Pokud by mělo dojít k zákazu klecového chovu, pak jedině za předpokladu, že by platil pro všechny země EU. Jinak by se k nám mohlo dovážet maso či vejce z chovů, které dostatečně nesplňují požadavky na chov.
Úhyn nosnic v klecových chovech je menší než ve výběhu, říká odbornice |
„Pět let jsme to (chov králíků s volným výběhem– pozn. red.) zkoušeli a bylo to fiasko,“ prohlásil Zdeněk Jandejsek, první přednášející, prezident Agrární komory ČR. A také soukromý chovatel králíků s více než 30letou zkušeností. Mezi důvody, proč je klecový chov výhodnější pro zvířata i pro chovatele, podle něj patří především lepší kvalita hygieny i výživy – králík ve výběhu se například může dostat ke kontaminované či nevhodné trávě, navíc i v nevhodném množství.
Oproti tomu granule podávané v kleci mají jasné výživové hodnoty. Navíc chov králíků ve výběhu, ze své podstaty skupinový, představuje podstatně vyšší riziko z hlediska přenášení infekcí z jednoho na druhého.
Zcela opačný názor na klecový chov králíků, slepic, vepřů a hovězího dobytka prezentovala Romana Šonková z nadnárodní organizace Compassion in World Farming (volně přeloženo Soucit ve světovém farmářství, CIWF), která se zaměřuje na ochranu užitkových zvířat a je poradcem ministerstva zemědělství.
„Klece jsou symbolem průmyslových velkochovů,“ namítla Šonková s tím, že CIWF je jedním z iniciátorů petiční iniciativy, zaměřené na zákaz klecí, která od loňského podzimu nasbírala přes 1,6 milionu podpisů a nyní čeká na slyšení na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Hlavní váhu v jejím vystoupení měla otázka takzvaného welfare, tedy životní pohody zvířat.
Akcent životní pohodu zvířat a hledání odpovědi na otázku, kde se nachází optimální oblast průniku mezi užitkovostí hospodářských zvířat, a tedy ekonomickou stránkou jejich chovu, a kvality jejich života, byl hlavním obsahem i dalších přednášek.
Milada Dubská ze Státní veterinární správy ČR prezentovala platné požadavky na jednotlivé druhy chovu slepic a řadu statistik, z nichž mimo jiné vyplynulo, že u nosnic chovaných v klecích je daleko nižší úmrtnost než u jejich kolegyň chovaných na podestýlce v hale či ve volném výběhu. Volný výběh, který znamená chov velkých hejn slepic pohromadě na volném prostranství, totiž přináší řadu rizik vyplývajících ze stádního chování, dále třeba kanibalismus a také onemocnění parazity z volné přírody.
Dubská upozornila, že pokud by mělo dojít k zákazu chovu slepic v klecích a přechodu na jiný způsob ustájení, znamenalo by to pro chovatele miliardové náklady a také obrovské nároky na prostor a tedy na zábor půdy. Řada farmářů by tak z ekonomických důvodů byla nucena své chovy zrušit a Česko by muselo dovážet ještě více vajec třeba z Polska. U těchto dovozů přitom nelze dostatečně zkontrolovat, z jakého chovu vejce pocházejí, což ovlivňuje jejich kvalitu. „Pokud chceme zakázat klecové chovy, pak bychom to měli udělat na celém území Evropské unie, nejen v České republice,“ prohlásila Dubská.
Řeší se i chov prasat a hovězího skotu
Podobně diskutované je i téma systému chovu prasat a hovězího skotu. Roman Stupka z České zemědělské univerzity v Praze upozornil, že v oblasti chovu prasat se největší pozornost ve světovém výzkumu věnuje otázkám porodních boxů a tedy zabraňování úmrtnosti selátek v důsledku zalehnutí prasnicí. Tomu odpovídá technologický vývoj, ale i růst nákladů. V České republice podle něj chov prasat dlouhodobě nepřináší zisk a proto objemy chovu klesají. Přitom spotřeba vepřového se u nás nemění - dlouhodobě se drží na 42 kilogramech na osobu za rok.
Ovšem domněnka, že chovatelé zvířat jsou byznysmeni, u nichž hlavní roli hraje zisk, je zcela mylná. „Chovatelé žijí se zvířaty 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,“ zdůraznil Stupka. Jako příklad možného přístupu, který by na jedné straně zpřístupnil spotřebitelům nakupovat vyšší kvalitu a na druhou stranu výrobcům umožnil lépe pokrývat jejich náklady, uvedl jeden z německých maloobchodních řetězců. Ten u masa rozeznává čtyři cenové kategorie podle přístupu farmářů k chovu. Zatímco kilogram vepřové pečeně v nejnižší kategorii - z běžného průmyslového chovu - stojí v tomto obchodním řetězci od 9,50 do 14 euro (od zhruba 242 do 357 korun), vepřové z biochovu přijde zákazníka na 35 až 40 euro (893 až 1020 korun).