Severomořská ropa Brent přidávala kolem 17:15 SEČ přes 6,8 procenta a pohybovala se nad 77,80 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst skoro o 5,8 procenta. Nacházela se nedaleko 71 dolarů za barel.
„Cena severomořské ropy Brent, která už před víkendem uzavřela nad 73 dolary za barel, tedy nejvýše od loňského července, po otevření obchodování krátce vystřelila až k 82 dolarům,“ sdělil analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Obchodníci se obávají, že konflikt by mohl zastavit lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi pětina globálních dodávek ropy. Podle analytiků by ceny ropy v případě delšího přerušení dopravy v Hormuzském průlivu mohly zamířit k hranici 100 dolarů za barel.
„Pokud by ceny ropy zůstaly takto vysoké po více měsíců, zvýšilo by to inflaci v eurozóně o více než jeden procentní bod a snížilo hospodářský růst o několik desetin procentního bodu,“ uvedl podle agentury DPA hlavní ekonom společnosti Commerzbank Jörg Krämer.
Zdražuje i plyn
Růst plynu zrychlil krátce odpoledne po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy kvůli útokům zastavuje produkci zkapalněného zemního plynu (LNG).
Po 13:30 SEČ vykazovala cena klíčového termínového kontraktu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst skoro o 50 procent. Nacházela se tak nad 48 eury za megawatthodinu (MWh). Kolem 17:00 růst zvolnil pod 40 procent, kdy se cena pohybovala nad 44,60 eur za MWh.
„Další vývoj bude záviset hlavně na délce a rozsahu konfliktu. Krátký vojenský střet by pravděpodobně znamenal jen dočasné výkyvy cen a následnou stabilizaci. Naopak vleklá eskalace nebo narušení exportních tras v Perském zálivu by znamenaly trvalejší růst cen energií a vyšší inflaci,“ sdělil ČTK analytik Portu Lukáš Raška.
K významným odběratelům plynu z Kataru patří i Evropská unie. Ta se zkapalněným plynem z Kataru a USA snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska.
„Tento konflikt se týká v podstatě všech zemí v oblasti Perského zálivu včetně Kataru, který patří mezi přední světové vývozce plynu,“ uvedla v pondělní zprávě o situaci na trhu s plynem společnost Mind Energy.
Podle ní jsou zásoby plynu v Evropě už teď výrazně nižší než před rokem. Výpadek v dodávkách z Blízkého východu by měl tedy přímý dopad i na ceny v evropských státech.
Zásobníky plynu v Evropské unii byly v sobotu podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) plné z necelých 30 procent. V České republice to bylo zhruba 31 procent.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s deníkem Daily Mail naznačil, že vojenská operace proti Íránu by mohla trvat čtyři týdny.
„Případné úplné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu by představovalo zásadní šok pro globální trhy,“ sdělil o víkendu ČTK ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO Univerzity v Praze Filip Sommer.
„Rijád sice disponuje alternativou v podobě tzv. Východo-západního ropovodu směřujícího k Rudému moři, Abú Zabí může využít ropovod do přístavu Fudžajra mimo Hormuzský průliv, nicméně tyto kapacity nejsou plnohodnotnou náhradou dlouhodobého omezení námořní dopravy,“ dodal.
Zástupci Íránu v pondělí tvrdili, že je Hormuzský průliv uzavřen. Revoluční gardy navíc uvedly, že dva íránské drony v Hormuzském průlivu zasáhly ropný tanker, který hoří. Stanice Fox News informovala v noci z pondělí na úterý o tom, že tato tvrzení nejsou pravdivá a průliv je otevřený.
Akcie vykázaly pokles
Akcie ve Spojených státech v pátek oslabily. Postupně ale převážnou část ztrát smazaly a technologický index Nasdaq a širší S&P uzavřely se ziskem.
Index Dow Jones klesl o 73,14 bodu, tedy 0,15 procenta, na 48 904,78 bodu. Širší index Standard & Poor’s vzrostl o 2,74 bodu, čili 0,04 procenta, na 6 881,62 bodu. Index technologického trhu Nasdaq stoupl o 80,65 bodu, neboli 0,36 procenta, na 22 748,86 bodu.
Za celý týden ztratil S&P 0,4 procenta, Dow Jones 1,3 procenta a Nasdaq procento. Za celý měsíc klesl S&P o 0,9 procenta, Dow Jones se o 0,2 procenta zvýšil a Nasdaq se propadl o 3,4 procenta.
„Únor byl pro Nasdaq hrozný měsíc, byli jsme svědky rotace do akcií firem ze staré ekonomiky,“ uvedl analytik Peter Cardillo ze společnosti Spartan Capital Securities v New Yorku.
Společnost Warner Bros. Discovery podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Akcie Netflixu, který měl o Warner Bros. také zájem, v reakci prudce posílily, v závěru přidaly bezmála 14 procent.
Akcie na evropských trzích zahájily týden citelným poklesem. Jejich hlavní index krátce po začátku obchodování ztrácel téměř dvě procenta. Investoři sledují vývoj kolem americko-izraelského útoku na Írán a s tím související růst cen ropy. Panují obavy, že kvůli drahé ropě a dalším dopadům vojenského konfliktu na Blízkém východě se zhorší hospodaření mnoha firem.
Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie, kolem 9:30 SEČ odepisoval více než 1,8 procenta pod 622,20 bodu. Nacházel se tak nejníže zhruba za dva týdny. Zájem byl o zbrojovky a o akcie ropných firem.
Americký dolar posiluje
Na počátku nového týdne americký dolar posiluje ke koši hlavních světových měn. V závěru obchodování dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, vzrostl o 0,96 procenta na 98,55 bodu.
Euro vůči dolaru oslabilo o 1,1 procenta na 1,1693 USD. Dolar k jenu vzrostl o 0,8 procenta na 157,35 JPY. Euro vůči jenu kleslo o 0,2 procenta na 183,93 JPY.
Euro a japonský jen oslabuje skutečnost, že ekonomiky EU a Japonska jsou více vystavené vyšším nákladům na energii než Spojené státy, které jsou čistým exportérem energie.
Oslabila i koruna
Kvůli dopadům současného konfliktu na Blízkém východě ztratila koruna vůči americkému dolaru oproti pátku 26 haléřů. Nyní je tedy na 20,78 Kč/USD. K euru si česká měna pohoršila o pět haléřů na 24,27 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Dopady jsou výraznější vůči americké měně vzhledem k tomu, že dolar má funkci bezpečného přístavu a v podobných situacích silně posiluje, uvedl analytik společnosti Purple Trading Jaroslav Tupý.
„Dopad na českou ekonomiku lze zatím čekat hlavně přes ceny energií. Dražší ropa by zdražila pohonné hmoty, zvýšila náklady firem a mohla zpomalit spotřebu domácností. Při výraznějším zvýšení lze čekat i propis do celkové spotřebitelské inflace,“ sdělil ČTK analytik Portu Lukáš Raška.
„Intenzita dopadu však bude záviset na tom, zda se podaří udržet stabilní globální dodávky ropy. Pokud ano, šlo by spíše o krátkodobý inflační šok. Pokud ne, mohl by konflikt představovat významnější makroekonomické riziko i pro střední Evropu,“ doplnil Raška.
