PRAHA Češi budou v příštím roce zapojeni do vojenské operace, kterou doma nenacvičí. Ministerstvo obrany je totiž vyšle do boje s piráty v Adenském průlivu nedaleko somálských břehů.
Skupina vyšších českých důstojníků se ale přímo na moře nedostane. Jako příslušníci armády vnitrozemského státu totiž nemají dostatečné námořní zkušenosti, a musí proto sloužit na souši. Jejich působištěm se tak stane anglický Northwood, kde sídlí hlavní velitelský štáb protipirátské operace.
„Ti vojáci budou plnit roli klasických štábních pracovníků. Budou to plánovači, budou připravovat podklady pro rozhodování. Jako vnitrozemský stát, který nemá námořnictvo, ani jinak pomoci nemůžeme. Skutečně nemá cenu posílat do té oblasti naše říční čluny,“ říká mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. „Nejde ani tolik o to, jestli je to operace námořních, vzdušných či pozemních sil. Ta štábní práce je stále stejná,“ doplnil mluvčí.
Podle něj zamíří na anglické velitelství pět českých vojáků. „Armáda ještě přesně neurčila, o koho půjde, ale budou to lidé s velmi dobrou znalostí angličtiny a se zkušenostmi s prací ve vyšších štábech NATO.
Nasazení českých vojáků do protipirátské operace už schválila Poslanecká sněmovna i Senát. Vojáci nastoupí do služby na začátku roku 2009. V Anglii mohou působit jeden rok, do ledna 2010.
Akce u somálských břehů je nyní největší vojenskou operací Evropské unie. V oblasti ale operuje i řada mimoevropských posádek. Jejich hlavním cílem je chránit obchodní lodě, na které útočí malé rychlé čluny somálských pirátů. Navzdory strážním plavidlům se letos počet jejich útoků znásobil. Pirátské gangy zadržují již dvě desítky lodí a na výkupném za unesená plavidla získávají miliony dolarů. Česko mělo jen říční bitevní čluny Česká republika nikdy neměla klasickou vojenskou námořní loď. Za první republiky vlastnila pouze několik menších říčních dělových člunů. Nejznámější z nich byla loď President Masaryk, která působila na Dunaji a jejím domovským přístavem byla Bratislava.
Loď měřila téměř padesát metrů a byla vyzbrojena dvojicí těžkých a lehkých kulometů. Na vodu byla spuštěna v srpnu 1932. Po vypuknutí druhé světové války připadla Německu a doplnila tak její podunajskou flotilu. Po válce se opět vrátila do československých rukou, byla odzbrojena a v komárenských loděnicích sloužila jako pracovní ponton. Definitivně sešrotována byla na konci sedmdesátých let.
Vrchol českého námořnického umu ale proběhl daleko dříve – za první světové války. Čeští námořníci tu působili na rakousko-uherských bitevních lodích a ponorkách. Aktivně se zapojili i do známé vzpoury v boce Kotorské na území dnešní Černé Hory.
