15. července 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Češi nejsou ateisté, mají v sobě ohromnou víru, říká spisovatelka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Lorna Byrne | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lorna Byrne | foto: Archiv Lorny Byrne

Na otázky odpovídá s úsměvem, umí si ze sebe i z toho, v co věří, udělat legraci. A sálá z ní neochvějný klid. „Jestli si svět myslí, že vy Češi jste ateisté, tak se naprosto mýlí. Vy jste velmi duchovní národ. Vím, že jste byli mnohokrát zrazeni a zklamáni. Vy nejste ateisté, vy máte ohromnou víru. Jak si to jen proboha může někdo myslet? Vy máte neuvěřitelnou víru a také se modlíte,“ říká v rozhovoru pro server lidovky.cz spisovatelka a mystička Lorna Byrne.

Lidovky.cz: Kdy jste měla první autorskou přednášku v Česku, a jak na ni vzpomínáte?
Musím říct, že jsem byla naprosto v šoku. Nemohla jsem uvěřit, kolik lidí na mě přišlo. A samozřejmě všude, kde jsem byla, to bylo přeplněné anděly. Byla jsem ohromena. Pamatuji se, jak jsem nakukovala do Lucerny, než jsem šla na jeviště, a viděla jsem všechny ty anděly. Někteří oprašovali sedačky, jiní zametali a pár jich mávalo českou vlajkou. Byla jsem nadšená. A pokaždé, když tu jsem, je to stejné. Je to neuvěřitelné a báječné zároveň. Lidé v této zemi jsou tolik duchovní, tolik otevření poselstvím, která jsou v mých knihách, a teď už všichni ví, že mají strážného anděla, a to je úžasné. I když samozřejmě vím, že jsou tu ještě stovky tisíc lidí, kteří to neví. Já hraji svoji roli a andělé hrají zase tu svou, ale všichni ostatní musí také sehrát tu svou a šířit poselství o strážném andělovi.

Lidovky.cz: Liší se hodně publikum vašich přednášek v různých koutech světa, hodně s vašimi přednáškami cestujete za svými příznivci.
Ať cestuji kamkoliv, v každé zemi je obecenstvo jiné, pochází z jiného prostředí a také je jinak otevřeno. Přesto jsou všichni lidé hladoví a žízniví po informacích, a to je velmi důležité. Také lidé z různých zemí se ptají na velmi odlišné věci. Na mé akce přichází rovněž hodně mladých lidí a ti často prosí o požehnání nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu nebo přátele. Ale když někomu žehnám, žehnám automaticky i jejich rodinám a blízkým.

Lidovky.cz: Češi jsou ve skrze národ ateistů, jak cítíte, že přijímají mystickou tematiku?
Ta otázka mě velmi udivuje, protože jestli si svět myslí, že vy jste ateisté, tak se naprosto mýlí. Vy jste velmi duchovní národ. Vím, že jste byli mnohokrát zrazeni a zklamáni. Vy nejste ateisté, vy máte ohromnou víru. Jak si to jen proboha může někdo myslet? Vy máte neuvěřitelnou víru a také se modlíte. Lidé u vás mi přijdou tak přátelští, laskaví, nápomocní a štědří v tolika směrech, připraveni podělit se s každým o svou lásku a víru. Nevím, kdo vám řekl, že jste ateisté, ale zapomeňte na to! Nechápu, jak jste na to přišli.

Lidovky.cz: Myslím, že to je tím, že při sčítání lidu hodně lidí zaškrtne „ateista“, protože se necítí patřit k žádnému náboženství.
Vy ale nepotřebujete náboženství. Jak bych to popsala? Vím, že kdybych se sem přestěhovala a založila bych svou církev, byla by hned plná. Ale my nepotřebujeme další náboženství. Ve skutečnosti se mě na to několikrát ptali, proč nezaložím svůj vlastní náboženský směr. Svět nepotřebuje další náboženství, svět potřebuje lásku a naději. A všichni ti vaše ateisté můžou říct, že následující Lornu, její poselství a světlo naděje a víru, kterou v sobě mají. Vy všichni hluboce věříte a víte teď více než kdykoliv v minulosti, že máte duši a strážného anděla, že nejste nikdy sami, a také všichni víte, že Bůh je skutečný. Setkala jsem se tu s lidmi všech věkových skupin a všichni z nich mají víru a modlí se. Možná o tom otevřeně nemluví, ale já to vidím. Nemusíte patřit k nějakému náboženství, stačí, když věříte v Boha, abyste věděli, že máte duši a strážného anděla, a abyste byli tím nejlepším člověkem, jakým dokážete být, a měli tolik lásky a soucitu ve svém srdci, kolik jen dovedete, a abyste v sobě neměli hněv, neodsuzovali druhé a byli optimističtí. – Ty otázky jsou úžasné, moc se mi líbí!

Lidovky.cz: Vaše knihy jsou o naději, kdy jste si vy sama uvědomila, že tohle je pro vás životní náplní – rozdávat naději?
Má odpověď bude asi zvláštní, ale myslím, že jsem to věděla od narození, jen jsem to v sobě dlouho popírala. Psala jsem o tom několikrát v knihách. Andělé mi řekli, že budu psát o Bohu a o nich, ale já jsem to nebrala vážně. Ale jednoho dne jsem zkrátka věděla, že už nemohu odmítat a musím se do toho pustit. Cítila jsem to ve svém srdci, ale nechala jsem to na Bohu a andělech, aby oni určili, až nastane ten správný čas. A někdy jim hubuju a říkám – proč jsem s tím nemohla začít, když jsem byla mladší, proč až v tomhle věku? Ale když se ohlédnu a přemýšlím nad tím, tak si uvědomuji, že Joe (Lornin manžel) by to nezvládl, kdybych s tím musela začít ještě za jeho života. A samozřejmě bych nepoznala mnoho lidí a všechno by bylo jiné. Takže Bůh a andělé vybrali tento čas, a ne já a já si myslím, že vybrali správný čas, i když jim občas vyčítám, že toho po mě chtějí tolik, a říkám jim „jak ode mě můžete očekávat, že to všechno zvládnu?“. Ale je pravda, že mi neustále posílají pomoc. Někdy mi řeknou „Lorno, požádej toho člověka, on ti pomůže“. Avšak lidé často odmítnou, protože se tohoto tématu bojí. Představte si to, že lidé se bojí lásky a naděje a představy, že mají strážného anděla, a všech těch báječných věcí, ale zároveň jsou hladoví a žízniví po informacích, jenže se bojí, že by přišli o svou serióznost a důvěryhodnost, kdyby přiznali, že věří něčemu, i přestože nepatří k žádnému náboženství. My skutečně nemusíme patřit k žádnému náboženství. Musíme si jen uvědomit, že všichni patříme k Bohu a jeho andělům.

Lidovky.cz: Proč jste se rozhodla naději rozdávat skrze anděly? Dnes se často skloňují i jiné mystické postavy nebo třeba aura.
To určil Bůh, já jsem v tom neměla žádné slovo. Bylo mi dovoleno vidět anděly fyzicky tak, jako vidím ostatní lidi.

Lidovky.cz: Myslíte si, že anděly může vidět každý?
Vím, že miminka a malé děti je vidí. A také staří lidé je občas vidí, když se blíží jejich čas odchodu domů, do nebe. Ale i při jiných příležitostech, například když je někdo velmi nemocný, často vidí anděla. Nebo když je někdo v extrémním stresu nebo se mu stane nějaká vážná dopravní nehoda a čeká na pomoc, tak se často stává a je to zdokumentováno po celém světě, že takový člověk pak třeba říká záchranářům, aby poděkovali tomu muži nebo ženě, kteří s nimi celou dobu byli a chlácholili je, ale ti záchranáři mu řeknou, že u něj nikdo nebyl, když ho objevili, protože to může být třeba dole pod srázem nebo na nějakém místě, kam se nikdo nemohl dostat. Od té chvíle, co jsem začala psát knihy, vidím, že lidé se více otevírají. Vidím, že mají často takové záblesky. Někdy to může být doslovně záblesk, když se třeba otočí, a pak si sami říkají „myslím, že jsem něco zahlédl“, a v takové chvíli je třeba věřit a vědět, že to skutečně byl záblesk anděla. Není třeba o tom hned začít psát nebo mluvit. Takový záblesk je určený jenom pro ně, aby jim pomohl se více duchovně otevřít, aby si uvědomili, že mají duši, aby si uvědomili, že nejsou jen tělo z masa a kostí.

Lidovky.cz: Vy sama s nimi máte velmi kamarádský vztah z toho, co jsem četla – jak s nimi udržujete kontakt?
Ta otázka se mi moc líbí. Víte, děje se to automaticky. I teď je tato místnost plná andělů. Poslouchám je a beru je na vědomí a zároveň poslouchám a beru na vědomí i vás. Je to pro mě normální a přirozené. Je to, jako když jste v kanceláři, kde jsou další kolegové, a vy s nimi komunikujete. Řekla bych, že já s nimi neudržuji kontakt, oni udrží kontakt se mnou, a sice neustále. A i když jim řeknu, aby mě nechali na pokoji a odešli, že potřebuju pauzu, nemám šanci se před nimi schovat. Občas jen ustoupí do pozadí, doslovně udělají pár kroků zpět, ale nikdy úplně neodejdou.

Lidovky.cz: Jak vznikají vaše knihy? Víte hned, co chcete napsat, nebo píšete průběžně aniž byste hned věděla, jak kniha nakonec vyzní?
Vznikají tolika různými způsoby. Nemůžu říct, že by to bylo jen jedním konkrétním způsobem. Někdy mi andělé něco připomenou nebo přivedou na mysl a já o tom potom napíšu. I když mám schůzku se svým vydavatelem, vždy mu dám seznam věcí, o kterých možná budu psát, ale říkám úmyslně možná, protože Bůh a andělé to mohou kdykoliv změnit, a také to mění. Je to tak, že mluvím do počítače a on to za mě píše, ale celou tu dobu jsou u mě andělé, které vnímám fyzicky jako vás tady před sebou, a neustále se mnou mluví. Velmi těžko se to popisuje. Někdy můžu psát třeba čtyři hodiny a nakonec je z toho jen jeden odstavec, nebo píšu deset hodin a nakonec jsou z toho jen dvě řádky, a to proto, že andělé mi dovolí uveřejnit jen tak malou část toho, co jsem napsala. A jindy třeba sedím u počítače a jsou u mě andělé Hosus a Archanděl Michael a já napíšu tři tisíce slov na hodinu. Takže to není tak, jak si lidé asi představují. Pro mě je to úplně jiné. Vždy vím přesně, co píšu, i když má duše vystupuje a já jsem ve zvláštním stavu, vždy jsem plně koncentrovaná a vím přesně, co dělám a o čem píšu. Ale když skončím, jsem vždycky vyčerpaná (smích). Nicméně vždy jsem si vědoma toho, o čem má být další kniha, ale nesmím o tom mluvit dříve, než je mi to dovoleno. Někdy se mě můj vydavatel zeptá, o čem zrovna píšu, a já mu řeknu „počkej si, ještě ti to nesmím říct“.

Lidovky.cz: Máte v životě jasný cíl, nebo čekáte, co všechno vám přinese?
Někdy mám určitá přání, nenazvala bych je cíle. Třeba chci, aby se mé dceři dařilo ve škole, aby našla práci, takové ty věci, na které myslí každý rodič. Vždy jdu po cestě, po které mi Bůh řekne, abych šla. Někdy je mi zjeveno, co může být, protože budoucnost vždy záleží na tom, jak lidstvo zareaguje. A když na něco lidstvo zareaguje pozitivně, je mi zjeveno, jak se to bude vyvíjet. Ale když na to svět nezareaguje, tak Bůh změní můj směr. A osobně vím, že mám spoustu plánů třeba na příští rok, kam bych měla jet a kde bych měla mluvit, ale to nejsou plány, které bych já osobně vytvořila. A navíc vím, že všechny ty plány se mohou změnit, takže o nich moc nepřemýšlím. Například vím, že Bůh chce, aby navštívila země Jižní Ameriky nebo nějaké chudé země. Občas jezdím do zemí, kde svými přednáškami vydělám nějaké peníze, abych pak mohla jet do těch chudých zemí. Ale vždy to záleží na tom, jak to rozhodne Bůh a andělé. A právě oni mohou nakonec všechno změnit. Já nic neurčuji. Všechno řídí Bůh. Často se stává, že někde jsem, a najednou je mi řečeno, abych se zvedla a odešla, a tak se omluvím a jdu pryč, ale udělám to vždy taktně (smích).

Lidovky.cz: A po čem sáhnete vy, když máte chuť si něco přečíst?
Já vůbec nečtu. Jsem silná dyslektička, takže jsem nikdy nepřečetla jedinou knihu. Ale asi bych řekla, že má oblíbená kniha je Bible. Archanděl Michael mi z ní často předčítal a také Joe. Často dostávám obrázkové knihy a ty mám velmi ráda. Například knihy o kostelích nebo umění nebo zahradách či rostlinách, o krajinách. A takové knihy miluju, ale nečtu je, jen si je prohlížím.

Lidovky.cz: A posloucháte někdy audioknihy?
Ne. Nemám na to čas. Musím neustále poslouchat Boha a anděly (smích). Nemám čas na audioknížky.

Lidovky.cz: A tak mě napadá, vidíte anděly neustále nebo si můžete říct, teď chci mít chvilku sama?
No můžu sice říct, že chci být chvilku sama, ale nikdy mě i přesto nenechají samotnou, jen trochu ustoupí do pozadí. Nikdy zcela nezmizí z mého dohledu. Někdy se stává, že třeba pracuji u počítače nebo jsem v kuchyni a nikoho nevidím, ale jen co se ohlédnu, vidím, že stojí u dveří nebo někde jinde, a pak jim žertovně řeknu „kde jste byli celý den“, ale oni tam samozřejmě byli celou dobu.

apeAlena Pecháčková
  • 5Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz