Není překvapivé, že podporu přislíbil, mluvil totiž na valné hromadě Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která po změně dlouhodobě volá. O několik měsíců později na dotaz MF DNES ministerstvo sdělilo, že teprve v listopadu ustanoví pracovní skupinu, která se má začít situací aktivně zaobírat.
Práce na novém zákoně jsou přitom podle sedláků hlavní prioritou. Dokud ale nebude, dá se podle nich selskému stavu pomoci i jinak, například dotacemi na zvětšení skladovacích prostor nebo změnami ve stavebním zákoně.
Aby měl kdo na poli pracovat
„Legislativní práce na zákoně by měly teprve začít. Pokud vím, tak žádné věcné kroky zatím nebyly udělány. Máme ale opakované přísliby z koalice, že se to řešit bude,“ řekl MF DNES předseda asociace Jaroslav Šebek.
Podle něj je nejvyšší čas se věcí zabývat, aby se zákon do konce volebního období stihl schválit. Cíl je podle něj jasný – udržet co nejvíce zemědělských rodin na venkově a zajistit dostatečný zájem nové generace, aby měl kdo na polích a v chlévech vůbec pracovat.
V definici rodinné farmy chce asociace pracovat nikoliv s velikostí podniku, ani s jeho právní formou, jako je například akciová společnost a podobně, ale s tím, že alespoň dva členové rodiny, kteří provozují společnou zemědělskou činnost, musí trvale žít v místě svého zemědělského podnikání.
„Každopádně půjde o dobrovolný koncept, který nebude nikoho diskriminovat a současně bude vhodně zpestřovat současnou zemědělskou strukturu a využívat přirozených přínosů rodinného hospodaření. To vše plně v souladu se společnou zemědělskou politikou EU,“ doplnil Šebek.
Rodinné farmy by poté měly ve vizi ASZ zjednodušené byrokratické požadavky na svou činnost zejména při výrobě potravin, ale také aby členové domácnosti mohli snáze převádět majetek v rámci rodiny. Farmy by také měly mít zjednodušenou administrativu na některé stavební činnosti.
Sedláci se odvolávají na to, že v Česku není dostatečná potravinová bezpečnost mimo jiné kvůli nedostatečným kapacitám na skladování a zpracovávání plodin. Zemědělské komodity tak často končí v zahraničí.
Dlouhodobě je v tuzemsku podle nich soběstačnost v potravinách na úrovni 79 procent, přičemž si čeští zemědělci vyprodukují 120 procent objemu spotřebovávaného, ale nezpracovaného zboží. Právě tato soběstačnost, ale i pestrost produkce by se zvýšila právě větší podporou pro rodinné farmy a nejmenší podniky.
Dokud ale nebude zákon, je podle nich možné je podporovat i jinak. Například dotacemi na skladovací prostory pro rostlinné komodity, které se v současnosti často prodávají do sil, jež vlastní bývalé podniky ZZN (zemědělské zásobování a nákup).
„Naším cílem je proto vytvořit novou a jednoduchou formu k vybudování co největšího množství menších skladů a sil plošně po celém území státu. Zejména klasicky pro nezpracované rostlinné komodity, ale také pro produkci živočišnou nebo pro polotovary ze zemědělské výroby, kde jsou podmínky na sklad a energie mnohem náročnější,“ vysvětluje Šebek.
Počkat si, až bude cena lepší
Zemědělci by pak podle něj nebyli odkázaní pouze na prodej obilí tzv. přímo z pole od kombajnu za cenu, která může být při žních nízká, ale mohli by si ho uskladnit a prodat, až ceny vzrostou. Současně si ASZ přeje, aby i středně velcí zemědělci dosáhli na zakázky na skladování produkce pro státní hmotné rezervy.
Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý MF DNES sdělil, že se podobné projekty již při přerozdělování současných evropských zemědělských dotací bodově zvýhodňují, tedy pokud jsou zaměřené na investice do skladů ovoce, zeleniny nebo brambor.
To, že již nějaká podpora existuje, komentuje ale Šebek jako nedostatečné, některé podmínky byly podle něj nastavené účelově. Investice skrze evropský Program rozvoje venkova byly určeny hlavně pro budování větších skladů, což nepovažuje za komplexní řešení.
Podle Bílého se v novém programovém období počítá s tím, že zemědělští podnikatelé budou moci získat dotaci na 40 procent výdajů na investice do skladovacích prostor. Pokud půjde o mladé začínající nebo ekologické zemědělce, bude moci být dotace ještě o dalších deset procentních bodů vyšší.
