„Podpora zdaleka nepokryje propad příjmů z tržeb, je to jenom příspěvek k tomu, aby pěstitelé dokázali překlenout jeden rok, aby nedocházelo k dalšímu klučení sadů,“ řekl po jednání ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Podle něj by mělo odškodné, které se podle dosavadních odhadů dotkne asi 600 profesionálních pěstitelů, být vyplacené do konce ledna. Žádat o peníze si budou moci zemědělci mezi polovinou a koncem října.
Stát informuje, že od roku 2015, ale hlavně v posledních letech, dochází ke snižování ploch ovocných sadů, přestože se je snaží dotacemi zachovávat. „Nejistota a obavy z budoucnosti jsou jedním z důvodů, proč se ovocnáři v posledních letech bojí příliš investovat do obnovy sadů nebo dokonce zakládat nové. Dalšími důvody jsou například vliv počasí v jednotlivých letech, špatná rentabilita pěstování ovoce, ale také situace na evropském trhu, zejména nadprodukce jablek v sousedním Polsku,“ píše v důvodové zprávě k podpoře ministerstvo.
Letos ale cena jablek už stoupá, aktuálně předchozí úrodu prodávají ovocnáři obchodníkům za 16,5 koruny za kilogram, loni byl průměr 14,95 koruny/kg, v roce 2022 stál kilogram 13,36 Kč. Tlak na cenu má nyní i fakt, že jablek, které jsou nejpěstovanějším českým ovocem, prostě bude letos málo, mrazy zasáhly i okolní státy. Podle ministerstva je ale i tak situace s rostoucí inflací na jedné straně a tlak obchodních řetězců na co nejnižší prodejní ceny od producentů na straně druhé pro mnoho producentů likvidační.
Z EU přijde většina peněz
Evropská unie již dříve odsouhlasila pro ČR podporu 378 milionů korun, dalších 50 milionů přidá ministerstvo ze svého rozpočtu a o posledních 50 milionů požádalo státní kasu.
Žádat o pomoc můžou pěstitelé jabloní, hrušní, třešní, meruněk, višní, švestek s výjimek myrobalánu, broskvoní, rybízu, maliníku, ostružiníku, jahodníku, angreštu, borůvek a ořešáků. Ztráta u konkrétního druhu ovoce musí být kvůli mrazům nadpoloviční. Pěstitel také musí mít alespoň polovinu výměry pojištěnou pro případ nepřízně počasí, stačit bude ale i to, pokud měl pěstitel vlastní ochranný systém.
„Kvůli nevídanému rozsahu škod letošními mrazy bude rovněž bonifikován i pěstitel, který se o svoji produkci postaral tak, že měl zřízené na příslušné ploše daného ovocného druhu technické opatření, které slouží k ochraně proti klimatickým jevům, tedy protikroupové nebo protidešťové systémy včetně opěrné konstrukce a v případě jahod zakrývací textilie,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Kvůli mimořádnému rozsahu škod budou moci žádat o pomoc i pěstitelé, kteří svou úrodu nepojistili, ale o půlku z ní přišli. „Mimořádná podpora jim však bude krácená o 50 procent,“ uzavírá dokument.
Podle Výborného je pojištění poměrně nákladné, stojí kolem 20 procent příjmů sadařů. Stát se ho ale snaží podporovat skrze Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který přispívá desítky procent pojistného.
Letošní škody za mrazy a krupobití dosáhly podle konzervativních odhadů minimálně dvou miliard korun, uvedla již dříve ředitelka Agra pojišťovny Petra Martinková. Počet pojistných událostí pak letos razantně vzrostl na 862, což je rekord od roku 2006, od kdy pojišťovna působí na českém trhu.
