Přes tři čtvrtiny dotázaných se pak obávají, že řecká ekonomická krize bude mít dopad na ostatní státy Evropské unie, tedy i na Českou republiku.
Více než tři pětiny respondentů si podle internetového průzkumu rovněž myslí, že řecká krize poukazuje na problémy států eurozóny. Podle názoru skoro tří čtvrtin Čechů tak není nutné usilovat o co nejrychlejší přijetí eura v Česku.
"Souhrnem lze říci, že řeckou ekonomickou krizi vnímá domácí veřejnost velice ostražitě a s jistými obavami z dalších dopadů v rámci států EU, a tedy i na ČR," uvedl SANEP v komentáři k výsledkům svého průzkumu.
"Negativní postoj k půjčce Řecku může být dán informacemi médií, které poukazují na fakt, že si řečtí občané žijí nad poměry na úkor svých finančních možností," doplnila společnost.
Další země budou následovat
Finanční pomoc ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,8 bilionu Kč) schválenou pro Řecko eurozónou a MMF nepodporuje 59,9 procenta dotázaných, uvedl SANEP. Poskytnuté půjčky nezabrání bankrotu této země podle 54,2 procenta Čechů. Proti případné finanční pomoci ČR pro Řecko je pak 80,1 procenta dotázaných, souhlasí s ní naopak 13,6 procenta účastníků průzkumu.
Obavu, že by řecká krize mohla postihnout i další státy EU jako například Portugalsko a Španělsko, sdílí 71,6 procenta respondentů. Z jejích dopadů na státy EU včetně Česka má strach 77 procent dotázaných.
Většina euro zatím nechce
V případě, že by ČR postihl stejný osud jako Řecko, by EU pomohla podle názoru 42,4 procenta Čechů. O opaku je naproti tomu přesvědčeno 39,2 procenta účastníků průzkumu.
Řecká krize podle 61,6 procenta respondentů poukazuje na problémy ve státech eurozóny, v nichž je jednotnou měnou euro. Problémy zadluženého Řecka se tak odrážejí také v názoru ohledně přijetí eura. Celkem 73,8 procenta dotázaných se totiž domnívá, že o co nejrychlejší přijetí eura není nutné usilovat.
