Komando rozprášilo černou továrnu s otrockou prací. Jak vypadal zásah na padělatele cigaret v Česku a okolí |
Většina hotelů na světě trpí kvůli pandemii nedostatkem hostů a některé zůstávají zavřené. To se nevyhnulo ani mezinárodnímu hotelovému řetězci Marriott. Pražské pobočce v ulici V Celnici na Novém Městě se krize nedotkla tolik jako jiných – na dobu lockdownů měla shodou okolností naplánovanou rekonstrukci za 25 milionů eur a provoz se chystala utlumit tak jako tak. „Největší výzvou je teď najít zaměstnance, nemůžeme zatím obnovit třeba večerní provoz restaurace,“ říká rodilý Brit Boulton-Smith.
Lidovky.cz: V oboru jste začínal jako kuchař. Jak se vám povedlo vypracovat se až na pozici ředitele pětihvězdičkového hotelu?
Ano, už když mi bylo 16 let, odešel jsem z domova. Tehdy jsem chodil na místní hotelovou školu a o pár let později jsem si našel práci v kuchyni hotelu InterContinental v Londýně. Poté jsem jako kuchař vystřídal ještě pár dalších hotelů.
V určitém momentě jsem si ale uvědomil, že ze mě nikdy nebude nejlepší kuchař na světě. A začal jsem se proto poohlížet po jiných možnostech, jak si vydělat. Vždycky mě lákalo manažerské křeslo, takže to bylo jen o tom, najít správnou cestu, jak se na něj dostat. A ta vedla přes zkušenosti a poznatky z hotelů po celém světě. Je docela málo oborů, kde tohle jde a je to poměrně jednoduché, ale hotelnictví je naštěstí jedním z nich. Když jste navíc někdo, kdo docela rád riskuje, pak jsou příležitosti obrovské.
WILLIAM BOULTON-SMITH■ Pochází z města Southampton na jihu Spojeného království. ■ V pohostinství pracuje přes 30 let, začínal jako kuchař. ■ Na pozici generálního ředitele hotelu Marriott v Praze působí od roku 2014, předtím vedl hotely Marriott Hanbury Manor Hotel a Country Club v Británii. ■ Jako manažer působil také v několika hotelech na Dálném východě. ■ Je ženatý a má tři děti. |
Lidovky.cz: V hotelnictví se pohybujete už přes třicet let, jak se od 90. let změnilo?
Změnilo se toho hodně. Když jsem začínal, určitě bylo všechno mnohem pomalejší. Třeba při check-inu dříve hosté dostali velký těžký klíč od pokoje, který šlo jen stěží ukrást. Teď se většina hostů ubytuje přes telefon. Lidé jsou také v současnosti na cestování mnohem lépe připravení. Dříve bylo samozřejmě mnohem složitější získat o destinaci potřebné informace. Věděli jste, že jedete do Prahy, ale nevěděli jste nic o tom, kam se jít dobře najíst nebo kam do galerie či do muzea. Místo pár kliknutí na telefonu, kterými teď zjistíte, co kde je, otevírací dobu, nabídku i hodnocení, jste si museli jít koupit průvodce.
Lidovky.cz: Změnily se také standardy v hotelech?
Myslím, že šly nahoru. Jedině tak se podniky mohou dostat do aplikací, jako je třeba Trip Advisor. Hotely si obecně více zakládají na hodnocení hostů, ať už online, nebo pomocí dotazníku, který lidé před odjezdem vyplní. A i to probíhá rychleji než dříve. Pokud mají dnes hosté nějaký problém, vedení hotelu se o tom okamžitě dozví, a má tedy také příležitost udělat něco pro změnu.
Zásadním rozdílem je tedy to propojení mezi hotelem a hostem, samozřejmě především díky sociálním sítím a digitálnímu světu. Známe hosty lépe a stejně tak oni nás.
Lidovky.cz: Síť Marriott má přes sedm tisíc hotelů po celém světě. Jak jste se dostal zrovna do Prahy?
Tak velký počet hotelů zároveň znamená i nespočet možností, kam se vydat. Pokud tedy někdo chce žít v jiné zemi – a to jsem chtěl –, má příležitost. Jednoho dne mi zavolal šéf, že pro mě má nabídku právě v Praze, a já jsem ji přijal. Ale je pravda, že k Česku mám osobně vztah – moje máma byla v 50. letech zasnoubená s Čechem a měla tady spoustu přátel. Praha je navíc nádherné město, které je úplně jiné než metropole, jako jsou například Londýn nebo Paříž. Už jsem tady sedm let a stále jsem se svým rozhodnutím spokojený.
Lidovky.cz: Provoz hotelů po celém světě ale loni zásadně ovlivnila pandemie koronaviru. Zažil jste během kariéry něco podobného?
Krize byly různé, ale nikdy nic tak rozsáhlého, jako je tahle. Prošli jsme třeba finanční krizí, ale při ní jsme alespoň tušili, kdy bude konec nebo jak se bude situace vyvíjet dál. U pandemie koronaviru je největší výzvou právě ta nepředvídatelnost. Nevidíme před sebe ani na krok.
Lidovky.cz: Právě hotely v Praze, které cílily na zahraniční klientelu, si v průběhu krize nejvíce stěžují na nedostatek hostů. Jak to zvládá pražský Marriott?
Nechci říci, že nám ta krize přišla vhod, ale určitě měla dobré načasování. Marriott v Praze totiž procházel od roku 2019 rekonstrukcí. Takže už před pandemií jsme fungovali v trochu omezeném režimu. Z určitého pohledu pro nás tak příchod koronaviru nebyl tak zásadní, jako by asi byl za normální situace. Do krize jsme vkročili s počtem zaměstnanců sníženým zhruba o pětinu. Kvůli probíhající rekonstrukci byla také zrovna zavřená restaurace. Takže když pak přišel lockdown a my jsme museli zavřít celý hotel, tak to sice byla katastrofa, ale na druhou stranu jsme se nemuseli ohlížet na klid a pohodlí hostů a rekonstrukce mohla během lockdownu probíhat rychleji.
Lidoovky.cz: Kvůli covidu jste tedy nepropouštěli?
Ještě pár lidí jsme propustili, ale už jen velmi málo. Klíčové pro nás ale bylo zaměstnance zachovat. Uvědomovali jsme si ta rizika, která by větší propouštění znamenalo v okamžiku, kdy se byznys opět rozjede a my bychom neměli dost lidí. Navíc s vládní pomocí pro nás nedávalo nejmenší smysl hromadně propouštět. Ještě když vezmete v úvahu několikaměsíční výpovědní lhůtu.
Lidovky.cz: Nyní tedy nemáte problém s nedostatkem zaměstnanců, jaký obecně v gastronomii a ubytovacích službách covid způsobil?
Bohužel i tak máme daleko méně zaměstnanců, než kolik bychom si jich přáli mít. Stále jsme nemohli otevřít třeba naši executive lounge a večer máme zavřenou restauraci, protože na jejich řádný provoz nemáme dostatek lidí. Tohle je pro mě momentálně největší výzva.
Lidovky.cz: Rekonstrukci jste dokončili letos a navzdory nejisté době jste do ní investovali 25 milionů eur (asi 640 milionů korun). O budoucnost pražského Marriottu jste se tedy za celou dobu nebál?
Ne, poptávku jsme viděli za každých okolností – sice malá, ale byla. Do našeho hotelu navíc míří především klienti ze západoevropských zemí, kteří sice mají peníze, ale málo příležitostí, kde je utratit. Bylo nám tedy jasné, že jakmile se uvolní covidové restrikce, začnou se ve velkém vracet. Bylo jen otázkou, jak rychle. A zatím se to, myslím, daří docela pěkně, i když zdaleka ne tak, jak bychom potřebovali.
Lidovky.cz: Co všechno tedy prošlo rekonstrukcí?
Jednodušší by bylo spíš vyjmenovat, co jsme nezměnili. Kompletně jsme zrekonstruovali a rozšířili přízemí s recepcí, restaurací a barem a přistavěli jsme 120 nových pokojů. O čtvrtinu jsme rozšířili také kongresové prostory. Rekonstrukcí prošly i staré pokoje a koupelny.
Lidovky.cz: Jak se taková investice propsala do cen za ubytování? Loni kvůli nedostatku zahraničních hostů vyšla noc asi o 40 procent levněji. Kolik stojí nyní?
Loni jsme zlevnili, ale stále jsme nešli s cenami tak nízko jako naše konkurence. Letos jsme se už snažili vrátit do původních hladin. I když zatím ještě vyjde noc asi o čtvrtinu levněji, než vyšla v roce 2019, tak už přemýšlíme i směrem k příštímu roku a počítáme s tím, že ceny zvedneme. Musíme brát v potaz právě i to, že jsme do hotelu a služeb hodně investovali, takže jsme se rozhodli, že bude lepší mít nějaký čas prázdné pokoje než držet ceny nízko.
Lidovky.cz: Jak jste na tom nyní s obsazeností? Pomohlo vám léto?
Když pominu těch 120 nových pokojů, máme aktuálně oproti roku 2019 asi o 15 až 20 procent hostů méně. V říjnu jsme evidovali asi 55procentní obsazenost všech 416 pokojů. Řekl bych tedy, že to není úplně špatné, i když stále nám samozřejmě chybí až třetina tržeb.
I léto jsme vlastně zahájili slibně oproti jiným hotelům v Praze, měli jsme zde totiž od poloviny června ubytovaný štáb filmu The Gray Man, který na delší dobu zabral 130 pokojů. Hlavní sezona pro nás tedy začala asi o měsíc dříve než pro zbytek trhu. Celkově ale bylo léto pro Marriott o něco slabší než současný podzim. Rezervací je postupně víc a víc.
Lidovky.cz: Změnila pandemie složení vašich klientů? Přinesla vám více Čechů?
Ano, ale ne nějak významně. Narůst Čechů už jsme sledovali loni a dva roky v řadě se na českou klientelu spoléhat nelze. Rozhodně k nám ale přijíždělo mnohem více Poláků, Slováků, Němců a Rakušanů.
Ještě v srpnu tvořili asi 60 procent našich hostů turisté, kteří do Prahy přijeli na dovolenou. To se ale po prázdninách změnilo a hned v září se zde konalo na covidové poměry neobvykle hodně byznys meetingů pravidelných klientů z tuzemska. Co se ale týče mezinárodních meetingů, to ještě bude chvíli trvat. Jejich návrat zásadně závisí na tom, jak se bude vyvíjet letecká doprava.
Lidovky.cz: Máte představu, o kolik zatím kvůli covidu pražský Marriott přišel?
Na konci tohoto roku budeme určitě v černých číslech. Ve ztrátě nejsme i díky vládní pomoci. Nebudu tedy mluvit o škodách, které covid způsobil. Sami si pokládáme otázku, o kolik bude nižší zisk.
Lidovky.cz: Síť Marriott provozuje více než sedm tisíc hotelů po celém světě. Jak zvládají krizi jinde?
Je to složité. Například Čína je, jak to vypadá, z nejhoršího venku a tamní hotely už se vrátily k hodnotám z roku 2019. Naopak ale zbytek asijsko-pacifického regionu stále bojuje, a to především kvůli špatné dostupnosti vakcín. Americe se daří vracet na čísla z roku 2019 docela rychle. Zato třeba Spojené království nebo Francie jsou na tom podstatně hůř, a to třeba i oproti Česku. V Británii dokonce některé hotely zůstávají zavřené. Žádný z hotelů Marriott ale nezavřel definitivně – to by ani nedávalo smysl, většina z nich stojí na strategickém místě, kam se hosté vrátí.
Lidovky.cz: Také v Česku ale v posledních týdnech rychle rostou počty nakažených. Jste připravení i na variantu, že přijde další lockdown?
Pokud bychom museli zavřít, prostě bychom zavřeli. Mám-li být ale upřímný, s touto variantou moc nepočítáme. Hodně se spoléháme na vysokou proočkovanost lidí. Bezinfekčnost hostů navíc od listopadu kontrolujeme, což už se osvědčilo například v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Nevidím tedy důvod, proč by vláda měla znovu zavádět lockdown. A obávám se, že kdyby to udělali, pohostinství už by to neuneslo. Zrovna se lidé do oboru začínají vracet, a pokud by o tu práci znovu přišli, už by se do něj nikdy nevrátili.
Lidovky.cz: Zanechá podle vás pandemie v oboru nějaké trvalé změny?Něco se určitě změní, nádoby s dezinfekcí na každém rohu už asi zůstanou a standardem zřejmě celkově zůstane zvýšená hygiena. Co je ale podstatné, myslím, že pandemie z oboru odnese lhostejnost... A cestování – zejména dálkové – se stane větším luxusem.
