Důležitý je zdánlivý detail, a sice jak je droga slisovaná. Právě při tomto procesu dostává každá cihla otisky konkrétního stroje, punc originality, a lze pak zjistit, odkud pochází. “U nás je zajištěno poměrně hodně lisů. Jsme významná tranzitní země. Droga se u nás rozbalí, naředí a znovu slisuje,“ říká Rak.
Do Evropy se slisované cihly dostávají skryté v obřích zaoceánských lodích. Právě v ten moment dramaticky stoupne i jejich cena. Zatímco v Kolumbii pořídíte kilo kokainu za 300 dolarů, když máte opravdu dobrou kvalitu, třeba s koncentrací 90 procent účinných látek, pouhým převozem do Evropy na něm vyděláte milion korun. A tím to nekončí.
Léky volně z webu jsou rizikové, radí odborník |
Na řadu přichází ředění třeba i na pouhých pět procent účinné látky. Jedna kilová cihlička pak vygeneruje zisk až osmnáct milionů korun.
„Přestože mají cihly zdánlivě rovné plochy, jsou na nich patrné různé stopy po frézování, kování za tepla nebo válcování při výrobě lisu. To vše se do drogy otiskne jako razítko. Vytváří to nezaměnitelný reliéf, který zkoumáme,“ říká v rozhovoru kriminalista Rak , který se jako první začal srovnáváním odchylek ve způsobu lisování zabývat.
S tímto nápadem však původně přišel bývalý detektiv z „protidrogovky“ Vladimír Táborský, který dnes pracuje na policejním prezidiu.
Databáze balíčků drog
Spojením chytrého nápadu a řešení Češi vyvinuli speciální aplikaci na porovnávání zabavených cihel a vzorků drog. Projekt Reliéf má sice skončit příští rok, už dnes ale v praxi přináší ovoce.
„V roce 2010 jsme zaregistrovali tři odlišné případy záchytu drog. Porovnáním individuálních znaků se podařilo tyto případy spojit a dopadnout distributory právě díky mechanoskopii,“ pochvaluje si metodu Tomáš Kubík, zástupce ředitele Národní protidrogové centrály.
Česká a nizozemská policie rozbila drogový gang. Zatčeno bylo 58 lidí |
V současnosti funguje testovací internetová aplikace pro policisty z celého světa. Mohou do ní vkládat fotografie zachycených balíčků s drogami. Má sloužit k efektivnější mezinárodní spolupráci. Stěžejní je v tomto ohledu vůle Interpolu, který dokáže na jednotlivé policejní orgány efektivně zatlačit, aby databázi skutečně plnily a využívaly.
Není to jednoduché. Plukovník Kubík například popisuje obtíže kolumbijských kolegů, které Češi žádali o detailní vyfotografování zajištěných lisů: „Policie ty operace provádí tak, že se nechá vysadit z vrtulníku, dva dny jde džunglí a pak tu laboratoř vyhodí do vzduchu a odlétá. Bojí se, aby s nimi moc nebojovali a mnoho policistů tam nepadlo.“ Databáze začne mít požadované dopady až tehdy, když se v ní objeví alespoň třetina všech zachycených zásilek.
Unikátní projekt poprvé představil policejní prezident Tomáš Tuhý na Evropské regionální konferenci Interpolu v květnu v Praze. A Interpol vyzval členské státy, aby se na tvorbě internetové databáze podílely a využívaly ji.
Čtěte rozhovor s Pavlem Rakem z Kriminalistického ústavu Praha v dnešních Lidových novinách nebo jej najdete v digitální čtečce (viz níže).
