Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo se zastropováním dotací velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR protestovalo několik tisíc lidí.
Na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. Dosud to bylo 10 procent.
„Zastropování s odpočtem mzdových nákladů má svoji logiku, pokud by redistributivní platba byla výrazně nižší, pokud by se pohybovala na úrovni deseti, 12, 15 procent,“ řekl dnes ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Při 23 procentech podle něj určení maximální úrovně ztrácí smysl.
V režimu ekologického zemědělství by podpora mohla být až 20 tisíc korun na jeden hektar. Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude 30 milionů korun, v minulosti to přitom bylo až 150 milionů, z čehož těžily především velké podniky.
Nový návrh podle ministerstva zemědělství umožní výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců. „Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis, který respektuje reálnou situaci v našem zemědělství. Výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly,“ uvedl Nekula.
Ministerstvo zemědělství návrh schválený na koaliční radě před odesláním Evropské komisi projedná s neziskovými organizacemi a dalšími partnery. Podle Bílého se koaliční rada také dohodla, že po prvním roce fungování nových parametrů jejich nastavení vyhodnotí a případně je upraví pro další období.
Míra spolufinancování Programu rozvoje venkova v příštím dotačním období bude podle návrhu 65 procent, což požadovaly téměř všechny zemědělské organizace, uvedlo také ministerstvo. V končícím programovém období to bylo 35 procent.
Podpora tak bude podle ministerstva srovnatelná s dalšími státy Evropské unie a umožní českým zemědělcům zůstat konkurenceschopnými.
Do ekologického zemědělství se mohou zapojit všechny podniky bez rozdílu velikosti, bude tam směřovat výrazná část dotací, uvedl Nekula. Upravený návrh bude podle něj více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu.
„Chceme, aby zemědělci dělali něco navíc, aby se ještě lépe starali o naši krajinu. Nechceme jít metodou příkazů, ale motivace,“ dodal ministr. Podpora na trvalé travní porosty už nebude v režimu přímých plateb, peníze půjdou z dotací na rozvoj venkova. „Tady se jedná o částku asi 2,1 miliardy korun. Po tom volali všichni zemědělci napříč celým spektrem,“ doplnil Nekula.
Přímé platby zemědělcům a Program rozvoje venkova tvoří dva pilíře evropské zemědělské politiky.
Hrozí další protesty
Podle Agrární komory a Zemědělského svazu vláda diktuje zásadní změny pravidel pro zemědělské hospodaření, které s nimi, jakožto hlavními zástupci většiny českých zemědělských podniků všech velikostí a různého výrobního zaměření, neprojednala. Organizace hrozí dalšími protesty zemědělců napříč republikou, pokud vláda nezmění svůj přístup.
„Nová vláda rozhodla na základě dojmů či kusých a zkreslených informací, a především po tlaku organizací, kteří zastupují marginální část zemědělské veřejnosti. Bez nadsázky lze říci, že prohráli zemědělci, které skutečně živí péče o krajinu, půdu a zvířata, a naopak vyhráli velcí vlastníci půdy. Na rozhodnutí vlády nejvíce doplatí rodinné podniky, které už nyní bojují o přežití a patří k tomu nejcennějšímu, co v českém zemědělství je,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
„Navrženou změnu považujeme za výsměch všem zemědělcům. Takzvaně kompromisní návrh redistributivní platby a zastropování je kompromis z kompromisu, který znevýhodní všechny zemědělce nad 150 hektarů. Vysoká míra podpory ekologického zemědělství poškodí produkční zemědělce všech velikostí, bez reálného dopadu na nabídku potravin v režimu bio. Naopak povede k výrazné ztrátě produkce potravin,“ uvádí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
