Za vším hledej podnikatele. A to doslova a odpradávna. Ať už šlo o přechod od praků k lukům a od luků k mušketám, o dobývání hradů, nebo naopak o jejich opevňování. Právě všudypřítomní podnikatelé vymýšleli podle amerického ekonoma Williama Baumola lepší hradby, kulaté věže, nebo naopak větší katapulty.
Když pak přetahování se o půdu a vzájemně mečem o hlavu přestalo být hlavní ekonomickou aktivitou, byli to samozřejmě podnikatelé, kdo tlačil a dodnes tlačí zrychlující průmyslové revoluce.
Na první pohled naprosto logická úvaha byla v podstatě revolucí v ekonomii, kde se dodnes podnikatelům věnuje někdy až překvapivě málo teoretické práce. Právě Baumol, jenž zemřel ve čtvrtek v požehnaném věku 95 let, byl v tomto směru průkopníkem.
Chorobné mzdy
Jeden z posledních nestorů, kteří v šedesátých letech doslova utvářeli moderní ekonomii se krom mnoha vlivných modelů a teorií asi nejvíce proslavil něčím, co nám ještě bude hodně užitečné. Nadšenec do umění zkoumal proč jsou hudebníci stále lépe placení, i když jejich efektivita zrovna neroste. Na kvartet jsou prostě pořád potřeba čtyři, stejně jako před sto lety.
WILLIAM BAUMOL
|
Vysvětlení je přitom prosté - mzdy v celé ekonomice tlačí do velké míry odvětví, kde produktivita díky industrializaci roste. A třeba orchestry, ale i školy, či nemocnice musí platit víc, nebo by lidé šli dělat něco jiného. Takzvaná Baumolova nákladová choroba pak je mimořádně stěžejní dnes, kdy očekáváme masivní nástup robotů, raketový růst produktivity výroby a přesun většiny lidí právě do těch částí ekonomiky, kde se moc automatizovat nedá.
Kolik si mám vybrat?
Dalším zásadním přínosem byl takzvaný Baumol - Tobinův model poptávky po penězích, ke kterému dospěl nezávisle na sobě s jiným slavným americkým ekonomem Jamesem Tobinem. Vysvětluje jak lidé drží hotové peníze oproti financím na účtu, kde jsou alespoň nějak úročené.
I když dnes to není velká sláva a stále častěji se platí kartami, stále se dá prakticky využít pro optimalizaci toho, kolik si je nejlepší vybírat z bankomatu
Kromě toho významně obohatil obory makroekonomie, historie ekonomického myšlení, finanční ekonomie, environmentální ekonomie nebo ekonomie trhů práce. William Baumol patřil k nejvlivnějším světovým ekonomům, jenom ta Nobelova cena - na kterou byl několikrát žhavým kandidátem - mu unikla.