Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česká armáda má první generálku. Prezident vyznamenal Lenku Šmerdovou

Česko

  16:38aktualizováno  17:37
PRAHA - Česká armáda má první generálku. Na Pražském hradě se jí v pondělí stala po jmenování prezidentem Milošem Zemanem dosavadní plukovnice Lenka Šmerdová. V armádě má na starosti nábor a je poradkyní náčelníka generálního štábu. Šmerdová se v minulosti stala také první plukovnicí české armády.

První českou generálkou je Lenka Šmerdová. foto:  Michal Šula, MAFRA

Prezident povýšil i další vojáky, veterány, hasiče a pracovníky Vězeňské služby. Podle Zemana by vzhledem k zastoupení žen ve vojsku mohla mít česká armáda ještě jednu generálku. V projevu se vyslovil pro zvyšování rozpočtu armády.

Šmerdová má v armádě na starosti nábor a je poradkyní náčelníka generálního...
V pondělí 8. května prezident Miloš Zeman jmenoval generály.

Vyšší generálské hodnosti se dočkal ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal. Vláda jej navrhovala povýšit i loni v říjnu, Zeman ale návrhu nevyhověl. Důvod neuvedl, podle spekulací to bylo kvůli postoji ministra spravedlnosti Roberta Pelikána při návštěvě dalajlamy. „Jsem rád, že jste počkal a měl trpělivost. O to víc vám blahopřeju,“ řekl Zeman Dohnalovi. Povýšen byl i náměstek Dohnala Simon Michailidis. I jeho Zeman odmítl povýšit v říjnu.

Zeman celkem povýšil 15 lidí včetně čtyř veteránů z druhé světové války. Vyšší generálskou hodnost získal jeden z posledních žijících pilotů bojujících v britském stíhacím letectvu za druhé světové války Emil Boček. Dosavadní brigádní generál se stal generálmajorem. Z plukovníků do hodnosti brigádní generál byli povýšeni bojovník z východní fronty Václav Kuchynka a piloti britské RAF Pavel Vranský a Miroslav Antonín Liškutín. Oceněni byli za hrdinství. Liškutín, který žije ve Velké Británii, se ceremoniálu nemohl zúčastnit.

Do hodnosti brigádních generálů bylo v pondělí povýšeno pět vysokých funkcionářů policie, hasičského sboru a celní správy. Jsou jimi náměstek policejního prezidenta Petr Petřík, ředitel pražské policie Miloš Trojánek, generální ředitel Generálního ředitelství cel Milan Poulíček, náměstek generálního ředitele hasičů Josef Slavík a ředitel plzeňských hasičů František Pavlas.

Kromě Šmerdové Zeman povýšil i další vojáky. Vyšší hodnost má po dnešním dni zástupce velitele vzdušných sil Petr Hromek, ředitel Agentury komunikačních a informačních systémů František Ridzák a zástupce velitele Pozemních sil Ivo Střecha.

Zeman na konci ceremoniálu řekl Šmerdové, že vzhledem k zastoupení žen v českém vojsku by česká armáda mohla mít další generálku. Ženy v současné době v armádě tvoří zhruba 13 procent personálu. Prezident v projevu ke generálům řekl, že si myslí, že žádná země by neměla na armádě šetřit. Poznamenal, že mezi lety 1998 a 2002 dávala Česká republika na svou obranu dvě procenta HDP. „Nikdo se tím nevytahoval, všichni jsme to považovali za samozřejmé. Přitom byla ekonomická situace mnohem složitější než dnes,“ řekl Zeman a dodal, že nechápe, proč se nyní vedou rozsáhlé diskuse, zda a kdy opět Česko této hranice dosáhne.

Šmerdová po povýšení novinářům řekla, že si jej nesmírně váží. „Je to pro mě velká čest, ale zároveň závazek, výzva, abych ve své profesní kariéře ještě něco dokázala,“ řekla. Poznamenala, že pracovní den se jí novou hodností nezmění. „Možná si jen každý den ráno zkontroluji, jestli je šavle na svém místě,“ řekla. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář jmenování generálky přivítal. Za Šmerdovou je vidět její práce, řekl.

Prezident v projevu ke generálům řekl, že si myslí, že žádná země by neměla na armádě šetřit. Poznamenal, že mezi lety 1998 a 2002 dávala Česká republika na svou obranu dvě procenta HDP. „Nikdo se tím nevytahoval, všichni jsme to považovali za samozřejmé. Přitom byla ekonomická situace mnohem složitější než dnes,“ řekl Zeman. Dodal, že nechápe, proč se nyní vedou rozsáhlé diskuse, zda a kdy opět Česko této hranice dosáhne.

Vynakládání dvou procent na obranu požaduje NATO, ČR v současné době dává kolem jednoho procenta. Podle koaličního závazku by do roku 2020 mělo ministerstvo obrany dostávat 1,4 procenta HDP. Dvou procent by mohlo být dosaženo podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) do roku 2025.

Autor: