Když Cassandra Wilsonová konečně zavítala i k nám, někteří brblali, že na loňském koncertě v Rudolfinu zpívala současná vokální jazzová jednička vlastně málo a hodně nechala hrát kapelu. Přesně toto spojení zachycuje nové album Silver Pony, posbírané z živých hraní. Jenže tady je výskyt zpěvačky tak akorát, a tak se z desky line to nejpodstatnější: přirozené a pevné propojení živoucí kapely s majitelkou témbrově nezaměnitelného hlasu. Dáma od Mississippi je sice big star, ale pořád zkouší nějaké kulišárny - viz místo, kde, vyprovokovaná spoluhráčem, napodobuje havajskou kytaru. Tak jako soulmeni měli tendence zpomalovat známé hity do balad, Cassandra naopak zrychluje: sladce matné slavné blues St. James Infirmary nadskakuje nad funkovou basou, plněji a živěji zní i Blackbird od Beatles. Album je ryze písňové a plné prožitku: ale zároveň tu třeba spontánní hra ustrne na zvuku metliček. Ve finále vše usmíří popová coda: přidá se zpěvák John Legend. Vskutku přelomovou hudbu natáčela Cassandra před lety, ale to hlavní nevyprchalo, aneb jak říkají indiáni: Jednou náčelník, navždycky náčelník.
Cassandra Wilsonová: Silver Pony. CD, Blue Note / EMI, 2010
