U bank dopadne tzv. windfall tax na ty, které dosáhly čistého úrokového příjmu přes šest miliard. To je podle ministerstva financí v metodice ČNB hranice oddělující velké banky od ostatních. U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. A ten, který má příjmy z dotčené činnosti přes dvě miliardy, bude dani podléhat.
„Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit daň jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Pro určení daně bude důležitý průměr základů daně za poslední čtyři roky (2018 až 2021) navýšený o tzv. toleranční pásmo ve výši dvaceti procent.
Pro příští rok očekává ministerstvo financí příjem do státního rozpočtu z mimořádné daně ve výši 85 miliard korun. Z toho 50 miliard dodá zdanění energetického sektoru a zhruba 33 miliard banky. Dalších 15 miliard pak připlyne ze zavedení cenových stropů na výrobu elektřiny v neplynových elektrárnách. Výsledkem by tak mělo být zhruba sto miliard, které předpovídal na středeční tiskové konferenci vlády i premiér Petr Fiala.
„Evropské nařízení umožňuje vztáhnout daň z mimořádných zisků i na rok 2022. To je zajímavá otázka pro ústavní právníky, náš právní řád to neumožňuje, proto jsme šli bezpečnější cestou až od roku 2023,“ dodal Stanjura.
Pro zavedení daně bude potřeba schválit novelu zákona o daních z příjmů a ministr už avizoval, že pracuje na dohodě s opozicí, aby se ji podařilo schválit do konce roku. Jednou z variant je přilepení k balíčku daňových změn, jenž je ve Sněmovně ve druhém čtení. Druhou variantou pak zcela nová novela. „Věřím, že dohodu najdeme,“ řekl Stanjura.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová se chystá materiály k dani nastudovat. „Poprvé jsem dostala do rukou návrh ministra financí. Nastuduji to i s našimi experty a pak se panu ministrovi ozvu,“ řekla iDNES.cz Schillerová. Už nyní ale říká, že hnutí ANO bude chtít předkládat vlastní pozměňovací návrhy.
Po dohodě evropských ministrů bude dalším z příjmů i stažení příjmů výrobců elektřiny z neplynových zdrojů. Ten upraví zvlášť novela energetického zákona.
„Předpokládáme, že hranice cenového stropu budou stanoveny různě pro různé zdroje. A jak tyto příjmy, tak příjmy z windfall tax budou použity ve státním rozpočtu na kompenzaci vysokých cen energií,“ řekl ministr financí.
Ten také odmítl, že by nebylo na jakou produkci speciální výběr aplikovat, když výrobci hlásí, že už mají většinu elektřiny prodanou dopředu. „Nevztahuje se to na prodanou produkci, ale na vyrobenou. A je to aplikované automaticky ve všech členských státech. Vycházím z předběžných výpočtů, když zjišťujeme kolik jsou náklady pro jednotlivé výroby. Nemá s tím nikdo zkušenost, ale odhad příjmů je spíš konzervativní,“ upřesnil Stanjura.
