U cigaret to má na svědomí přímo legislativa, která dává tabákovým firmám přesně daný čas na nákup nových kolků s vyšší daní a na doprodej starých zásob. U lihovin pak obrovské předzásobení prodejců. To v případě výroby tvrdého alkoholu a likérů zákon nijak nereguluje.
Tvrdý alkohol a cigarety zdraží, rozhodli poslanci. Je to motivace k omezení spotřeby, tvrdí Schillerová |
Obchodníci tedy vzali v listopadu a prosinci likérky doslova útokem a naplnili si sklady alkoholem s loňskou, nižší cenou natolik, že budou moci v tomto roce, i přes platnou vyšší daň, prodávat levnější tuzemáky, vodky, whisky, likéry a všechny další lihové nápoje minimálně ještě čtvrt roku.
Pět kamionů navíc
Stát s odkazem na vysokou spotřebu alkoholu ve společnosti (a ve snaze co nejvíc navýšit příjem rozpočtu) zvedl spotřební daň z lihu o dlouho nevídaných 13 procent a lihoviny úměrně tomu zdraží – nejvíc za posledních deset let. Podle obsahu alkoholu podraží půllitrová lahev o deset až dvacet korun. A to vyděsilo výrobce i prodejce.
Spotřeba alkoholu v ČR
„Kdo si běžně objednával před koncem roku jeden kamion navíc, nyní jich požaduje třeba i pět. Zvýšení daně je tak vysoké, že se odběratelům vyplatí nakupovat od nás třeba i na půl roku dopředu,“ nechal se slyšet v prosinci například šéf jindřichohradecké likérky Fruko Schulz Josef Nejedlý.
Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník odhaduje, že zásoby vystačí obchodníkům v průměru minimálně do března. Likérky do té doby přijdou o domácí odbyt, ale zaměstnanci úplně bez práce nezůstanou. Vyrábějí různé malosériové výrobky a také co nejvíce na export. I když ten není velký, v průměru dosahuje kolem deseti až dvaceti procent celkových tržeb.
„Snaha zaměřit se v těchto dnech na export pomůže jen někomu. Možná tomu, kdo vyváží třeba polovinu produkce, ale ve většině případů není tak snadné prodeje do zahraničí navýšit,“ připomíná Darebník.
Likérky díky extrémně velkému odbytu koncem loňského roku vylepšily v rámci roku 2019 své tržby a zisky, letos se naopak celý trh vlivem bídného domácího odbytu propadne. Jak moc, to záleží možná ještě víc na tom, zda zafungují další opatření a regulace prodeje alkoholu. Například uvažované zpřísnění reklamy nebo větší protialkoholová osvěta.
Někteří odborníci na léčení závislostí však upozorňují, že stát v omezování konzumace alkoholu, která je v Česku skutečně vysoká, postupuje značně nelogicky. Lihoviny, ale také víno totiž tvoří jen menší část z celkové konzumace alkoholu mezi Čechy. Nejvíce – skoro polovinu – veškerého spotřebovaného lihu u nás lidé vypijí v pivu.
Nepříliš známou skutečností také je, že jeden panák čtyřicetiprocentní lihoviny obsahuje méně lihu než dvě deci vína nebo než půllitr pivní desítky či dvanáctky.
Zdražit víno a pivo se však stát nechystá. Přitom česká cena obou nápojů patří k nejnižším v Evropě a lidé závislí na konzumaci alkoholu je budou po zdražení kořalek vyhledávat víc než dosud.
Čas na kolky
Dražší cigarety se začnou na trhu objevovat nejdříve od začátku března. Do té doby stát dává tabákovým firmám čas na objednání potřebného množství kolků, jejichž cenou firmy platí spotřební daň. Od března do konce května pak mají prodejci čas na postupné zavedení dražších a doprodej levnějších zásob. Teprve od začátku června se na trhu nesmí objevit jediná krabička s loňskou daní (kolkem), tedy nižší cenou.
Kořalky zdraží nejvíc za 9 let. Obchody čekají hlad po levném alkoholu, místo jednoho kamionu objednávají pět |
A zdražení, stejně jako u lihovin, není malé. „Je největší v historii České republiky,“ říká Kamil Provazník z tabákové společnosti Imperial Tobacco. Ministerstvo financí původně uvádělo, že vyšší daň zdraží krabičku v průměru o nějakých pět až šest korun. I to by bylo jedno z největších jednorázových navýšení za poslední desítky let. Posléze resort údaj upřesnil.
„Dopad zvýšení spotřební daně z cigaret do průměrné ceny krabičky o dvaceti kusech je odhadován na 12 až 13 korun. Konečné zdražení však bude záviset zejména na případné změně struktury spotřeby, neboť u nejlevnějších cigaret činí zdražení zhruba šest korun, a pak také na cenové politice jednotlivých producentů. Mimo jiné bude záležet na tom, v jakém objemu bude zvýšená daň přenesena na konečné spotřebitele, respektive zda její část ponesou sami výrobci ve formě snížení svých marží,“ uvedl loni v prosinci Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva.
Podle Provazníka činí zdražení jednoznačně a v průměru 12 korun. „Je to čistě matematická kalkulace, původní údaj ministerstva byl chybný,“ říká.
Málokterý výrobce však bude ochotný si snížit vlastní marži a částečně tak eliminovat zdražení. Možný je spíš opak – že dodavatelé využijí situace a ještě si k vyšší dani částečně navýší i marže.
