PRAHA Hospodářská krize srazila na kolena nejen průmyslovou výrobu, ale i cenu kovů. Některé z nich zaznamenaly hlubší pád než v době velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.
„Všechny komodity za poslední rok jsou pod tlakem zejména z důvodu poklesu poptávky a očekávání poklesu poptávky v budoucnu,“ řekl Radim Dohnal, konzultant pro Saxo Bank v České republice. Za nižší cenou průmyslových kovů stojí nejen zpomalení světových ekonomik, ale i posílení amerického dolaru. „Navíc mnohé z nich byly zejména na podzim loňského roku nuceně vyprodávány z portfolia hedge fondů jako součást procesu známého jako deleveraging (nucené výprodeje v důsledku poklesu ceny a nedostatečného krytí -pozn. red.),“ dodal Dohnal.
Kombinací těchto faktorů některé průmyslové kovy ztratily mnohem více než v letech 1929 až 1933. Podle studie Barclays Capital se již v prosinci 2008 propadla cena zinku zhruba o šedesát procent oproti červenci 2008. Zinek přitom v letech 1929 až 1933 ztratil jen čtyřicet procent ze své ceny.
„Ceny průmyslových kovů se propadly na pětiletá i nižší minima,“ vysvětlil Petr Sklenář, analytik Atlantiku FT. Podle něj se na cenách projevil výpadek poptávky, zejména po poklesu ekonomiky během druhé půle roku 2008. „Ceny kovů se propadly tak hluboko, že u řady z nich se dostaly výrazně pod produkční náklady,“ dodal Sklenář.
Pod náklady dnes prodává například zinek polovina jeho producentů. Zinek dosáhl dlouhodobého maxima v listopadu 2006, kdy se jeho cena na londýnské burze kovů (LME) vyšplhala přes 4500 dolarů za tunu. Loni na začátku prosince se propadla na nejnižší hodnotu od roku 2004, na pouhých 1065 dolarů za tunu. „Poslední měsíc však zinek zaznamenal dramatický nárůst,“ řekl Sklenář. Největší oživení, a to o 49 procent, však v letošním roce potkalo měď. Ta dosáhla svého historického maxima na konci loňského dubna, kdy se tuna prodávala za více než 8700 dolarů. Od léta se však její cena začala propadat a na konci prosince se dostala na minimum od roku 2005, když se tuna dala koupit za 2845 dolarů. „Na začátku letošního roku se projevila zvýšená poptávka z Číny, která začala zvětšovat své zásoby mědi,“ řekl Sklenář. Její cena se tak minulý týden vyšplhala na více než 4300 dolarů.
Nikl se začal propadat o rok dříve Obrovský propad své ceny z dlouhodobých maxim loňského léta zažil hliník. Ten se z více než 3300 dolarů za tunu propadl na necelých 1300 dolarů letos v únoru. „Pokud odstraníme inflaci, je hliník nejlevnější za posledních šedesát let,“ řekl Sklenář.
U niklu kvůli navýšení produkční kapacity a nárůstu jeho zásob nastal propad ceny zhruba o rok dříve než u ostatních kovů. Loni v prosinci se nikl dostal až na 9050 dolarů za tunu. Letos však jeho cena vzrostla zhruba o šest procent.
„Propad cen se zastavil zhruba na přelomu roku a přibližně poslední měsíc a půl je vidět oživení, ale zatím bych neřekl, že došlo k obratu,“ popsal Sklenář. Na nárůst cen kovů mají vliv nejen zprávy o tom, že propad světových ekonomik brzdí, ale i spekulace, podle nichž Čína buduje vyšší strategické rezervy. U všech kovů však podle analytiků může dojít k další korekci cen směrem dolů. Pokud však ceny průmyslových kovů zůstanou na nízké úrovni příliš dlouho, budou výrobci omezovat investice, a až se světová ekonomika rozjede, bude kovů nedostatek. „Dojde k podobnému vystřelení cen, jaké jsme viděli v letech 2005 a 2006,“ varuje Sklenář.
