„Cena tepla z typické teplárny, která spaluje hnědé uhlí, je na úrovni 350 až 450 korun za jeden gigajoul. Pokud teplárny budou muset investovat do přestavby zdrojů, očekáváme, že cena tepla se bude pohybovat na úrovni 1200 až 1900 korun,“ řekl LN Václav Braun, odborný ředitel pro obchod Teplárny Strakonice.
Mnoho z odborníků mluví dokonce o krizi či kolapsu českého teplárenství. To z devadesáti procent funguje na dodávkách hnědého uhlí. Jenže například Sokolská uhelná, která uhlí teplárnám dodává, oznámila, že má v plánu omezovat těžbu uhlí až o třicet procent.
Vedle toho se rovněž chystá aukce uhlí Mostecké uhelné. „Tyto dvě skutečnosti povedou k tomu, že teplárnám bude v brzké budoucnosti krácena dodávka, a tudíž i výroba tepla a elektrické energie tím bude omezena,“ konstatoval Tomáš Drápela, místopředseda výkonné rady Teplárenského sdružení a generální ředitel Plzeňské teplárenské.
Ohroženy jsou především dodávky tepla z takzvaných centrálních zdrojů. „Obyvatel zásobovaných z centrálních zdrojů jsou zhruba tři miliony, Teplárenské sdružení odhaduje, že problémy se dotknou asi jedné třetiny z nich,“ dodala Kateřina Táborská, mluvčí společnosti United Energy.
Na budoucí nedostatek teplárenských zdrojů upozornila i Pačesova komise, která ve své nedávno zveřejněné zprávě popisuje budoucí možnosti energetického vývoje ČR. Zpráva upozorňuje na budoucí nedostatek energetických zdrojů. Problém by měl nastat po roce 2012, kdy významným producentům končí kontrakty na dodávky paliva, a těžaři odmítají v současné situaci podepsat nové.
Ne všechny teplárny ale mají potíže. „My máme naštěstí podepsanou dlouhodobou smlouvu do roku 2025. Ale je zřejmé, že nedostatek uhlí se stává aktuálním problémem,“ informoval předseda představenstva a generální ředitel Teplárny České Budějovice Zdeněk Blažek.
Hnědé uhlí se sice zčásti může nahradit biomasou, tříděným komunálním odpadem nebo plynem, jenže investice do přestaveb tepláren by si vyžádaly obrovské náklady. „Pokud by se změnila palivová základna na plyn, investice by byly v řádu desítek miliard korun,“ myslí si Drápela.
Mnoho z odborníků mluví dokonce o krizi či kolapsu českého teplárenství. To z devadesáti procent funguje na dodávkách hnědého uhlí. Jenže například Sokolská uhelná, která uhlí teplárnám dodává, oznámila, že má v plánu omezovat těžbu uhlí až o třicet procent.
Vedle toho se rovněž chystá aukce uhlí Mostecké uhelné. „Tyto dvě skutečnosti povedou k tomu, že teplárnám bude v brzké budoucnosti krácena dodávka, a tudíž i výroba tepla a elektrické energie tím bude omezena,“ konstatoval Tomáš Drápela, místopředseda výkonné rady Teplárenského sdružení a generální ředitel Plzeňské teplárenské.
Ohroženy jsou především dodávky tepla z takzvaných centrálních zdrojů. „Obyvatel zásobovaných z centrálních zdrojů jsou zhruba tři miliony, Teplárenské sdružení odhaduje, že problémy se dotknou asi jedné třetiny z nich,“ dodala Kateřina Táborská, mluvčí společnosti United Energy.
Na budoucí nedostatek teplárenských zdrojů upozornila i Pačesova komise, která ve své nedávno zveřejněné zprávě popisuje budoucí možnosti energetického vývoje ČR. Zpráva upozorňuje na budoucí nedostatek energetických zdrojů. Problém by měl nastat po roce 2012, kdy významným producentům končí kontrakty na dodávky paliva, a těžaři odmítají v současné situaci podepsat nové.
Ne všechny teplárny ale mají potíže. „My máme naštěstí podepsanou dlouhodobou smlouvu do roku 2025. Ale je zřejmé, že nedostatek uhlí se stává aktuálním problémem,“ informoval předseda představenstva a generální ředitel Teplárny České Budějovice Zdeněk Blažek.
Hnědé uhlí se sice zčásti může nahradit biomasou, tříděným komunálním odpadem nebo plynem, jenže investice do přestaveb tepláren by si vyžádaly obrovské náklady. „Pokud by se změnila palivová základna na plyn, investice by byly v řádu desítek miliard korun,“ myslí si Drápela.