Úterý 29. listopadu 2022, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Banánový zákon o ovzduší

  16:00

Souboj o emisní poplatky pro průmyslové znečišťovatele se v Senátu pro občany nevyvinul příliš dobře.  

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Aktualizováno. Senátoři ve čtvrtek vrátili Poslanecké sněmovně pozměněný návrh novely zákona o ochraně ovzduší. K původnímu vládnímu návrhu, který byl vůči znečišťovatelům nejpřísnější, se však nepřiklonili. Nakonec v hlasování zvítězila verze, kterou podporoval senátní výbor pro životní prostředí, nicméně tento komentář Čestmíra Klose, který jsme publikovali ještě před hlasováním, zůstává v platnosti.

Komentář Čestmíra Klose / Naděje, že Senát vrátí do hry vládní návrh zákona o ovzduší odmítnutý Poslaneckou sněmovnou, se rozplynula. Na senátních výborech byly ukuty dva návrhy, jež se navenek tváří, že vycházejí občanům vstříc. Jenže ve lhostejnosti vůči lidem sužovaným ostravským a jinými smogy si s poslaneckou poslušností vůči průmyslové lobby v ničem nezadají.

Bisovy vzdušné lázně

„Nejbanánovější“ varianta vzešla z výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a jejím mluvčím je sociálnědemokratický senátor Jiří Bis. Na rozdíl od už schválené poslanecké verze, která chce utnout veškeré poplatky za množství vypouštěných škodlivých látek po roce 2015 (u popílků po roce 2021), Bisova verze táhne povinnost poplatků do nekonečna. Při bližším ohledání je to však jen poloprázdná propagandistická náplň pro příjemce líného číst.

Bisova verze táhne povinnost poplatků do nekonečna, avšak při bližším ohledání je to jen poloprázdná propagandistická náplň pro příjemce líného číst

Nepřináší nic nového, ve všech položkách vychází ze současné úrovně poplatků, která se nezměnila od devadesátých let a ztratila už jakýkoliv motivační charakter pro zavádění méně emitujících technologií. A zatímco vládní návrh přišel s postupným nárůstem poplatků coby motivujícím prvkem pro inovace, Bisovým přínosem je regrese.

Například poplatky za nebezpečné benzo(a)pyreny poznamenávající zdraví radvanických a jiných ostravských dětí na celý život na „Bisově křivce“ stále klesají, až v roce 2020 klesnou na polovinu oproti současnosti. Tehdy by měli Bisovi chráněnci platit 1000 korun za tunu, zatímco podle původně předloženého vládního návrhu to mělo být 8400 korun za tunu. A kdyby tyto emise jejich původci nezredukovali, v roce 2022 by už platili 19 600 korun za tunu. Zato v Bisově účetnictví by to byl stále jen a jen za tisíc! Medvídci u Kolína by si na občany nemohli vymyslet vykutálenější hru.

Druhý obchvat poplatků

Ve výboru pro životní prostředí uspěl zase návrh, který pracuje s dosažením nejlepší dostupné technologie. Sazby poplatků jsou v něm na první pohled motivující, od nich jsou však osvobozeni ti, kteří dosáhnou nejlepší dostupné technologie. Na první pohled spravedlivá konstrukce. Kdyby však termín „nejlepší dostupná technologie“, označovaný BAT, nebyl tak široký.

Kritici z nevládních organizací spočítali, že mezi těmi, kteří tak tak dosáhli na účast v této kategorii a těmi, kteří v této oblasti představují špičku, je v některých parametrech rozdíl až 600 procent. A tak i z přísné škály poplatků mohou vypadnout i významní znečišťovatelé, jimž se podaří odpuštění poplatků uhrát na nejednoznačné určení nejlepší dostupné technologie.

Termín „nejlepší dostupná technologie“, označovaný BAT, je příliš široký

Taky je značný rozdíl v zařízeních spalujících různá média. Znalci upozorňují, že v oblasti spalování uhlí lze snáz dosáhnout kriteria BAT než při spalování plynu. A tím se může výrobce snadno zbavit poplatků, přestože znečišťuje okolí víc, než konkurent, který přešel na plyn a významně snížil emise. A protože kriterium nejlepší dostupné technologie je u plynu vysoko, tak ani navzdory menšímu znečištění nemusí být tento výrobce zbaven povinnosti platit poplatky.

Tento návrh se zrodil na půdě ministerstva životního prostředí a jeho reprezentantem je senátor Karel Šebek z ODS. Bude-li schválen i ve sněmovně, jako první se z poplatků nepochybně vykroutí velké elektrárny společnosti ČEZ, jež prošly tolik diskutovanou modernizací. Na technologickou špičku určitě nemají, ale na škrtnutí poplatků to jistojistě postačí. Prunéřov bude za vodou.

Kdo obhájí vládní návrh?

Vládní návrh je ze všech nejprůhlednější, bez fines a ústupků. A kdyby byl schválen, byl by i nejúčinnější. Jako takový je už kompromisem. Vždyť současné limity poplatků, které prosazuje senátor Bis, pokrývají sotva půl procenta škod způsobených emisemi a už dlouho se mu posmívají sami výrobci. Příliš tvrdý zákon by na druhou stranu neměl žádnou šanci. Vládní návrh ji měl dostat.

Místo toho, aby za vládním návrhem stálo ministerstvo jako jeho původce, lepilo dohromady návrh, který zvýhodní některé znečišťovatele.

Pozornost se nyní opět sveze na čadící domácnosti. Ve chvíli, kdy má být – vedle výše zmíněných skutečností – hodnota poplatku za vypouštěné průmyslové emise odpouštěna ne jako dříve pod hranicí 500 korun, ale pod hranicí 50 tisíc korun, si však těžko představit, co budou lobbisté chtít po domácnostech. Vždyť podle těch nejhlasitějších nemůže za zhoršení ovzduší průmysl, ale domácí kotlíky.