Podle nového nastavení dotací tak dostanou více peněz hlavně menší farmáři. Návrh už v lednu vyvolal protesty především větších zemědělských podniků.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula chce získat na podporu malých a středních podniků až tři miliardy korun ročně. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky nastavuje pravidla vyplácení dotací na období od roku 2023 do roku 2027. Strategický plán v podobě, v jaké ho ministerstvo odeslalo již v lednu Evropské komisi, kritizují hlavně Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR, kteří varují před tím, že nastavení dotací povede k dalšímu růstu cen potravin a omezení produkce.
„Postup při schvalování a vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. V rámci redistributivní platby potvrdili návrh 23 procent na prvních 150 hektarů,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Nekula chce získat další dvě až tři miliardy korun navíc pro malé a střední firmy z národních dotací nebo formou daňových úlev. Chce usilovat o podporu malých a středních podniků, které se věnují hlavně živočišné výrobě nebo pěstování ovoce, zeleniny, chmele či brambor. „Podporu budeme hledat v oblastech národních dotací, daňových úlev nebo plateb sociálního a zdravotního pojištění,“ doplnil Nekula.
Ministerstvo už dříve navýšilo spolufinancování Programu rozvoje venkova ze státního rozpočtu o pět miliard korun. Podle Nekuly by tak mělo do zemědělství od příštího roku směřovat o sedm až osm miliard korun více než doposud. Další finanční podpora má zajistit dostatek potravin i při současné výši ochrany přírody, dodal. Na společnou zemědělskou politiku bude podle ministerstva směřovat od příštího roku 40 miliard korun ročně.
Agrární komora a Zemědělský svaz kvůli změnám v dotacích spustily v dubnu kampaň nazvanou Zastavme vládní agrohazard, ve které varují před tím, že nastavení dotací může poškodit tisíce středně velkých podniků. Podle nich také nastane omezení hlavně živočišné výroby. Minulý týden také zástupci obou organizací předali vládě petici, která žádala hlavně úpravu výše redistributivní platby. Podepsalo ji 18 900 lidí.
Rozhodnutí vládní koalice nastavit dotace ve prospěch menších zemědělců povede podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala k poklesu stavů hospodářských zvířat v tuzemsku a k útlumu pěstování například brambor nebo ovoce. Podle něho se těmito náročnými činnostmi zemědělské prvovýroby totiž zabývají zejména střední a větší podniky, kterým vláda svým rozhodnutím nastavila neférové podmínky.
Agrární komora a Zemědělský svaz ČR už od počátku roku upozorňovaly na to, že změna nastavení dotací ohrožuje produkci masa, mléka, ovoce, zeleniny nebo například chmele. „Těmito náročnými činnostmi zemědělské prvovýroby se totiž zabývají zejména střední a větší podniky, kterým vláda svým rozhodnutím nastavila neférové podmínky a poškodila jejich konkurenceschopnost na evropském trhu,“ řekl Doležal.
Varuje také před tím, že nastavení dotací povede k menší pestrosti krajiny bez organické hmoty z živočišné výroby, přičemž již v současnosti podle něho řada zemědělců kvůli růstu cenám energií nebo pohonných hmot plánuje omezovat produkci.
Komora také upozorňuje na to, že rozhodnutí vlády povede k větší závislosti na dovozu potravin. Odhaduje, že po roce 2023 bude klesat soběstačnost Česka ve výrobě masa, vajec i například ovoce. Rajčata podle komory budou pravděpodobně už jen z dovozu. „Vláda si místo zajištění potravinové bezpečnosti České republiky vybrala laciný politický marketing,“ dodal Doležal.
Zemědělský svaz ČR dnes také upozornil na to, že EU vyzvala státy k podpoře produkce potravin kvůli dopadům války na Ukrajině. „Vláda však pokračuje ve strategii utlumování produkce českých potravin a vyšší podpory malých zemědělských podniků bez jakýchkoli dodatečných podmínek,“ uvedl dnes mluvčí svazu Vladimír Pícha.
