Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Cena bot by měla vždy odpovídat polovině ceny obleku

Design

  7:47
Michal Kučera trpí profesionální deformací. Majitel pražského obchodu Classic Shoes se dívá mužům na nohy. „Pánové se naučili nosit slušné obleky, ale jejich obuv je často tristní. K obleku za třicet tisíc korun si koupí boty za osmnáct set. přitom cena bot by měla vždy odpovídat polovině ceny obleku,“ popisuje jednoduché pravidlo.

Michal Kučera otevřel obchod Classic Shoes v roce 2012. Prvním zákazníkem byl shodou okolností bývalý americký velvyslanec Norman L. Eisen. foto: David TureckýMAFRA

Michal Kučera na sebe upoutal pozornost nálepkou na dveřích svého obchodu: „Zákaz vstupu v outdoorovém oblečení.“ Šlo o marketingový tah, ale především byl zdravě naštvaný. „Vadí mi, když potkávám Čechy v Berlíně v rejoickách, kostičkovaných kalhotách, a na nohou mají tenisky jakéhokoli typu. Stydím se za ně a nechci, aby si z nás Čechů, Moravanů a Slezanů cizinci kvůli oblečení dělali legraci.“

Diskuse, která se kolem „zákazu“ rozpoutala, překvapila i podnikatele. Našel si svoje příznivce i odpůrce. Na Facebooku počet kliků lámal rekordy. O nálepky si psali lidé z Ostravy i z Českých Budějovic. „Chápu, že všichni nejsou bohatí, ale normální kalhoty stojí často méně než sportovní značkové. To není o penězích, ale o vzkazu, který vysíláme do světa. Do obchodu tehdy přišel pán provokativně v horolezeckém oblečení, aby nám vynadal, jací jsme snobové. Bavili jsme se spolu tři čtvrtě hodiny, a než odešel, rezervoval si jedny boty.“ Přišel si pro ně? směju se. „Přišel.“

Rozlepené boty

Michal Kučera vystudoval Právnickou fakultu UK, ale profesi advokáta se nikdy nevěnoval. Místo aby vynikl v lukrativním oboru, k překvapení všech kamarádů nastoupil za osmnáct tisíc korun jako redaktor do Lidových novin, protože ho bavilo psát. V tištěných médiích pracoval pět let a hodně cestoval. Pak byl dva roky lobbistou za Škodu Auto. Mezitím stačil ještě vyučovat public relations. Stále více v něm však uzrávalo odhodlání, že chce sám a jenom za sebe něco „hmatatelného“ dokázat.

Možná kdyby si nekoupil svoje první značkové boty, které se mu po roce rozlepily, zhlédnul by se v něčem jiném. Protože ho ale baví zjišťovat, jak věci fungují, své poškozené boty za šest tisíc korun důkladně prozkoumal. Začal studovat postup výroby a odhalil rozdíly mezi jednotlivými typy bot. Vypátral, že oxfordky se objevily už v 18. století a jsou to klasické boty, které patří k formálnímu oblečení a mají vždy uzavřené šněrování, zatímco společenské boty typu Derby mají výhradně šněrování otevřené. Že nejlepší kůže, která se hodí na šití pánských bot, je kordovan, kůže z koně…

Kožené boty typu Oxford

Tehdy ještě netušil, že boty, které se nemohou rozlepit, protože jsou šité, bude jednou prodávat. Naučil se je ale kupovat. V zahraničí, protože na českém trhu kvalitní boty s převahou ruční práce chyběly. Venku přitom nekupoval boty pouze on, ale i advokáti, lékaři či podnikatelé.

Lepší dříve nežli později

Když v roce 2012 novopečený podnikatel otevíral obchod Classic Shoes na pražském Újezdě, jeho přátelé si ťukali na čelo - ekonomická krize doznívala. Michal Kučera ale věřil, že čeští muži se začnou zajímat o kvalitní obleky, košile i boty stejně jako pánové na celém světě. Byl přesvědčený, že budou vyhledávat „gentlemanské“ obchody, které nechybějí v žádném civilizovaném městě Evropy. A tušil, že otevřít obchod za pár let už by mohlo být pozdě. Dnes je rád, že se nemýlil. O rok později se objevil další obchod s botami... Vlna pánské módy dorazila i do České republiky.

Classic Shoes zůstává jediným obchodem, který nabízí exkluzivní značky, jako jsou anglické Church’s a Barker, americká Alden či stoprocentně šité boty od Lászla Vasse z Maďarska. A jak říká majitel obchodu, kdyby si neprošel všemi předešlými zaměstnáními, kde se hodně naučil, nezískal by nikdy dostatečné sebevědomí, aby se pustil do prodeje bot. Přesto byl rád, když se hned první den deset minut po otevření rozrazily dveře a do obchodu vstoupil první zákazník. Byl to tehdejší americký velvyslanec v Praze Norman L. Eisen, který jel náhodou okolo, všiml si obchodu a řidič musel zastavit. „Je to showman. Vzal jsem to ale jako dobré znamení a nervozita ze mne spadla,“ vzpomíná. Ševcovské řemeslo

„Občas se zapomíná, že rámová šitá bota neznamená, že je šitá ručně. Většina firem přišívá podrážky strojem, proto vždy říkám, že prodáváme boty s vysokým podílem ruční práce. Chci být přesný,“ upozorňuje podnikatel.

Stoprocentně ručně šité boty dováží Michal Kučera pouze od Lászla Vasse z Budapešti. Tradiční maďarská obuvnická manufaktura dodávala boty před první světovou válkou do Vídně na císařský dvůr. „Pozorovat zatloukání mosazných hřebíčků do podrážky, sledovat, jak švec vezme téměř hotovou botu do ruky a s hodinářskou přesností ji obrušuje nebo štětcem barví, je úžasné. Ví, že by štětcem mohl botu za dvacet tisíc zničit, ale ten chlap, kterému je padesát a už třicet let barví boty, pracuje přesně jako stroj, chybu neudělá. Ne proto, že je to pro něho rutina, ale protože má úctu k tomu výrobku, ke kolegům, kteří na botě pracovali před ním. Nesmírná pečlivost čiší z každé jejich boty.“

Socialismu se v Maďarsku naštěstí nepodařilo řemeslo totálně vymýtit. Ani to ševcovské. U nás bohužel ano. Novodobí ševci, které lze v Česku spočítat na prstech jedné ruky, se řemeslu učili metodou pokus-omyl. Naučili se mu, ale krásné boty šijí sami, proto se jejich ceny pohybují v řádech desetitisíců, což je luxus dostupný pár jedincům.

„První ránu ševcovskému řemeslu zasadil Tomáš Baťa, nepopiratelně podnikatelský génius, který ovšem masovou výrobou zlikvidoval drobné ševce. A druhou, definitivní, komunisté. Vyučení dobří ševci jsou ve střední Evropě jen v Maďarsku a v Rakousku, boty od Rakušanů jsou ale dvakrát dražší než od Maďarů,“ připomíná majitel Classic Shoes.

Target shopping

Obchod na Újezdě nejprve objevovali hlavně cizinci, kteří v Praze pracují, a navrátilci. Dnes už stejně početnou klientelu tvoří Češi. A míří sem najisto. V Británii se tomuto způsobu nakupování říká target shopping. Když míříte do terče, toužíte trefit desítku. Chcete-li kvalitní boty za rozumnou cenu, zamíříte do Classic Shoes. Je to trefa do desítky. A k tomu zde objevíte třeba i vhodnou kravatu či klobouk.

„Nejsme klasický obchod, chceme, aby se tu člověk cítil především dobře, a pak buď koupí, nebo ne. Když jsem v začátcích sám prodával, a musím přiznat, že mě to bavilo, přišel také šéfredaktor jednoho motoristického časopisu. Začali jsme se bavit o autech, jestli je lepší staré porsche, nebo ferrari, pak o mechanických hodinkách, po hodině jsme si už tykali, a o botách se ani jednou nezmínili. ,Tak co si mám koupit,‘ řekl najednou. Doporučil jsem mu jedny a on spokojeně odešel.“

Muži se do obchodu vracejí. Koupí si boty za dva tisíce a za měsíc přijdou zas. Jsou nadšeni, jak se jim v nich dobře chodí, všichni okolo jim je chválí, a vezmou si boty za pět tisíc.

Podnikatel říká, že prodává kvalitu za férovou cenu. Nikdy by na zboží nepřirazil dvojnásobnou marži, jak bývá občas v Česku zvykem. „Poctivě obcházím obchody v Berlíně i v Miláně a stejné boty prodávám za méně peněz. V Londýně stojí stejně. Proč by měl chlap za boty zaplatit víc jenom proto, že je Pražan a ne Londýňan?“

Kovářova kobyla nechodí bosa

Michal Kučera módním trendům nepodléhá, ale rozezná kvalitu a má svůj styl - vždycky nosí košili, i když všichni ostatní na sobě mají tričko. „Boty mě zajímaly vždycky. Dědeček byl lékař a doma chodil v obleku a v botách. Přišlo mi to zcela normální.“ Konečně se podívám pod stůl, jaké boty má na nohou. Jsou to klasická pérka značky Church’s, která se vyznačují jemnou elegancí. V kontrastu k ní reprezentuje značka Alden chlapský design stejný jako v roce 1950.

Kolik párů bot máte? ptám se. „Asi deset. To není závratné číslo. Martin, náš store manager, jich má nejméně dvakrát tolik a jsem rád. Všechny značky dobře zná, a může tak každému poradit. Pozná, kdo je kvalitními botami nepolíbený, kdo už něco o botách ví a doma má několik párů v botníku. K jakému obleku je potřebuje nebo zda je bude nosit k džínům. Univerzálním základem jsou jednoduché černé oxfordky, což je totéž jako malé černé pro dámu.“

Špinavé, nebo čisté?

Podnikatel je stále mužem více profesí. Ujišťuje mě, že prodávat boty ho ale určitě bavit nepřestane, i když si od letošního března přibral další „poslání“. Stal se honorárním konzulem Etiopské federativní demokratické republiky. Pomohl několika našim firmám dostat se na etiopský trh, do funkce ho doporučil tamější ministr zahraničí Tedros Adhanom Ghebreyesus. Etiopie, která patří k nejchudším zemím světa, u nás nemá velvyslanectví, nejbližší je v Berlíně, kam proto Michal Kučera často jezdí. V Africe byl vloni třikrát. ¨

„Možná byste se divila, ale Etiopané, kteří mají alespoň trošku slušné postavení, si na kvalitní boty potrpí. Hlavně by si ale nedovolili chodit v Addis Abebě, která rozhodně čistotou nevyniká, po ulici ve špinavých botách. V tomto ohledu jsou lepší než Češi.“ Pokaždé proto překvapil pány, když pořádal ve svém obchodě společenský večer, tím, že pozval čističe bot, Michala Grivalského, který svoje služby nabízí v létě na Můstku a v zimě v pasáži Myslbek. Všem přítomným vypulíroval boty zadarmo.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!