Exprezident Václav Klaus by jim asi říkal „meziprofesoři“. Jde o 71 akademiků, kteří sice řádně splnili všechny podmínky profesorského řízení, ale stále čekají na své jmenování prezidentem České republiky, nyní Milošem Zemanem, jak vyžaduje dosud platný vysokoškolský zákon. A jak se zdá, jen tak brzy se svých (zasloužených) titulů nedočkají, spíše to vypadá na nejméně další tři měsíce čekání... Ale dopadne to vůbec někdy?
Otálení ministerstva školství (MŠMT) s odesláním seznamu navržených docentů do vlády a na Hrad – což je v současnosti jediná zákonná cesta, aby Zeman mohl profesory jmenovat – se hrubě nelíbí reprezentaci vysokých škol. Přestává ji bavit čekání na takzvanou prezidentskou novelu, která by akt jmenování profesorů převedla z prezidenta na ministra školství.
Dle informací ČESKÉ POZICE se nejspíše schyluje i k jednáním zástupců České konference rektorů (ČKR) přímo s prezidentem Zemanem, poněvadž nehodlají čekat, kdy a zda vůbec dotyčná novela projde – navíc s ní značná část akademické obce nesouhlasí, jak dala opakovaně najevo.
Ministr v demisi Dalibor Štys odeslal zmiňovanou novelu do legislativní rady vlády 15. listopadu. „Pan ministr se aktivně snaží o dohodu s panem prezidentem o způsobu jmenování současné skupiny navržených profesorů. Dohoda se zdá být uspokojivá a neměla by již vést k zablokování komunikace ani jedné z jednajících stran,“ říká resortní mluvčí Marek Zeman, jenž potvrzuje i počet čekajících docentů – je jich už 71.
Malý počet už není argument!
Když počátkem listopadu uvedl deník Mladá fronta DNES, že ministerstvo odeslání tehdejších 50 návrhů zdržuje, někteří zástupci univerzit se uklidňovali tím, že čekání ještě není neúnosně dlouhé. Navíc ministerstvo doplnilo: „Čekáme, až budeme mít určitý počet kandidátů, většinou to bývá kolem šedesátky, ale ještě u tohoto čísla nejsme.“
Nyní – v polovině prosince – již byla kvóta důstojného naplnění starobylého Karolina, kde se slavnostní akt koná, zjevně docílena, ba překročena. Ale docenti musejí čekat dále, než se ministr Štys uvolí návrhy odeslat do vlády a k podpisu prezidentovi. Jak již ČESKÁ POZICE upozornila, během Klausova prezidentování se počty jmenovaných profesorů lišily, většinou činily okolo 70 i více, ale třeba loni v červnu se aktu účastnilo 60 akademiků, v listopadu dokonce jen padesát. Co víc – sám Zeman letos v červnu, když se vymezil proti Putnovi, uvedl do profesorského stavu 64 pedagogů.
„Ministerstvo se zatím pohybuje v rámci zvyklostí ve věci jmenování profesorů, kde se počet současně jmenovaných profesorů pohyboval mezi 50 až 102,“ tvrdí mluvčí Marek Zeman. Zástupci univerzit se ale ptají, jak je možné, že Štysův vládní kolega Vlastimil Picek již jednoho profesora ke jmenování poslal a prezident profesora Petra Pazdioru i jmenoval – byť mu dekret předal ministr obrany v demisi. Pazdiora se stal profesorem státní Univerzity obrany, která není veřejnou vysokou školou, a spadá tedy pod Pickův resort.
Lítost nad případně nejmenovanými?
Minulý týden se sešel ministr Štys s prezidentem, aby projednali stav okolo oné novely. „Prezident Zeman ministra požádal, aby neprodleně zahájil jednání s parlamentními kluby ve věci podpory této novely. V případě, že by novela nebyla schválena, budou následovat další jednání,“ uvedla tisková zpráva ministerstva školství. Minulý čtvrtek se konalo i zasedání ČKR, jehož se zúčastnil i šéf resortu. A podle všeho tam nevládla právě příjemná atmosféra...Pokud by prezident odmítl podepsat dekrety, veškerá jmenovací řízení by musela běžet znova od začátku!?
„Pan ministr nám vysvětlil, že se chová v intencích právního státu, nevidí zde žádný problém. Nyní nechce předložit návrhy na jmenování profesorů panu prezidentovi (jako to nedávno udělal ministr obrany v Pazdiorově případě), protože je mu líto profesorů, kteří by nebyli jmenováni a on se za ně cítí být zodpovědný. Pokud by to udělal a prezident odmítl podepsat dekrety, veškerá jmenovací řízení by musela běžet znova od začátku!?“ popsal ČESKÉ POZICI jednání Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické.
„Proces jmenování je podmíněn předložením ,prezidentské novely‘ k projednání do parlamentu a za tři měsíce ministr Štys osobně předloží návrhy prezidentovi a slibuje, že vše pak půjde hladce. Nyní věc nechce řešit ,na sílu‘,“ dodal Melzoch. Proč by to mělo být za tři měsíce jednodušší, když změny odmítá ČKR i Rada vysokých škol, zůstává otázkou, stejně jako doba, po kterou bude současný ministr ještě v demisi, a tedy v úřadě.
Rektor: „Zbabělé ministrovo vystoupení“
„Ministr Štys několikrát zopakoval, že mu jde o dobro kolegů a kolegyň čekajících na profesorské jmenování, a nechce je vystavovat zbytečnému ,riziku‘. Zdůrazňoval, že cítí zodpovědnost, musí se proto držet zákona a vyhovět přání prezidenta,“ řekl ČESKÉ POZICI Libor Grubhoffer, rektor Jihočeské univerzity, na níž sám Štys působil.
Rektor Grubhoffer: „Celou záležitost považuji (...) za nešťastnou a nemorální, za projev arogance moci, která nás vrhá daleko zpět do minulosti“„Na moji přímou otázku, proč nevyužil precedentní postup ministra obrany, který dokázal uspět u prezidenta s podpisem profesorského dekretu, nedokázal ministr Štys konzistentně odpovědět. Znovu zmateně opakoval, že musí chránit zájem čekajících na profesorský dekret a opakovaně svedl vinu na svého předchůdce, bývalého ministra Petra Fialu, který přistoupil prezidentovi republiky na vypracování oné ,prezidentské‘ novely zákona, jež má zbavit prezidenta práva i povinnosti jmenovat univerzitní profesory v duchu vžité tradice,“ dodává profesor Grubhoffer – mimochodem jeden ze dvou rektorů, kteří nebyli pozváni na hradní slavnost 28. října, jak ČESKÁ POZICE jako první informovala.
Rektoři přítomní na ČKR prý znovu zdůraznili, že trvají na dosavadní tradici jmenování profesorů a nesouhlasí se „zemanovskou“ novelou. „Vysvětlení ministra Štyse bylo zmatené a zbabělé. Celou záležitost považuji já i moji kolegové z vedení Jihočeské univerzity za nešťastnou a nemorální, za projev arogance moci, která nás vrhá daleko zpět do minulosti,“ nebere si servítky rektor z Českých Budějovic, kde na jmenování profesorem či profesorkou čeká šest jeho akademických kolegů.
Akademici v roli rukojmích
Postup ministerstva školství se nelíbí ani Masarykově univerzitě. „Vysvětlení zvoleného postupu shledala ČKR jako nepřijatelné, protože konání podle zákona podmiňuje tím, že parlament zákon změní. Pro Masarykovu univerzitu je nepřípustné, aby lidé, kteří uspěli v profesorském řízení, byli bráni jako rukojmí v jednání ministerstva s parlamentem. Poškozuje to jak ty, co na jmenování čekají, tak univerzitu,“ sdělil ČESKÉ POZICI brněnský Mikuláš Bek, jenž byl oním druhým nepozvaným rektorem na Hrad.
Česká konference rektorů zveřejnila po svém zasedání toto stanovisko: „CˇKR opakovaneˇ kategoricky apeluje na dodrzˇeni´ za´konne´ho postupu ve veˇci jmenova´ni´ profesorů a vyzy´va´ ministra sˇkolstvi´, mla´dezˇe a teˇlovy´chovy k neprodlene´mu jedna´ni´ v souladu se za´konem o vysoky´ch sˇkola´ch.“
Ministerské vyčkávání s odesláním profesur už před měsícem kritizovali i politici – a to z opačných ideologických táborů. Marcel Chládek (ČSSD), pravděpodobný Štysův nástupce, ministra přímo vyzval k bezodkladnému odeslání seznamu kandidátů, dodržování zákona a nepředjímání Zemanova rozhodnutí. Exministr Petr Fiala (ODS) zase na svém twitterovém účtu napsal, že „MŠMT musí návrhy profesorů předložit prezidentovi“.
Karel Rais, jenž je dosluhujícím rektorem Vysokého učení technického v Brně a zároveň poslancem za ANO, prostřednictvím mluvčí zase sdělil, že podpoří schválení návrhu zákona, ve kterém je právo udělování profesur převedeno na ministra školství.
Přijdou i žaloby o ušlý plat?
Vztah mezi prezidentem Milošem Zemanem a vysokými školami není ideální. Začala to kauza Putna, akcelerovalo nepozváním rektorů na slavnost 28. října a mnozí akademici se obávají, jak jsme psali, že prezident ani nemusí počátkem roku jmenovat navržené rektorské kandidáty – zejména z těch škol, které Hrad škádlí... Napětí si je vědom i ministr Štys, jenž hovořil s ČESKOU POZICÍ krátce po říjnovém sporu mezi Hradem a rektory.Někdo by mohl napadnout nejmenování „v přiměřené lhůtě“ i žalobou – třeba za ušlou mzdu u upíraného profesorského postu
„Obecně mohu říci, že 28. říjen je natolik symbolický den, takže by všichni aktéři měli velmi uvážit svoje kroky, které tuto symboliku nějakým způsobem narušují; je to na zodpovědnosti každého z rektorů a také pana prezidenta, jak s tímto datem naloží. Nejsem oprávněn, abych někomu radil, na druhou stranu si myslím, že se mělo více uvažovat. Je to velmi nešťastná věc a obávám se konsekvencí, které to může mít,“ řekl Štys ČESKÉ POZICI počátkem listopadu, nicméně možné dopady nechtěl konkretizovat.
Jisté je, že 71 profesorských kandidátů si ještě nějaký čas počká. A není známo, jak budou vlastně jmenováni. Co dál? „V dalších krocích bude Masarykova univerzita postupovat koordinovaně s Českou konferencí rektorů i Radou vysokých škol. Dalším krokem by měl být pokus o přímé jednání zástupců ČKR s prezidentem,“ říká Bek. Koordinovaný postup s kolegy avizuje i rektor VŠCHT Melzoch a šéfové dalších univerzit.
Shodují se, že další otálení je nešťastné a nedůstojné; v důsledku může vést i k tomu, že někdo napadne nejmenování „v přiměřené lhůtě“ i žalobou – třeba za ušlou mzdu u upírané profesorské hodnosti. Jeden z univerzitních hodnostářů ČESKÉ POZICI ostatně již řekl, že vyčká ještě pár týdnů, a pak svým „čekajícím“ docentům výjimečně přiřkne mzdu jako držitelům profesorského titulu: „Nejsou to totiž oni, kdo může za tuto blamáž.“
Související články ČESKÉ POZICE:
