Právnický ples má tradici v 19. století. Výtěžek z příštího ročníku zvelebí pražskou fakultu |
LN: Jak se pořádání Právnického plesu dostalo zpátky do rukou studentského spolku Všehrd?
Když byl v roce 2015 zvolen novým děkanem fakulty prof. Kuklík, tak se rozhodovalo, zda se budou realizovat plesy pod hlavičkou fakulty, která je do té doby pořádala. Vzhledem k tomu, že nový děkan nastupoval do funkce začátkem února, vyhodnotila fakulta, že na to ten rok nemá kapacitu. Tak jsme si ve správním výboru spolku Všehrdu řekli, že převezmeme zpátky štafetu v pořádání plesů, kterou spolek začal již v roce 1870 a na kterou několikrát navázal po znovuobnovení po roce 1990. Za dva měsíce se konal ples, který sklidil obrovský úspěch. Tehdy to byl kapacitně největší ples, který se pořádal, účastnilo se ho 1400 lidí. Takto vysokou laťku držíme dodnes. Za to patří velký dík mé kolegyni Adéle Hradilové a Petře Kačiákové, které měly tehdy už velké zkušenosti a první ples zorganizovaly.
LN: Z Právnického plesu se stala vrcholná společenská událost sezóny. Rozhodně neplatí, že by to byl ples jen pro studenty. Ples podporují i všechny profesní právnické komory a i komora daňových poradců. Jak to vnímáte?
Velice si toho vážíme. Letos pořádáme již pátý ročník Právnického plesu, ze kterého se stala zavedená značka, která si mezi právnickou veřejností vybudovala dobré jméno. Právě díky tomu máme důvěru, takže je pro nás i snazší sehnat i sponzory. Velmi si pak ceníme významných hostů, kteří se plesu každoročně zúčastňují, třeba Lenka Bradáčová, ministr zdravotnictví a bývalý starosta spolku Všehrd Adam Vojtěch, předsedové právnických profesních komor a organizací, řada významných soudců, ministrů a dalších politiků. Řada z nich byla členy spolku, jako například senátor Jiří Dienstbier. Ples by ale nešlo zrealizovat bez podpory děkana prof. Kuklíka, prof. Gerlocha a prof. Štangové, která nám dodnes vstřícně pomáhá a předává své zkušenosti.
LN: Jak rychle jdou na odbyt vstupenky?
Už téměř měsíc před původním termínem jsme měli úplně vyprodáno. Pro obrovský zájem jsme museli dotisknout vstupenky na stání a uvolnit rezervní místa na sezení. Přestože nyní očekáváme, že řada lidí využije možnost vrácení vstupenek kvůli kolizi s náhradním termínem, nebojíme se, že by vstupenky zbyly. Za poslední týden jsme obdrželi desítky dotazů ohledně dalšího prodeje vstupenek na březnový termín. Obrovský zájem o ples je však i výsledkem špičkového programu, do kterého investujeme stále víc a víc peněz. Letos třeba na plesu vystoupí česká skupina Mydy Rabycad, která hraje i na festivalech v USA. Již třetím rokem ale spolupracujeme i se Západočeským symfonickým orchestrem z Mariánských lázní, což nejstarší symfonický orchestr v českých zemích anebo také s Janem Smigmátorem. Několik let je s plesem také spojován se špičkovým Orchestrem Karla Vlacha.
LN: Chystáte letos nějakou novinku?
Doufám, že to nebude kontroverzní, ale ples zahájíme Ódou na radost, hymnou EU, a to v podání špičkových operních pěvců za doprovodu symfonického orchestru. Chceme si tak připomenout 15 let od vstupu ČR do společenství a zároveň 30 let Sametové revoluce – pomyslného návratu zpět do Evropy. I proto plakát plesu může barvami podprahově připomínat barvy evropské vlajky. Avšak to není vše, k půlnoci chystáme překvapení, které budeme tajit do poslední chvíle, tak aby to bylo opravdové překvapení.
LN: Ples má benefiční účel. Výtěžek byl v minulosti věnován třeba na rekonstrukci legendárního výtahu paternoster v budově fakulty, jež byl řadu let mimo provoz a teď už jej studenti využívají. Všehrd na opravu zařízení přispěl téměř 200 tisíci korunami. Kam půjdou peníze z letošního plesu?
Peníze z letošního plesu budou věnovány na další rozvoj interiéru budovy, jež má určit chystaná architektonická soutěž. Vzhledem k tomu, že budovu navrhl zakladatel moderní architektury Jan Kotěra, musí být jakékoliv zásahy pod kontrolou. Zveleben by měl být například přízemní prostor Právnické fakulty. Fakulta musí odpovídat potřebám 21. století, ale vše musí být činěno s maximální opatrností, aby budova naší alma mater neztratila svoji jedinečnou podobu.
LN: První ročník plesu jste připravovali velmi narychlo. Kolik času zaberou přípravy nyní?
Ples probíhá v Obecním domě, kde musíme termín rezervovat zhruba rok a půl dopředu. Program začínáme řešit už v létě. Na plesu pracuje pětičlenný plesový výbor, jehož členové jsou v posledních týdnech před plesem v nepřetržitém kontaktu, třeba až do druhé hodiny ranní. Velmi aktivně se do akce zapojuje i vedení spolku včetně starosty Jakuba Míla, který je naší hlavní oporou. Pomáhají ale i studenti fakulty, kteří budou i přímo na plese pomáhat s organizací. Často nám studenti pomáhají i na úkor svých pracovních a někdy možná i studijních povinností. Ples je na takové úrovni právě kvůli týmové práci, to je tajemstvím našeho úspěchu. Důkazem týmového ducha je minulé pondělí, kdy jsme si všichni z našeho plesového výboru sáhli na dno svých sil, když nám oznámili, že se ples v sobotu neuskuteční. Do večera jsme každého umělce, partnera plesu, dodavatele, ale troufám si říct, že i každého hosta plesu vyrozuměli o zrušeném plesu a novém termínu, a to jak prostřednícvím sociálních sítí, webových stránek a více jak dvě stě telefonátů. Za to všem patří velké poděkování a myslím si, že nás to ještě více semklo a o to bude ples ještě lepší.
LN: Zkuste přiblížit, v čem tkví největší přínos spolkového života?
Všehrdí spolkový život není jen o studentech, ale i jeho bývalých členech a alumni. Vzájemná úcta a respektování vytváří letité přátelské vazby mezi součanou a minulou generací členů. Důkazem toho je i partnerská struktura plesu. Řada z nich podporují ples již od roku 2015. Všehrd se snaží hlavně rozvíjet studentkou angažovanost, tak aby se každý jeho člen něco nového naučil či zdokonaloval své dovednosti. Dáváme našim členům šanci přijít s nápadem a rozvinout jej. Právě na vstupním pohovoru se snažíme odhalit to, co člověka baví, co umí a čemu by se chtěl dál věnovat. Snažíme se mít aktivní členy, nejde nám o prázdné duše. Naším cílem je, aby měl každý člen ve spolku své místo a byl týmový hráč. S oblibou říkám, že ve spolku není místo pro individualisty, ale právě pro týmové hráče.
