Pietní akt začal státní hymnou, po přehlídce vojenských jednotek přinesli vojáci na nádvoří před památníkem historické armádní prapory za zvuku husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Prezident a političtí představitelé, zástupci spolků a válečných veteránů položili věnce k památníku. Následovala minuta ticha za padlé vojáky a salvy vypálené čestnou stráží.
"Češi za osvobození aktivně bojovali"
Prezident po skončení pietního aktu novinářům řekl, že považuje za historickou lež tvrzení, že Češi jen čekali na osvobození a aktivně se bojů příliš neúčastnili. Československo stálo na straně vítězů a já odmítám ty, kdo to zpochybňují, vzpomeňte na Svobodovu armádu na východě, na bojovníky u Tobruku a další a další, uvedl.
"Je důležité, že 8. květen je pro nás nejen symbolem osvobození naší země od nacistické okupace, ale také symbolem vpádu jedné totalitní diktatury, pod kterou náš národ žil," uvedl Nečas. Je velmi důležité si také připomenout, že český národ po celou dobu byl na straně spojenecké koalice, která bojovala proti nacistickému zlu a že tomu přinesl velké oběti jak na obou frontách, tak v domácím odboji," doplnil.
Květiny na pražském Vítkově položila i Miroslava Němcová.
Akce na Vítkově se účastnili také předsedové obou parlamentních komor Miroslava Němcová a Milan Štěch, pražský primátor Bohuslav Svoboda, ministr obrany Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Petr Pavel a kardinál Dominik Duka.
Zeman na závěr pietního aktu dekoroval bojový prapor 74. lehkého motorizovaného praporu, kterému propůjčil čestný název Plukovníka Bohuslava Malečka.
Pietní akty související s výročím ukončení války se konají na několika místech v Praze i v dalších českých městech. Na Vítkov přišlo také pět desítek veteránů. Český stát plánuje rozšířit péči o ty, kdo ve válce bojovali. "Připravili jsme návrh nového zákona o válečných veteránech, který projednala vláda, druhá věc je, že jsme začali přehodnocovat kapacity v našich domech pro válečné veterány v Praze, Olomouci a Karlových Varech a uděláme vše pro to, aby všichni zájemci byli uspokojeni," řekl ministr obrany Vlastimil Picek.
Zeman jmenoval pět nových generálů
Prezident Miloš Zeman také povýšil na Pražském hradě při příležitosti Dne vítězství do generálských hodností pět důstojníků. Jsou mezi nimi šéf Vojenského zpravodajství Milan Kovanda a velitel armádních Společných sil Ján Gurník.
Prezident u příležitosti jmenování nových generálů ocenil prestiž české armády na mezinárodním poli a podpořil rozhodnutí vyslat vojenskou misi do Mali. Boj s mezinárodním terorismem i ve vzdálených zemích má podle něj smysl, protože může zabránit jeho šíření do republiky.
Prezident Zeman jmenoval do funkce pět nových generálů.
Dosavadní brigádní generál a velitel Společných sil v Olomouci Gurník se stal generálmajorem. Z titulu své funkce má na starosti rozvoj a výstavbu pozemních i vzdušných sil a řeší také problematiku spolupráce vojáků s obyvatelstvem v regionech.
Do hodnosti generálmajora prezident povýšil také dosud brigádního generála Kovandu, velitele Vojenského zpravodajství, tedy armádní tajné služby.
Jmenování generálů probíhá dvakrát ročněZeman, který se funkce hlavy státu ujal letos v březnu, jmenoval vojáky do nových generálských hodností poprvé. Prezident, tedy nejvyšší velitel armády, může jmenovat nové generály dvakrát ročně. Vojáky povyšuje 8. května u příležitosti Dne vítězství a v Den vzniku samostatného Československa 28. října. |
Kovanda je ve funkci od loňského roku, dříve například velel známé 601. skupině speciálních sil.
Brigádním generálem se stal dosavadní plukovník, velitel armádních pozemních sil Ladislav Jung. Jung, který se této funkce ujal letos v únoru, se kromě jiného podílí také na tvorbě koncepce bezpečnostní politiky státu.
Brigádním generálem se stal také Bohuslav Přikryl, od loňského srpna rektor a velitel brněnské Univerzity obrany. Dosud měl hodnost plukovníka.
Třetím z plukovníků jmenovaným do funkce brigádního generála je nynější náčelník Vojenské policie Milan Schulc. Za sebou má několik zahraničních misí, například v silách KFOR či ISAF.
