„Bez započítání tabákových výrobků by se tak reálné saldo agrárního zahraničního obchodu na konci roku mohlo přiblížit až k částce 65 miliard korun,“ uvedl svaz. I se započítáním tabáku však může schodek na konci roku přesáhnout 50 miliard korun, šlo by tak o rekord.
Podle agrárního analytika Petra Havla je možné, že se nepříjemného rekordu dosáhne, dodává však, že za velikost schodku může částečně i inflace. „Jak rostou ceny, tak se zvyšuje i rozdíl, protože je zboží dražší,“ vysvětluje.
Ministerstvo zemědělství se snaží v posledních letech pomáhat s vývozy prostřednictvím agrárních diplomatů. Těch má nyní stát sedm, v Japonsku, Číně, Spojených arabských emirátech, Srbsku, Kanadě, USA a na Ukrajině. Nyní se připravuje nový pracovník pro turecký trh. Kromě toho se podle mluvčího úřadu Vojtěcha Bílého podporuje také účast českých firem na zemědělsko-potravinářských veletrzích.
„Pokud jde o zhoršení záporného salda agrárního zahraničního obchodu ČR, jde na vrub poklesu vývozů některých položek, jako je pšenice, do zemí EU za současného nárůstu dovozů ze zemí mimo EU – například řepková semena z Ukrajiny, a nárůstu dovozů ze zemí EU – tedy drůbežího masa z Polska a Německa,“ vysvětluje Bílý.
Navíc se podle něho více dovážely některé výrobky, které zemědělci v ČR nevypěstují, typicky káva, mandle nebo výrobky ze sóji. Zvýšily se ale i dovozy jablek a hrušek z Polska a Itálie. „Nárůst finanční hodnoty dovozu byl v prvním pololetí zaznamenán také u kakaa a čokolády, což bylo způsobeno hlavně růstem jejich ceny na světových trzích,“ dodal svaz.
Jde hlavně o vepřové maso
Předseda svazu Martin Pýcha ale dodává, že hlavní příčinou záporného salda je hlavně dovoz masa a především vepřového. „Jehož obchodní deficit tvoří v jednotlivých obdobích až 80 % celkového agrárního deficitu,“ vysvětluje. Dalším stále větším problémem je pak vývoz surového mléka za hranice, kde se zpracuje a v podobě jogurtů nebo sýrů se pak znovu přiveze do ČR, přidaná hodnota tak zůstává mimo Česko.
„České zemědělství a potravinářství ztrácí svou konkurenceschopnost. Závislost na dovozu potravin, které si přitom umíme sami vyrobit, se dál prohlubuje. Přístup státu k zemědělství postrádá koncepci, poskytuje tomuto odvětví menší podporu než okolní státy a nedostatečně hájí naše zájmy v Bruselu,“ říká předseda svazu.
Podle ministerstva je nutné snížit dovozy u masa, ovoce a zeleniny, mluvčí podotýká že právě k tomu má vést nová aktualizace podpory státu do roku 2030. Tu však velké zemědělské i potravinářské organizace odmítly.
Podle prezidentky Potravinářské komory ČR Dany Večeřové by se mělo jít víc cestou podpory producentů. „A zaměření na produkci potravin s vyšší přidanou hodnotou tak, jak se to děje v okolních státech. Místo exportu surovin je potřeba je zpracovat v České republice a vyvážet hotové, kvalitní produkty, které mají na trhu vyšší cenu,“ sdělila.
Do strategie mimo jiné ministerstvo napsalo, že chce zvýšit hodnotu vývozu agrárních produktů do zemí mimo EU zhruba o třetinu do roku 2026 a o dalších 10 procentních bodů pak do roku 2033, chtělo by pak také dostat saldo do kladných čísel. K tomu by se mělo dojít právě podporou vývozu a konkurenceschopnosti. Současná data ale ukazují spíš na sešup.
„Saldo agrárního zahraničního obchodu není jen účetní položkou – je to ekonomický seizmograf. Data za první pololetí roku 2025 signalizují, že systém je dlouhodobě neudržitelný. Dovozní závislost se prohlubuje a stává se strukturálním rysem českého zemědělství,“ dodal Pýcha. Podle Havla by musela pro překlopení schodku do kladných čísel růst konkurenceschopnost ČR rychleji než třeba ve státech mimo EU.
