Výstava nazvaná Čínská malba je vyvrcholením dlouhodobého konceptu Rudolfina, které za posledních jedenáct let svým návštěvníkům představilo na tisíc děl od asi šedesáti čínských autorů. Tentokrát se jedná o špičku čínského výtvarného umění, za Xiaoganga se na aukcích platí až 3,4 milionu dolarů - patří tak mezi sto nejprodávanějších autorů současnosti.
Cesta k myšlení originální země Tvorba zmíněných tří umělců má svá specifika, vyvěrající z odlišné kultury, která však mohou být pro neznalého diváka těžko srozumitelná. Obří rozměry pláten jsou tím nejmenším překvapením, podstatně více údivu budí u návštěvníků motivy a barevné zpracování. Jedna z dominantních maleb z cyklu Pokrevní pouto: Červené dítě například znázorňuje nahé rudé mimino ležící v nehostinném prostředí a mnohé diváky může uvést do rozpaků.
I to by však měl být jeden z důvodů, proč čínské umění vystavovat. Je to cesta k myšlení, tradicím a originalitě země, jejíž specifika určuje nejen zeměpisná poloha, ale i následky výjimečného společenského a politického vývoje.
Obrazy nazvané Soudruh a Soudružka jsou strohé, šedé a vyjadřují nesmlouvavost s jinými i ustrašenou poddanost vůči režimu. Tyto Xiaogangovy obrazy mají podobu fotografie - ustrnulé pohledy, prkenná těla, snaha „nějak se tvářit“... Autor se snažil pomocí výrazu v tvářích vyjádřit temnou dobu, kterou tito lidé museli prožít a kterou si navždy jejich paměť uchovala v mozku.
Motiv utlačovaného jedince, byť jinou formou vyjádřený, použil i další z vystavujících, Fang Lijun. Představitel tzv. cynického realismu hýří na velkoformátových plátnech zářivými barvami a strojenou radostí. I zde pracuje „paměť“ národa promítající se i do zdánlivě spokojených tváří namalovaných na sytých pestrých obrazech.
Od svých současníků se odlišně projevuje Feng Mengbo, který počítačovým programem upravuje tradiční čínskou krajinu. Jeho díla mají rozměry až 280x1800 cm a symbolizují spojení historických prvků s nejnovější technologií.
Jakkoliv se může zdát zařazení Mengboa v tomto složení ne právě šťastné, opak je pravdou. Mengboova tvorba v sobě snoubí zakořeněnou úctu k tradičním hodnotám, které čínští umělci zpodobňují po staletí, a gejzír pokroku, který dlouho nemohl prorazit zátku cenzury, s jistou zaostalostí. I to je určité zpracování „čínského světa“.
Země s více než miliardou obyvatel s odlišnými tradicemi a mnohaletými útlaky všech forem lidské svobody, to všechno jsou momenty, které se odrážejí v tvorbě současných čínských umělců. Návštěvníkům Rudolfina přinášejí jejich díla zamyšlení nad životem v zemi, kde se některé samozřejmé hodnoty teprve rodí.
