Ministerstvo financí ve svém pátečním prohlášení sdělilo, že při aktuální situaci na trzích by kompenzace vysokých cen energií domácnostem a firmám neměly převýšit mimořádné příjmy. Výsledek tedy ministerstvo čeká rozpočtově neutrální.
„To znamená, že nebudou-li mimořádné příjmy z windfall tax a odvodů z tržeb elektřiny a mimořádné výdaje státního rozpočtu ve výši sto miliard korun, ale například čtyřicet, není to z pohledu rozpočtu žádný problém,“ vysvětlil resort s tím, že první přesnější data inkasa windfall tax bude ministerstvo znát až letos v červenci, kdy budou mít firmy první zálohové období.
Právě zvýšenými výdaji na energetickou pomoc přitom argumentoval ministr při vysvětlování rekordního schodku za první čtvrtletí.
Pokles výběru mimořádných nástrojů jde zejména za daní z neočekávaných zisků, kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zatímco schválený státní rozpočet předpokládal výběr 85 miliard korun, aktuální výpočet ministerstva financí očekává výnos 28 miliard korun.
Ministerstvo odhad přehodnotilo na základě vývoje cen energií a veřejně dostupných údajů o hospodaření bankovního sektoru v roce 2022.
Snížení odhadu výnosu mimořádných daní se může odrazit i v úpravě státních výdajových plánů. Například premiér Petr Fiala koncem března naznačoval, že mimořádné příjmy, kam vedle speciálních daní a odvodů započítával i dividendy z ČEZ, mohou posloužit vedle energetické pomoci i na výstavbu silnic a dálnic.
Původní plán, který ministr Stanjura představil loni v říjnu, počítal s příjmy ve výši 85 miliard na windfall tax a dalšími patnácti miliardami z cenových stropů pro výrobce energií.
Z oněch 85 miliard na dani z mimořádných zisků mělo 50 miliard dodat zdanění energetického sektoru a zhruba 33 miliard banky. Ty už ale naznačují, že mnoho státu neodvedou. „Předpokládáme, že nebudeme platit téměř nic. Podle výsledků v roce 2022 a předpokládaných výsledků v roce 2023, za předpokladu, že se nic radikálního nezmění, nebudeme platit žádné velké částky,“ řekl pro SZ Byznys například generální ředitel ČSOB Aleš Blažek.
U odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny ministerstvo snížilo odhadovaný výnos na 12,3 miliardy korun z původně plánovaných 15 miliard. Podle údajů o plnění státního rozpočtu dotčené podniky do konce března na odvodu zaplatily 8,2 miliardy korun.
