Samotné Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ještě před pár týdny doufalo v částku kolem devadesáti miliard korun. „Rozpočet je vždy generovaný na základě reálně připravených staveb a staveb v probíhající výstavbě. Plánované finanční prostředky odpovídají aktuální dynamice výstavby a zároveň plánu zahajování dalších staveb,“ reagoval na definitivní podobu rozpočtu mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Připustil nicméně, že u některých staveb, které jsou dnes ve finální fázi přípravy, peníze nejsou. Jde ale o projekty, u nichž prý nyní nelze zodpovědně stanovit cenu, a tím i požadavek na rozpočtové prostředky.
Napřesrok přibudou další peníze
Případné navýšení peněz během příštího roku je už naznačeno přímo v textu doposud neschváleného rozpočtu. Ministerstvo financí tak předpokládá, že v průběhu roku by mohlo na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury poslat dalších 8,1 miliardy korun, které by bylo možné získat z nového úvěru.
Ani tak nejde o částku konečnou. V jednání jsou ještě peníze pro financování silnic druhých a třetích tříd. Ty jsou sice v majetku krajů, stát jim však už od roku 2015 přispívá miliardovými částkami na rekonstrukce. Příští rok by měl být prvním, kdy se tato rozpočtová anomálie zruší, a kdy se potřebné peníze mají přelít krajům přímo přes rozpočtové určení daní.
Kdyby ovšem změna zákona neprošla, bude resort financí připraven zhruba čtyřmiliardovou částku nalít starou cestou, tedy přes fond dopravy.
Ukončení financování dvojek a trojek však nebude jedinou novinkou nadcházejícího rozpočtu. Poprvé totiž stát začne financovat koncesionáře z dokončeného PPP projektu. Konkrétně půjde o společnost VINCI, která dostane zhruba miliardu korun jako první splátku za 30 kilometrů dálnice, která by se měla otevřít letos v prosinci. Další půlmiliarda poputuje vedoucímu konsorcia za to, že urychlil práce na úsecích, kde stát kvůli soudním sporům nedokázal dodat stavební povolení včas.
Stavební produkce vzroste
Potvrdilo se tak očekávání stavebních firem a proklamací ze strany ministerstva dopravy, že pro rok 2025 bude připraven ze státního rozpočtu opět o kousek větší díl koláče, než to bylo v minulém roce. „Nyní bude záležet na finalizaci oprav digitalizace stavebního řízení. Pokud se toto v blízké době podaří, očekávám nárůst stavební produkce do zelených čísel, jak jsme byli zvyklí z let před covidem,“ uvedl ředitel analytické společnosti CEEC Research Michal Vacek.
Rovněž podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy je 160 miliard, respektive 172 v případě zvažovaného maximálního navýšení peněz výsledek, který odpovídá původním odhadům ministra dopravy Martina Kupky. Ani tyto peníze však nebudou do budoucna na pokrytí všech tuzemských dopravních plánů stačit.
Důvodem je raketový nárůst peněz, které bude nutné vynakládat na blížící se výstavbu projektu vysokorychlostních tratí. Zatím jsou tyto projekty ve fázi projektové přípravy a už nyní zabírají největší podíl peněz vyčleněných na investiční přípravu Správy železnic. Konkrétně napřesrok vyjde projektová příprava takzvaných vrtek na 1,7 miliardy korun z celkových 3,7 miliardy korun vyčleněných na přípravu stavebních projektů.
V roce 2026 se celková částka na přípravu vysokorychlostních tratí zvedne na 4,62 miliardy korun, z čehož dvě miliardy půjdou na výkupy nezbytných pozemků a budov.
Samotná výstavba vysokorychlostních tratí by se měla spustit v roce 2027. I na ni už se ve střednědobém výhledu počítá s připravenými penězi. Ty jsou aktuálně vypočítány na 8,14 miliardy korun a polovinu z tohoto balíku spotřebuje rovněž majetkoprávní příprava a miliardy si vyžádají úpravy nádraží v Ostravě-Svinově pro vysokorychlostní provoz.
Skokové navýšení ale začne až po tomto datu. Ministerstvo dopravy počítá s tím, že v období, kdy se ve velkém začne s výstavbou tratí pro rychlovlaky, bude potřeba dalších dodatečných asi dvacet miliard korun za rok k dnešním zhruba šesti desítkám miliard, které ročně Správa železnic proinvestuje. Pro toto bude nutné zajistit další zdroje, upozornil v rozpočtu SFDI resort dopravy.
