Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby mohou být čínské firmy rizikem pro bezpečnost státu.
„Obě společnosti jsou ve světě dlouhodobě podezřívány ze spolupráce s čínskými zpravodajskými službami a podílu na výzvědných aktivitách,“ píše ve své výroční zprávě BIS. Podle ní odborníci poukazují na to, že čínské firmy ignorují hlášení o chybách ve svých produktech a nepracují na jejich odstraňování.
„Rovněž upozorňují na možnost, že by v čínském hardwaru mohly existovat úmyslně vložené chyby, takzvaná zadní vrátka. Ta mohou v případě potřeby posloužit k vyřazení komunikační infrastruktury protivníka nebo získání citlivých informací“, dodává BIS.
PSALI JSME: |
Huawei, která se pere o pozici světové jedničky v telekomunikačních technologiích se společností Ericsson a loni měla obrat 765 miliard korun, obvinění z možné spolupráce s čínskými agenty odmítá.
„Zpráva BIS obsahuje nepodložená obvinění a spekulace, na která nemůžeme reagovat. Kybernetická bezpečnost je společná výzva pro celou společnost a podle toho by jí měly čelit všechny zainteresované strany společně,“ říká viceprezident české pobočky Huawei Zbyněk Pardubský.
Ve světě se rizika spjatá se jmény Huawei a ZTE přetřásají už několik let. Bezpečnostní výbor americké Sněmovny reprezentantů ve své zprávě otevřeně varoval před nebezpečím špionáže ze strany čínských firem. Nutno dodat, že bez konkrétních důkazů. Pro Huawei - založenou bývalým vojenským technikem Žen Čeng-fejem - ale jen samo podezření znamenalo ztrátu několika veřejných zakázek, hlavně v Americe.
Nezdá se však, že by česká ministerstva brala varování svých špionů vážně. Ohrožení přitom připouští i Národní bezpečnostní úřad, který se zabývá mimo jiné národní kybernetickou ochranou.
„V současné době hledáme řešení, které by bylo funkční a zároveň průchozí,“ řekl mluvčí úřadu Radek Holý, který tak připustil, že úřad už řeší, jak se na možnou špionáž připravit.
Co vlastně ministerstva dělají?
Podle mluvčího NBÚ úřad potenciální problém rozhodně nepodceňuje. „Inspirujeme se v zahraničí a věc konzultujeme s našimi domácími i zahraničními partnery,“ dodal Holý.
Nejvýznamnějšími klienty Huawei v Česku jsou mobilní operátoři, kterým dodává například vybavení pro nejmodernější sítě LTE. Čínská firma vyrábí také modemy či chytré telefony, v globálním měřítku výrazně roste. A právě na její sílící pozici BIS upozorňuje.
Navzdory varování civilní kontrarozvědky nepodnikla česká ministerstva žádná viditelná opatření. Nikdo nedokáže ani přesně vysvětlit, co konkrétně může zpráva tajných služeb pro bezpečnost Česka znamenat.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Když je nějaké reálné nebezpečí, tak BIS informuje vládu. Ta jedná na základě informací, které má, případně jde věc přes bezpečnostní radu státu a sněmovní výbory, ty v tomhle konají. Vnitru se to pak dostane zprostředkovaně od vlády jako úkol. Jestli nic takového od té vlády nemáme, tak nemůžeme konat,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Upozorňuje také, že informace můžou podléhat utajení.
Dokáže tedy někdo vysvětlit, jak moc Česku hrozí skrze čínské technologie úniky informací? A řeší vůbec někdo tato podezření?
„Nesdělujeme, zda se nějakou věcí zabýváme či nezabýváme. Bylo by to proti smyslu naší práce,“ říká například mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Jaroslav Ibehej.
O zakázky Huawei nepřijde
Velmi důležitá je je v případě čínských firem také otázka veřejných zakázek.
„V některých zemích byla společnost Huawei v minulosti vyloučena z účasti na vládních zakázkách či budování sítí pro přenos citlivých informací, neboť bezpečnostní rizika převažují ekonomické úspory, které tyto společnosti nabízí,“ stojí ve zprávě BIS zveřejněné v pondělí.
V Česku zatím firmě problém s veřejnými zakázkami nehrozí. Ministerstvo pro místní rozvoj – které má problematiku na starosti – tvrdí, že podezření, které BIS vyslala do světa, nemůže Huawei či ZTE diskvalifikovat z žádného tendru.
Podmínka umožňující vyřazení nabídky za předpokladu, že zadavatel nabyl podezření, že uchazeč spolupracoval s čínskými tajnými službami, v zákoně o veřejných zakázkách upravena není. Zadavatel tak musí připustit účast i takovému uchazeči na zadávacím řízení,“ popsal mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karel Dlabač.