumpa, který byl vydán pod názvem „Obnova jaderné průmyslové základny“.
Trumpovo nařízení zahrnuje zefektivnění regulace, investice do jaderných technologií a nové cíle pro urychlené schvalování reaktorů.
Nové kroky Trumpovy administrativy představují výrazný zlom od faktického zmrazení rozvoje jaderné energie, které následovalo po havárii jaderné elektrárny Three Mile Island (TMI) v roce 1979. Havárie TMI měla obrovský negativní dopad na jaderný program USA. Vedla ke zpřísnění regulace jaderné energetiky a k výraznému omezení jejího rozvoje. Více než 30 let od incidentu nebyla schválena žádná stavba nové jaderné elektrárny v USA, ke změně došlo až v roce 2012. Zásadně se také posílily protijaderné nálady u americké veřejnosti.
Havárie elektrárny Three Mile Island28. března 1979, Pensylvánie, USA Šlo o nejhorší jadernou havárii na území Spojených států. Ačkoliv při ní nikdo nezemřel, měla zásadní vliv na jadernou energetiku a vnímání její bezpečnosti. Událost byla klasifikována jako „havárie s rizikem vně zařízení“. Příčinou byla kombinace technických poruch, lidských chyb, ale také nedostatečná komunikace a výcvik personálu. |
Jaderná renesance
„Americký jaderný průmysl příliš dlouho brzdila byrokracie a zastaralé zásady, ale díky prezidentu Trumpovi je konečně tady americká jaderná renesance,“ uvedl ministr energetiky Christopher Wright. Dodal, že jaderná energie se uvolňuje v perfektní čas uprostřed rostoucí poptávky po energii a prezidentova tlaku na reindustrializaci.
Nová politika nařizuje schválení nových reaktorů do 18 měsíců a obnovení licencí těch stávajících do 12 měsíců. Výstavba nejméně deseti nových velkých jaderných elektráren má začít do roku 2030, přičemž další iniciativy zahrnují plány na rozmístění reaktorů ve vojenských zařízeních do tří let. Další finanční prostředky mají jít na restartování uzavřených reaktorů a dokončení pozastavených stavebních projektů.
Bez Korejců to asi nepůjde
Změna postoje Bílého domu odráží širší posun globálního smýšlení o jaderné energii, k němuž došlo po ruské invazi na Ukrajinu. V Evropě země jako Itálie, Švýcarsko, Belgie a dokonce i Dánsko – kdysi zarytí odpůrci atomové energie – přehodnocují nebo mění protijadernou politiku. Důvodem jsou rostoucí obavy o energetickou bezpečnost a stabilitu sítě.
Změna postoje Spojených států k jádru vytváří podle pozorovatelů také nové příležitosti pro jihokorejský jaderný sektor. Ten je díky zkušenostem a kapacitám považován za jeden z mála, který je schopen uspokojit novou poptávku Spojených států.
„USA postrádají stavební kapacitu a průmyslovou základnu, aby samy dokázaly realizovat své ambice,“ uvedl v jihokorejském tisku Chung Yong-hoon, profesor jaderného inženýrství působící na jihokorejské státní výzkumné univerzitě KAIST. Jak dodal, bez Koreje je výstavba 300 reaktorů pro Spojené státy jednoduše neproveditelná.
Načasování je pro Soul podle pozorovatelů příznivé. Začátkem tohoto roku Jižní Korea a USA podepsaly bilaterální jadernou alianci a společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) se domluvila na další spolupráci se svým americkým protějškem, firmou Westinghouse. Jižní Korea zdůrazňuje, že její firmy postavily za poslední čtyři desetiletí 32 reaktorů, přičemž byly schopny dodržet časový harmonogram staveb a také jejich rozpočet.
Ještě v 70. letech 20. století měl přitom Westinghouse přes 55 000 zaměstnanců, nyní jich pro tuto společnost pracuje 9 tisíc. Podle odborníků je tato firma stále více závislá na zahraničních partnerech. Před nedávnem si Westinghouse vybral jihokorejskou společnost Hyundai Engineering & Construction jako dodavatele bulharského jaderného projektu Kozloduj.
„Korejský jaderný ekosystém zůstal aktivní a jeho inženýrské a projektové schopnosti těžko hledají konkurenci,“ řekl Jeong Dong-wook, profesor na Univerzitě Chung-Ang v Soulu. Jak dodal, USA potřebují zkušené stavitele a Korea tento požadavek splňuje.
