Čtvrtek 7. listopadu 2024, svátek má Saskie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Zákaz klecového chovu by se obrátil proti farmářům i spotřebitelům, zaznělo na konferenci

Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory ČR na konferenci o klecovém chovu hospodářských zvířat. foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA - Klec, voliéra, hala s podestýlkou nebo volný výběh? Co je lepší pro chovatele a pro samotná hospodářská zvířata? To bylo hlavním tématem pořádně roztopeného názorového kotle, respektive konference, kterou pod záštitou ministra zemědělství ve čtvrtek uspořádala společnost Mafra. Celkovým vyzněním konference bylo, že na tuto otázku neexistuje žádná univerzální odpověď. Vše je nutno posuzovat případ od případu.
  19:14

Pokud by mělo dojít k zákazu klecového chovu, pak jedině za předpokladu, že by platil pro všechny země EU. Jinak by se k nám mohlo dovážet maso či vejce z chovů, které dostatečně nesplňují požadavky na chov.

Úhyn nosnic v klecových chovech je menší než ve výběhu, říká odbornice

„Pět let jsme to (chov králíků s volným výběhem– pozn. red.) zkoušeli a bylo to fiasko,“ prohlásil Zdeněk Jandejsek, první přednášející, prezident Agrární komory ČR. A také soukromý chovatel králíků s více než 30letou zkušeností. Mezi důvody, proč je klecový chov výhodnější pro zvířata i pro chovatele, podle něj patří především lepší kvalita hygieny i výživy – králík ve výběhu se například může dostat ke kontaminované či nevhodné trávě, navíc i v nevhodném množství.

Konference klecový chov hospodářských zvířat.
Prezident Agrární komory ČR na konferenci o klecovém chovu hospodářských zvířat.

Oproti tomu granule podávané v kleci mají jasné výživové hodnoty. Navíc chov králíků ve výběhu, ze své podstaty skupinový, představuje podstatně vyšší riziko z hlediska přenášení infekcí z jednoho na druhého.

Zcela opačný názor na klecový chov králíků, slepic, vepřů a hovězího dobytka prezentovala Romana Šonková z nadnárodní organizace Compassion in World Farming (volně přeloženo Soucit ve světovém farmářství, CIWF), která se zaměřuje na ochranu užitkových zvířat a je poradcem ministerstva zemědělství.

„Klece jsou symbolem průmyslových velkochovů,“ namítla Šonková s tím, že CIWF je jedním z iniciátorů petiční iniciativy, zaměřené na zákaz klecí, která od loňského podzimu nasbírala přes 1,6 milionu podpisů a nyní čeká na slyšení na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Hlavní váhu v jejím vystoupení měla otázka takzvaného welfare, tedy životní pohody zvířat.

Akcent životní pohodu zvířat a hledání odpovědi na otázku, kde se nachází optimální oblast průniku mezi užitkovostí hospodářských zvířat, a tedy ekonomickou stránkou jejich chovu, a kvality jejich života, byl hlavním obsahem i dalších přednášek.

Milada Dubská ze Státní veterinární správy ČR prezentovala platné požadavky na jednotlivé druhy chovu slepic a řadu statistik, z nichž mimo jiné vyplynulo, že u nosnic chovaných v klecích je daleko nižší úmrtnost než u jejich kolegyň chovaných na podestýlce v hale či ve volném výběhu. Volný výběh, který znamená chov velkých hejn slepic pohromadě na volném prostranství, totiž přináší řadu rizik vyplývajících ze stádního chování, dále třeba kanibalismus a také onemocnění parazity z volné přírody.

Dubská upozornila, že pokud by mělo dojít k zákazu chovu slepic v klecích a přechodu na jiný způsob ustájení, znamenalo by to pro chovatele miliardové náklady a také obrovské nároky na prostor a tedy na zábor půdy. Řada farmářů by tak z ekonomických důvodů byla nucena své chovy zrušit a Česko by muselo dovážet ještě více vajec třeba z Polska. U těchto dovozů přitom nelze dostatečně zkontrolovat, z jakého chovu vejce pocházejí, což ovlivňuje jejich kvalitu. „Pokud chceme zakázat klecové chovy, pak bychom to měli udělat na celém území Evropské unie, nejen v České republice,“ prohlásila Dubská.

Řeší se i chov prasat a hovězího skotu

Podobně diskutované je i téma systému chovu prasat a hovězího skotu. Roman Stupka z České zemědělské univerzity v Praze upozornil, že v oblasti chovu prasat se největší pozornost ve světovém výzkumu věnuje otázkám porodních boxů a tedy zabraňování úmrtnosti selátek v důsledku zalehnutí prasnicí. Tomu odpovídá technologický vývoj, ale i růst nákladů. V České republice podle něj chov prasat dlouhodobě nepřináší zisk a proto objemy chovu klesají. Přitom spotřeba vepřového se u nás nemění - dlouhodobě se drží na 42 kilogramech na osobu za rok.

Ovšem domněnka, že chovatelé zvířat jsou byznysmeni, u nichž hlavní roli hraje zisk, je zcela mylná. „Chovatelé žijí se zvířaty 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,“ zdůraznil Stupka. Jako příklad možného přístupu, který by na jedné straně zpřístupnil spotřebitelům nakupovat vyšší kvalitu a na druhou stranu výrobcům umožnil lépe pokrývat jejich náklady, uvedl jeden z německých maloobchodních řetězců. Ten u masa rozeznává čtyři cenové kategorie podle přístupu farmářů k chovu. Zatímco kilogram vepřové pečeně v nejnižší kategorii - z běžného průmyslového chovu - stojí v tomto obchodním řetězci od 9,50 do 14 euro (od zhruba 242 do 357 korun), vepřové z biochovu přijde zákazníka na 35 až 40 euro (893 až 1020 korun).

Autor: