Komu se vyplatí práce na IČO místo zaměstnání? Odpovědí je jedno konkrétní číslo

ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Kdo odvádí státu víc a komu z výdělku zůstává větší částka? Jsou to zaměstnanci, nebo lidé pracující jako OSVČ? Dali jsme si tu práci zjistit, jaké konkrétní částky platí lidé s různě vysokými příjmy. Odpověď, co se víc vyplatí, leží v jednom jediném čísle. Při přesně takovém výdělku jsou na tom zaměstnanci stejně jako pracovníci na IČO. Nad ním nebo pod ním převažují výhody na jedné nebo na druhé straně.

Samostatná výdělečná činnost (OSVČ) a práce na IČO mají oproti zaměstnaneckému poměru nesporné výhody.

EU Česku vyčítá vysoké zdanění nízkých příjmů. Jak je to doopravdy?

Kromě větší flexibility se někdy traduje i vyšší čistý příjem. Není to tak úplně pravda, respektive záleží to na výši hrubého výdělku.

Obsah

Vyplatí se být zaměstnanec, nebo OSVČ?

Jak v čem. Obojí má své výhody a nevýhody. My se tentokrát zaměříme čistě na výdělek. Otázka tedy zní, komu po zdanění a povinných odvodech zbude z hrubého příjmu víc? Spočítali jsme to pro různé výše příjmů.

V tabulce uvažujeme u OSVČ danění pomocí výdajového paušálu 60 %, který je u menších a středních podnikatelů nejběžnější, a uplatnění slevy na dani na poplatníka u OSVČ i zaměstnanců. Jiné slevy a úlevy nepočítáme, stejně jako specifické podmínky u vedlejších samostatně výdělečných činností a podobně.

Srovnání čistých příjmů u zaměstnanců a OSVČ
Odměna/ fakturovaný příjemČistý příjem zaměstnanceČistý příjem OSVČRozdíl ve prospěch
11 200 Kč
(půl minimální mzdy, částečný úvazek)
8 388 Kč2 889 Kčzaměstnance +5 499 Kč
16 800 Kč (částečný úvazek, 3/4 minimální mzdy)14 095 Kč8 489 Kčzaměstnance +5 606 Kč
22 400 Kč (minimální mzda)19 011 Kč14 089 Kčzaměstnance +4 922 Kč
24 483,50 Kč (polovina průměrné mzdy)20 541 Kč16 172,50 Kčzaměstnance +4 368,50 Kč
30 000 Kč24 590 Kč21 689 Kčzaměstnance +2 901 Kč
40 900 Kč32 590 Kč32 589 Kč(téměř) stejně
48 967 Kč (prům. mzda)38 511 Kč40 288 KčOSVČ +1 777 Kč
50 000 Kč39 270 Kč41 259 KčOSVČ +1 989 Kč
80 000 Kč61 290 Kč69 325 KčOSVČ +8 035 Kč
120 000 Kč90 650 Kč104 355 KčOSVČ +13 705 Kč
150 000 Kč112 422 Kč129 884 KčOSVČ +17 462 Kč

Z tabulky je patrné, že pro nízké příjmy pod hranicí minimální mzdy je rozdíl opravdu markantní ve prospěch zaměstnanců. S rostoucími příjmy výhody zaměstnanců klesají, ale stále ještě jsou vyšší než u pracovníků na IČO.

U částky 40 900 korun hrubého se výhody lámou: na povinných odvodech zaplatí OSVČ i zaměstnanec stejně.

Zálohy OSVČ se mění. Ale komu? Poradíme, jak zjistit novou výši odvodů

U příjmů nad 40 900 korun jsou výhody jednoznačně na straně OSVČ a se zvyšujícím se příjmem dále stoupají. Dodejme, že do tohoto „pásma výhod“ pro OSVČ patří také průměrná mzda, která v roce 2026 činí 48 967 korun. (Respektive jde o číslo vypočtené z hospodářství v roce 2025, podle něhož se určuje průměrná mzda v národním hospodářství. V prvním čtvrtletí 2026 byla podle ČSÚ průměrná mzda 50 282 Kč.)

Proč je rozhodující hrubý příjem 40 900 korun?

U tohoto hrubého příjmu jsou daně a povinné platby zaměstnanců a OSVČ vyrovnané.

Při bližším pohledu je patrné, že zatímco celkové odvody se liší o pouhou korunu, na dani zaměstnanec zaplatí výrazně víc. To se ale vyrovná u sociálního a zdravotního pojištění, kde naopak platí mnohem víc OSVČ.

Odvody a čisté příjmy při 40 900 Kč
Zaměstnanec (HPP)OSVČ (hlavní, 60% výdajový paušál)
Hrubý příjem / fakturace40 900 Kč40 900 Kč
Daň z příjmů3 565 Kč0 Kč
Sociální pojištění2 904 Kč5 005 Kč
Zdravotní pojištění1 841 Kč3 306 Kč
Celkem odvody8 310 Kč8 311 Kč
Čistý příjem32 590 Kč32 589 Kč
Odvody z hrubého příjmu20,32 %20,32 %

Dodejme, že u srovnání příjmů a odvodů většinou podnikatelé upozorňují na to, že je k nim nefér – musejí totiž platit ještě skutečné náklady, takže čistý příjem je nižší. Náš případ je postaven na tom, že zdaňují pomocí výdajového paušálu 60 %.

Slevy na dani 2027: Školkové i sleva na studenta se mají vrátit

Co se vyplatí firmě: zaměstnanec, nebo pracovník na IČO?

Otázku, kdo se víc vyplatí, si mohou položit i firmy. Na rozdíl od předchozích výpočtů, které jsme dělali z hlediska pracovníků, zde žádná „magická hranice“, od kdy se vyplatí zaměstnanec, neexistuje. Čistě z hlediska povinných odvodů je zaměstnanec vždy dražší než OSVČ.

Zaměstnanci a OSVČ z hlediska nákladů firem
Hrubá mzda nebo fakturovaná částkaNáklady na zaměstnanceNáklady na OSVČO kolik % je OSVČ levnější z pohledu firmy
11 200 Kč14 986 Kč11 200 Kč33,80 %
16 800 Kč22 479 Kč16 800 Kč33,80 %
22 400 Kč29 972 Kč22 400 Kč33,80 %
24 483,50 Kč32 759,50 Kč24 483,50 Kč33,80 %
30 000 Kč40 140 Kč30 000 Kč33,80 %
40 900 Kč54 724,20 Kč40 900 Kč33,80 %
48 967 Kč (průměrná mzda)65 517,85 Kč48 967 Kč33,80 %
50 000 Kč66 900 Kč50 000 Kč33,80 %
80 000 Kč107 040 Kč80 000 Kč33,80 %
120 000 Kč160 560 Kč120 000 Kč33,80 %
150 000 Kč200 700 Kč150 000 Kč33,80 %

Zaměstnanec na klasickou pracovní smlouvu je pro firmy vždy dražší o 33,8 %. V této částce jsou zahrnuty povinné odvody za zaměstnance. Skládají se z těchto částí:

  • 9 % zdravotní pojištění,
  • 21,5 % důchodové pojištění,
  • 2,1 % na nemocenské,
  • 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Výjimkou, kdy se firmám vyplatí zaměstnanci stejně jako OSVČ, jsou dohody pod limit. Jde zejména o dohodu o provedení práce (DPP), z níž se do částky nižší než 12 000 Kč neplatí ani zdravotní, ani sociální pojištění. Tito pracovníci, či lépe řečeno brigádníci, se tak zaměstnavatelům vyplatí nejvíc. Jejich pracovní doba nesmí přesáhnout 300 hodin ročně (výjimky jsou možné od letošního roku jen u specifických prací v zemědělství) a pro účely pojištění se dohody u jednoho zaměstnavatele sčítají.

Co se tedy víc vyplatí?

Při zvažování, zda se víc vyplatí zaměstnanecký poměr nebo práce na IČO, je dobré kromě „magického čísla“ 40 900 zvážit i další okolnosti. Je to zejména:

  • Dopad na výši důchodu.
  • Jiná situace v případě pracovní neschopnosti.
  • Míra flexibility.
  • Výhodnost při souběhu například s rodičovskou nebo starobním důchodem, případně studiem.

Musí studenti na brigádách platit daně a k čemu je růžové prohlášení?

Na závěr je třeba říct, že náš výpočet „magického čísla“ není univerzální radou. Jinak to bude například tehdy, když OSVČ uplatňuje jiný výdajový paušál, vede účetnictví a odečítá skutečné výdaje, nebo je v paušálním režimu daně. Roli hrají i různé další slevy na dani a odpočty z daňového základu, které sice může uplatnit zaměstnanec i OSVČ, u každého mohou mít ale trochu jiný dopad.

Vstoupit do diskuse (19 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.