Úkol zněl jasně: utratit letos na investicích bezmála 36 miliard korun. K tomu ještě dokončit některé opravy z minulých let, jinak peníze propadnou. Proto plánovači ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) zvolili novou taktiku. Do seznamu staveb zařadili zvelebení nádraží v Litoměřicích nebo opravu trati mezi Trutnovem a Teplicemi nad Metují.
Tedy raději malé jisté projekty než velké, které letos není možné dokončit. Dotační princip je totiž jednoduchý i přísný zároveň: pokud Česko přiklepnuté peníze neutratí, bude muset nedokončené stavby doplatit ze svého.
Leo Express míří na pražské koleje, může se stát konkurencí Českých drah |
Na konci roku skončí Operační program Doprava I, z něhož tečou peníze na české silnice a železnici. Pro velké „nestihnutelné“ projekty tu ale existuje záchrana: do poloviny roku je bylo možné přihlásit do takzvaného fázování. To znamená třeba nedokončenou opravu železniční stanice Olomouc za více než dvě miliardy zařadit do návazného bruselského programu OPD II.
Takto „fázovaných“ projektů je podle informací správců železnice celkem šestnáct. A jsou mezi nimi i stavby a opravy započaté už v roce 2013. To se týká třeba výše zmíněné Olomouce. Poslední práce jsou tam podle tabulek SŽDC v plánu ještě pro rok 2017.
Jenže v tu chvíli je potřebné odložené akce nahradit jinými. Ideálně menšími, které stavební firmy stihnou provést.
NÁHRADNÍ AKCE
Příklady vybrané SŽDC |
„Obecně jsou tyto takzvaně malé náhradní projekty připravené stavby zpravidla do miliardy korun. Spadají tam například nové zastávky za zhruba 10 milionů, modernizace sérií přejezdů za 50 milionů i revitalizace tratí za zhruba miliardu. Právě proto jsou realizovatelné ještě do konce roku, což je podmínka Operačního programu Doprava,“ popisuje mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.
A jedním dechem dodává, že v podstatě jistě se podaří Bruselem přidělené miliardy utratit. Příklad: nové zabezpečení díky plánu B dostalo šest železničních přejezdů na trase mezi Kutnou Horou a Zručí nad Sázavou. Vyšlo na 55 milionů, z toho 43 zaplatil evropský dopravní fond.
Novou podobu zaplatí Brusel také stanici Litoměřice horní nádraží, která se vešla do „náhradního dotačního pytle“. Měla by dostat přívětivější vzhled i lepší přístup k vlakům pro lidi se zhoršenou možností pohybu. To vše za zhruba 115 milionů – to je částka, s níž počítala zadávací dokumentace pro otevřenou soutěž.
Podle Radima Kamlera ze sdružení Za bezpečnou železnici je postup SŽDC logický, ne však úplně ideální.
„Je patrné, že s ohledem na omezené kapacity není možné propad velkých projektů malými zcela nahradit. SŽDC se bohužel, a nikoli vlastní vinou, dostala do situace, kdy musí do konce roku vyčerpat mimořádný objem peněz. Z této honby za čerpáním se však občas vytratil cestující a jeho reálné každodenní potřeby ve smyslu odstraňování propadů traťové rychlosti, modernizace nástupišť či budování nových železničních zastávek,“ myslí si Radim Kamler.
Správci železnice tvrdí, že se jim podaří objem peněz pro letošní rok utratit – tak, aby nedošlo k propadnutí dotací. Ty pokrývají drtivou část z cen za vybrané stavby.
31. 08. 1Strojvůdci dostanou ‚playstationy‘. Budou na nich cvičit krizové situace |
„Železnice čerpá fondy velmi úspěšně a původně přidělené finance se nám podaří vyčerpat již skoro jistě. Jsou na nás proto převáděny další a další finance původně určené pro silnici. I na ty aktuálně nasazujeme naše připravené akce pro jejich plné dočerpání,“ tvrdí mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.
Jenže podle dopravního experta a někdejšího šéfa Českých drah Emanuela Šípa není nejdůležitější to, zda se dotační sprint podaří stihnout či nikoliv.
„Je možné očekávat, že se podaří utratit nebo odložit na příští období Operačního programu Doprava část z těch zbývajících 36 miliard Kč. Podle mých zkušeností nicméně odhaduji, že to nebude víc než kolem 25 miliard. A ani to není hlavní problém. Ten spočívá v špatné koncepci a přípravě investic. Pak dochází k spěšnému a neracionálnímu vyplýtvání vzácných evropských zdrojů v nedůležitých akcích,“ míní Šíp
Podle něj budou zdroje v dalších letech chybět na prioritních projektech.
„Slyšíme například neustálé stesky na to, jak soukromí dopravci vyčerpali kapacitu trasy Praha – Ostrava. Ale její rozšíření není ještě ani v etapě příprav. Budou chybět peníze na přestavbu městských železničních uzlů, z nichž například pražský nebo ostravský jsou kromě některých úseků v žalostném stavu. A už vůbec se neprosadí úvodní investice pro budoucí vysokorychlostní tratě,“ dodává Emanuel Šíp, který v minulosti působil také jako náměstek ministra dopravy.
Náhradní projekty? Číslo neexistuje
Železničáři zároveň nedokáží říct, kolik přesně akcí bude nutné do operačního programu zařadit, aby se podařilo přidělené evropské miliardy utratit.
„Toto číslo neexistuje. Bude jich tolik, kolik bude potřeba k vyčerpání. Záleží to na postupu již běžících prací,“ říká Ptačinský. Ke konci srpna prostavěly firmy jen 10,3 z 36 miliard určených pro tento rok. Tedy ani ne třetinu.
SŽDC vysvětluje, že toto „manko“ vyrovnají proplacené faktury za klíčové stavební období tohoto roku, kterým jsou letní měsíce.
