Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Analýza ministerstva práce: Nestačí ani vyšší věk odchodů do penze

  10:21
Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo komplexní zprávu, jak si stojí a bude stát důchodový systém. Vyznívá jasně: musí se změnit, jinak brzy vklouzne do chřtánu deficitu. Ministerstvo financí má spočítáno, že zvažované opatření by snížilo výdaje na penze o 90 miliard korun, vyjádřeno v dnešních cenách. Stačit to ale nebude.

Loni Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) posílala peníze do ciziny zhruba 98 300 penzistům a penzistkám. (Ilustrační foto) foto: Shutterstock

Kostra penzijního systému vznikla v Česku v devadesátých letech a od té doby se v zásadních parametrech nezměnila. Společnost však hodně. Začala se otáčet demografická křivka, která těžkne na straně, kde jsou senioři, a řídne tam, kde jsou děti neboli budoucí daňoví poplatníci. Tím vzniká nerovnováha v příjmech a výdajích. Ministerstvo práce nyní zpracovalo komplexní zprávu, jak si tu důchodový systém stojí a bude stát. První za dobu, kdy mu to zákon ukládá. Zpráva vyznívá jasně: systém se musí změnit, jinak brzy vklouzne do chřtánu deficitu.

Vyjádřeno v sociálních odvodech: aby bylo v rovnováze, kolik stát vybere a vyplatí, musela by sazba pojištění vzrůst z dnešních 28 procent na 40 procent. Aby se dorovnala mnohomiliardová propast v nepoměru příjmů a výdajů, čeká příští vládu mimořádně nepopulární rozhodnutí: další zvýšení důchodového věku. Pro lidi narozené v roce 1994 – dnešní pětadvacátníky – by to podle zprávy vycházelo na 67,2 roku. Zvyšování hranice by se zároveň vázalo na takzvanou střední délku dožití, aby bylo zajištěno, že člověk bude na zaslouženém odpočinku čtvrtinu života.

Extrémně citlivé a konfliktní téma

Ministerstvo financí má spočítáno, že zvažované opatření by snížilo výdaje na penze o 90 miliard korun, vyjádřeno v dnešních cenách. Stačit to však stejně nebude. „Již nyní víme, že samotné zvyšování důchodového věku dlouhodobou udržitelnost zajistit nedokáže. Příjmy budou podle projekcí převyšovat výdaje na důchody do roku 2026, ale následně stát bude muset najít dodatečné zdroje mimo systém současných pojistných,“ řekla LN mluvčí ministerstva práce Kristýna Křupková. Do parametrů penzí se podle analýzy musí sáhnout tak, aby řešení bylo k dispozici nejpozději k roku 2024.

Do parametrů penzí se podle analýzy musí sáhnout tak, aby řešení bylo k dispozici nejpozději k roku 2024. Vypadá to jako dost času, změna zákonů kolem důchodů je však extrémně citlivým a konfliktním tématem, trvá nad ní najít dohodu, natož ji pak ještě uskutečnit. Do penzijního věku brzy dorostou populačně silné ročníky, ale z druhé strany nedospěje dostatek nových dospělých.

Vypadá to jako dost času, změna zákonů kolem důchodů je však extrémně citlivým a konfliktním tématem, trvá nad ní najít dohodu, natož ji pak ještě uskutečnit. Do penzijního věku brzy dorostou populačně silné ročníky, ale z druhé strany nedospěje dostatek nových dospělých. Bez zásahu by deficit podle zprávy činil po roce 2035 jedno procento HDP, po roce 2043 již procenta tři. Z předložené analýzy je zřejmé, že nerovnováha bude nabírat poměrně prudkou akceleraci. Stěžejní je najít společensky únosnou a široce akceptovanou odpověď na otázku, odkud vzít nové peníze.

„Může jít o příjmy, jež stát využívá k jiným účelům, nebo o příjmy nové. Například o ty, jež souvisejí se změnami na trhu práce či se zdaněním firem,“ dodala Křupková. Mezi možnostmi je například zavedení progresivní daně z příjmu právnických osob, sektorová daň pro banky, telekomunikace nebo finančnictví či takzvaná daň z robotů. Ta poslední by reagovala na situaci, kdy část práce převezmou stroje v rámci čtvrté průmyslové revoluce. Zvýšení sociálních odvodů až na 40 procent, které by čistě matematicky propad mohlo dorovnat, nenastane, protože by nebylo sociálně únosné.

Čtyřnásobně víc osob starších 85 let

Neznamená to však, že se nezformuje politická vůle hnout se sazbou, byť v méně. Protože někde se brát musí nevyhnutelně; vedle nynější expertizy ministerstva práce to konstatuje i Národní rozpočtová rada. Zatím platí, že výdaje na důchody má Česko v evropském srovnání nižší, ale očekávaná budoucí dynamika růstu je nadprůměrná. Hlavní příčina tkví v kombinaci dvou faktorů: ženy méně rodí a všichni žijeme déle, jak se postupně zkvalitnila zdravotní péče. Mimochodem to vytváří a bude vytvářet další zvýšený nárok na státní peníze, protože se sice dožíváme požehnanějšího věku, ale s nemocemi.

Do roku 2060 tu bude čtyřnásobně víc osob starších 85 let než dnes. A na jednoho vydělávajícího také výrazně přibude dětí a seniorů, kteří už nebudou pracovat. Česká republika patří v evropském kontextu k zemím, kde tempo růstu naděje dožití a tempo stárnutí populace – zvětšování skupiny osob 65 a více let – je jedno z nejrychlejších.

Bude čím dál víc starších lidí, kteří budou potřebovat péči, zdravotní i sociální. Částečně se efekt dorovná tím, že v této oblasti vzniknou nová pracovní místa. Dá se říci, že o seniory se budou starat čím dál častěji věkově podobní jedinci, protože poroste podíl zaměstnanců nad 55 let. „Je to přirozený důsledek zvyšování důchodového věku podle současné legislativy, která jako strop určuje 65 let. S postupným přibližováním se k této hranici se bude zvyšovat míra zaměstnanosti ve věkové skupině 55 až 64 let,“ popisuje mluvčí ministerstva práce.

Do roku 2060 tu bude čtyřnásobně víc osob starších 85 let než dnes. A na jednoho vydělávajícího také výrazně přibude dětí a seniorů, kteří už nebudou pracovat. „Česká republika patří v evropském kontextu k zemím, kde tempo růstu naděje dožití a tempo stárnutí populace – zvětšování skupiny osob 65 a více let – je jedno z nejrychlejších,“ uvádí vládní zpráva. Míra porodnosti, která stačí na prostou reprodukci – aby se rodilo tolik lidí, co jich umírá –, činí 2,1 dítěte na ženu.

Tato hodnota v republice platila po druhé světové válce do poloviny padesátých let. Pozvolný, ale setrvalý sešup začal u žen narozených po roce 1955. Na ty, které přišly na svět okolo poloviny osmdesátých let, už podle propočtů Českého statistického úřadu připadne 1,6 dítěte. Změnilo se i načasování mateřství.

Ženy méně než muži

„Ženy narozené v 50. a 60. letech měly nejvíce dětí před nástupem na trh práce nebo velmi krátce po něm. Docházelo u nich tak ‚pouze‘ k oddálení ‚plného‘ vstupu na trh práce. U generací osmdesátých a pozdějších let mají ženy děti ponejvíce po zhruba 10 letech, tj. čtvrtině, účasti na trhu práce. Jde tak o faktické přerušení kariéry,“ píše se v materiálu ministerstva. Deficit vzniká právě teď. U dospělých, kteří čerstvě nastupují do práce, jsou jejich budoucí výplaty penzí podle analýzy o 41 procent vyšší než jejich odvody. U žen je to dokonce závratných 83 procent.

Zavede-li se vázání nástupu do penze na střední délku dožití, muži se dokonce dostanou do situace, kdy odvedou o desetinu víc, než jim bude ve stáří náležet, ale u žen zůstane propad pořád velký – na úrovni cirka 65 procent. Zároveň ale platí, že kvůli nižším výdělkům berou ženy mnohem nižší penze. Loni rozdíl oproti mužům činil téměř 18 procent, v korunách 2,4 tisíce.

Díra vzniká během „mateřské odstávky“, kdy ženy odvody neplatí, ale do důchodu se jim doba počítá, a také kvůli vyšší míře dožití. Je to vidět na době, kterou stráví v penzi – v ČR je průměrná doba pobírání důchodu 17,9 roku pro muže, u žen je tato doba 23,1 roku, uvádí zpráva. Zmíněný nepoměr se bude podle analýzy pozvolna snižovat, jak se později narozeným ženám oddaluje nástup do penze; až do chvíle, kdy se obě pohlaví srovnají.

A zavede-li se vázání nástupu do penze na střední délku dožití, muži se dokonce dostanou do situace, kdy odvedou o desetinu víc, než jim bude ve stáří náležet, ale u žen zůstane propad pořád velký – na úrovni cirka 65 procent. Zároveň ale platí, že kvůli nižším výdělkům berou ženy mnohem nižší penze. Loni rozdíl oproti mužům činil téměř 18 procent, v korunách 2,4 tisíce.

Dosavadní nastavení doplňkového penzijního připojištění v takzvaném třetím pilíři situaci nezachrání. Čísla České národní banky říkají, že loni se na takto šetřených zásobách vyplatily necelé dvě miliardy, k tomu asi 17 miliard jednorázovým výběrem. Za stejnou dobu odešlo z prvního, státního pilíře 434 miliard korun.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!