Zemědělci považují za riskantní hlavně pozměňovací návrh z per poslanců ODS Ivana Adamce a STAN Tomáše Müllera. Podle něj budou mít výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem nad 1 MW možnost získat status stavby ve veřejném zájmu.
Jedna z hlavních obav panuje z toho, že obce nebudou mít možnost zásahu do budování solárních parků na polích v jejich okolí a že orná půda bude dál mizet.
Půda versus obnovitelné zdroje
Aby změny začaly platit, budou je ještě muset odsouhlasit ve třetím čtení novely zákona.
„Podpořené návrhy mají šanci přiřadit Česko mezi evropské státy, které reagují na krizi cen energie vyvolanou ruskou agresí a chtějí urychleně podpořit výstavbu nových a levných obnovitelných zdrojů energie,“ komentoval výsledky jednání výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
„Podpora obnovitelných zdrojů již dávno není jen o dotacích, ale jejich reálnému rozšíření pomůže stát právě odstraněním bariér, k čemuž míří projednaná novela,“ pokračoval.
„Pevně věříme, že se podaří tento důležitý zákon schválit ještě v letošním roce tak, aby výhody usnadnění rozvoje obnovitelných zdrojů mohli co nejdříve využívat čeští spotřebitelé energie,“ dodal.
Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se za posledních deset let v ČR nepostavily skoro žádné solární nebo větrné elektrárny. „Zjednodušení pravidel pro velké projekty dá klíčový impulz pro rychlou náhradu fosilních paliv,“ dodal Sedlák.
Právě rychlého rozvoje se ale obává předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů František Winter. Není podle něj jasné, jestli se budou upřednostňovat stavby nových fotovoltaických systémů na střechách, nebo naopak na volných plochách. Už v současnosti mají podle svazu zemědělci zprávy o tom, že energetické společnosti odmítají výstavbu panelů na střechách kvůli nedostatečné kapacitě sítě.
Podle Winterových informací, pokud návrh poslanců projde, nebudou nové soláry spadat ani pod území řízení, ani nebudou muset odpovídat územnímu plánu. „Jak budou moci obce zasáhnout, když nebudou soláry v okolí chtít?“ ptá se.
Winter je zároveň předsedou Antibyrokratické komise na ministerstvu zemědělství. Ta v minulých týdnech dala doporučení, aby se stavba nových systémů prioritizovala – nejdřív aby se využívaly prázdné střechy, potom brownfieldy, potom tzv. ostatní plochy a teprve poté by se podle doporučení mohly zabírat pozemky, a to pokud možno s horší kvalitou ornice.
Zemědělci také požadují, aby vlastník přenosové soustavy nedržel kapacity pro sebe, ale aby musel umožnit připojení těm, kteří budou priority splňovat. Už v současnosti se energetické firmy zdráhají solární elektrárny na střechách připojovat kvůli nedostatečné kapacitě sítě. Možným vysvětlením takového postoje by tak právě bylo, že si chtějí udržet dostatečnou kapacitu pro své vlastní budoucí projekty.
9. října 2021 |
Potravinová soběstačnost
A problém je i mizející kvalitní půda. Agrární komora ČR proto sepsala memorandum, podle kterého by se neměla zabírat pro solární parky další pole. „Desetiletý trend, kdy se každý rok výměra orné půdy sníží v průměru o sedmi tisících hektarů, rozhodně nezjednodušuje snahu zemědělců o zachování potravinové bezpečnosti. Tudíž by další zabírání orné půdy výrazně ohrozilo potravinou soběstačnost pro naše občany,“ píše se v něm.
Komora pak konkrétně upozorňuje například na chystaný projekt solárních elektráren v okolí obce Touškov v okrese Písek, kde by měly nové panely obklopit obec ze dvou třetin.
Agrární analytik Petr Havel má návrh poslanců za částečně rizikový, obecně se ale ke změnám staví pozitivně. „Návrh sice dle mě správně posiluje práva vlastníků pozemků, pokud jsou to obce, tak i jejich práva, problém ale může nastat u privátních vlastníků půdy, kteří mohou ve ,veřejném zájmu’, ale zejména ve vlastním ekonomickém zájmu pronajmout své pozemky pro fotovoltaiku, nepochybně za to získají více peněz než z klasického zemědělského pachtu,“ řekl analytik MF DNES.
